Revize pravidel pro agenturu Frontex může zásadně změnit způsob ochrany vnějších hranic evropského bloku. Zatímco skupina deseti států včetně Česka chce radikální posílení pravomocí a nasazení umělé inteligence v boji proti hybridním hrozbám, neziskový sektor a část europoslanců se obává, že se z evropské migrační politiky stane násilný a smrtící nástroj na ochranu Evropy.
„Od založení agentury Frontex byla jednou z našich hlavních obav to, jaké pravomoci dostala – že může provádět hraniční kontroly nebo nosit a používat zbraně, ačkoliv se nikomu nezpovídá,“ řekl pro EU Perspectives ředitel britské neziskové organizace Statewatch Chris Jones. Reaguje tím na snahu bruselské exekutivy, která chce v druhé polovině roku předložit návrh na její reformu.
Jak může reforma vypadat, zatím není jasné. Podle evropské poslankyně a členky výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Cecilie Stradové (S&D/Itálie) musí agentura zlepšit své fungování „k lepšímu“. „S jasnými pravidly a s úplnou zárukou dodržování práv všech lidí,“ zdůraznila.
Personální posílení
Zatím však existují pouze náznaky ohledně dalšího směřování. Evropský komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner loni v září prohlásil, že Frontex má 1239 vlastních zaměstnanců, 880 pohraničníků vyslaných členskými státy na dlouhodobý pobyt a 4946 pohraničníků vyslaných na krátkodobý pobyt. Cílem ale bylo už pro rok 2025 mít dva tisíce vlastních zaměstnanců.
Jones nyní připomíná, že už před deseti lety Komise podpořila studii, která počítala s rozvojem agentury. Tu ale měl podle něj „ovládat anonymní výbor v Bruselu“. „To by násilnou a smrtící pohraniční politiku Evropy učinilo ještě méně odpovědnou široké veřejnosti,“ uvedl. Obává se, aby se posílení pravomocí členů Frontexu neubíralo tímto směrem.
„Pokud Rada EU navrhne rozšíření mandátu agentury Frontex, které by agentuře umožnilo vysílat týmy do zemí mimo evropský blok, aby koordinovaly repatriace z jedné země do druhé, budeme proti tomu důrazně protestovat,“ přidala se ke kritice i poslankyně Stradová.
Mohlo by vás zajímat
Nelíbí se jí ani možnost, že by správu vnějších evropských hranic měly na starosti další subjekty. „Byl by to další krok k outsourcingu ochrany hranic, který evropské pravicové strany, a zejména italská pravicová vláda, upřednostňují,“ dodala.
Česko chce nové pravomoci
Desítka unijních států včetně Česka už zaslala do Bruselu neformální výzvu k radikální proměně agentury Frontex. Signatáři varují, že současná pravidla neodpovídají nové geopolitické realitě, kdy třetí země zneužívají uprchlíky pro hybridní útoky. Skupina deseti států prosazuje větší nasazení dronů a systémů s umělou inteligencí pro sledování pohybu osob.
Jones se ale obává, že rozšíření pravomocí pro Frontex ve třetích zemích a provádění „předodjezdových kontrol“ žadatelů o azyl v zemích západního Balkánu by mohlo porušovat práva uprchlíků. Nelíbí se mu ani plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích, do kterých by Unie posílala odmítnuté žadatele.
Boj proti dronům
Šéf organizace Statewatch varoval také před tím, že Frontex převezme kontrolu nad „bojem proti dronům“. „Je to další příležitost pro unijní agenturu s největším rozpočtem spolknout obrovské množství veřejných financí, protože se snaží rozšiřovat koncept takzvané evropské pevnosti,“ uvedl Jones a odkázal se tak na pojem Fortress Europe používaný ke kritice příliš striktní unijní migrační politiky. „Je nebezpečné míchat dohromady dvě evropské agendy – bezpečnostní a obranou politiku,“ dodal.
