INZERCE

Společnost se sídlem v Duisburgu je nucena přejít na jiný způsob zásobování energií. Foto: Pixabay

Ocelářské srdce Evropy chřadne. Dusí ho vysoké ceny plynu, uhlí a elektřiny

Německá společnost Thyssenkrupp Steel je největším výrobcem oceli v Evropě. Skupina se sídlem v Duisburgu patří k energeticky náročným podnikům v Německu a spotřebovává zejména velké množství plynu, uhlí a elektřiny. Doposud většina těchto energetických surovin pocházela z Ruska. Tématu se věnuje německý týdeník Focus.

„Za 43 let služby u Thyssenkruppu jsem nic podobného nezažil,“ říká muž z ostrahy závodu u brány 3 největšího evropského výrobce oceli Thyssenkrupp Steel. Nesmí uvést své jméno, fotografie nepřipadá v úvahu, píše německý týdeník Focus.

Tady v Duisburgu, uprostřed regionu Pott, nemůže obvykle lidmi nic otřást. Zejména ve společnosti Thyssenkrupp jsou zvyklí na těžké časy.

Ocelářská společnost založená v roce 1891 se v posledních letech opakovaně ocitla v obtížných situacích. Před dvěma lety, v roce 2020, mu hrozilo uzavření po závažných chybách v řízení.

Diskutovalo se o prodeji nebo rozdělení celé ocelářské divize. Poté se společnosti IG Metall a Thyssenkrupp Steel dohodly na snížení počtu pracovních míst o 3 000 do roku 2026, a to sociálně přijatelným způsobem, bez povinného propouštění.

„Pokud přijde třetí světová válka, stejně nic nezmůžeme. Pořád se tu něco dělo,“ říká pracovník ostrahy závodu.

Současná krize je spolu s pandemií, ruskou válkou proti Ukrajině, nejvyšší inflací od roku 1951 a prudkým růstem cen energií, pohonných hmot a potravin je pro ocelárny zatím nejtěžší zkouška.

Bojí se zaměstnanec oceláren o svou práci? „To nemohu říct. V tuto chvíli ne. Ale nevíte, co bude následovat. Pokud bude ten blbec v Moskvě dál chrastit šavlí, je možné všechno,“ připouští.

A pak tenhle sympatický pán s šedivým knírkem, brýlemi bez obrouček, strništěm a modrožlutou bezpečnostní vestou řekne něco, co skoro způsobí, že rúrpottský klid vypadá jako fatalismus: „Já osobně se nebojím. Řekněme to takhle: pokud přijde třetí světová válka, tak přijde, stejně s tím nic nenaděláme.“

Budoucnost je nejistá

V současné době se informace a údaje o ekonomické situaci společnosti, která zaměstnává více než 100 000 lidí po celém světě a v loňském roce dosáhla obratu 34 miliard eur, získávají jen velmi obtížně. Do výroční tiskové konference, která se koná 17. listopadu, zbývá ještě pár dní.

Příští týden se veřejnost dozví, zda a jak se ruská válka proti Ukrajině dotkla i hospodářského srdce Porúří, o kolik vzrostly ceny energií a jak zareaguje největší evropský výrobce oceli.

Třináct tisíc zaměstnanců společnosti Thyssenkrupp Steel, kteří ročně vyrobí jedenáct milionů tun oceli, se dozví, zda se budou muset bát o svá pracovní místa.

Podle nedávného průzkumu Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) považuje 82 procent všech podniků ceny energií a surovin za podnikatelské riziko. Německé podniky se připravují na další hospodářský pokles v nadcházejících dvanácti měsících.

„Podniky se obávají, že to nejhorší je teprve před námi,“ uvedl generální ředitel DIHK Martin Wansleben při prezentaci průzkumu na začátku listopadu.

Pouze osm procent podniků očekává zlepšení situace, 52 procent předpokládá, že se jejich vlastní podnikání zhorší.

„Je to nejhorší hodnota, jakou jsme kdy od začátku průzkumu naměřili,“ cituje Wanslebena internetová stránka DIHK.

Zvládne to společnost?

Ještě na začátku roku pokrývala společnost Thyssenkrupp Steel 40 procent svých energetických potřeb ruským plynem a uhlím. Společnost nechtěla sdělit, jak vysoký je v současné době podíl, ani nechtěla hodnotit vlastní hospodářskou situaci.

Jedno je však jisté: Náklady na plyn a elektřinu od začátku války na Ukrajině nebývale vzrostly. Představují existenční hrozbu pro celou společnost, pro každého jednotlivce a zejména pro energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství.

„Nemám obavy, ale přemýšlím o tom,“ říká elektrikář Martin Schmidt, který se v roce 2009 vyučil u společnosti Thyssen a od té doby pro ni pracuje.

Reportér týdeníku Focus se s ním setkal po ranní směně u brány 3 na Franz-Lenze-Straße. Svalnatý muž s pleší, hipsterským plnovousem a tričkem Hardrock Café sám přesně neví, jak situaci vyhodnotit.

„V práci se o tom moc nemluví,“ říká.

„Kolegové si stěžují, že pohonné hmoty jsou stále dražší, všechno je dražší, v peněžence máte méně peněz, ale to nemá s Thyssenem nic společného.“

„Kolegové si stěžují, že pohonné hmoty jsou stále dražší, všechno je dražší, v peněžence máte méně peněz, ale to nemá s Thyssenem nic společného,“podotýká.

Další pracovník, který je stále ve zkušební době, a nechce sdělit jméno, říká: „Bojím se, že skončím pod mostem.“

Loni se přestěhoval ke své přítelkyni a poprvé v životě mají vlastní byt, je mu 42 let, dosud žil se svými rodiči.

Na začátku října nastoupil do nové práce v oboru průmyslového čištění ve společnosti Thyssenkrupp Steel, v předchozím zaměstnání vydělával 1 200 eur čistého, ale zatím neví, kolik přesně bude v Thyssenu dostávat, protože teprve nastoupil a ještě nedostal první plat.

Byt o rozloze 55 metrů čtverečních v Marxlohu stál loni 501 eur, nyní se nájemné zvýšilo na 514 eur. Na velké město je to vlastně levné, ale pro něj stále příliš drahé.

Muž s prořídlými blond vlasy vytáhne z hnědé kožené bundy krabičku Lucky Strike. Denně vykouří asi deset cigaret. Krabička 20 cigaret stojí 7,20 eur.

„A taky chci jet na dovolenou,“ říká. Ještě loni byl se svou přítelkyní v Chorvatsku ve starém Audi. Neustále musel dolévat olej a za litr platil 50 eur.

Hnědé čtyři roky staré Audi, které se mu tak líbilo, je nyní na prodej, koupil si ojetý stříbrný Opel Corsa za 5 000 eur, aby se mohl bezpečně dostat 10 kilometrů ze svého bytu k bráně 3 společnosti Thyssenkrupp Steel na Franz-Lenze-Straße.

„Je toho příliš mnoho,“ říká nekvalifikovaný dělník.

„Určitě mám existenční strach,“ dodává.

Vysoké zisky navzdory energetické krizi a válce

Ostatní dělníci, kteří přicházejí z ranní směny, tyto obavy nechápou: „Jsme v pohodě, o krizi nemluvíme, není to problém,“ říká mladý muž, který má u ucha mobilní telefon a po osmi hodinách práce chce jít domů. Rozpětí pracovních sil se samozřejmě pohybuje od bezstarostnosti až po silnou nejistotu. Jak to společnost řeší?

Zástupci zaměstnanců vnímají „pouze omezenou nejistotu“, zaznělo z kruhů zaměstnanecké rady. Třináct tisíc zaměstnanců společnosti Thyssenkrupp Steel obdrží v případě možného zkráceného pracovního úvazku 90 procent své mzdy.

„Lidé to vidí, lidé to cítí, prostřednictvím IG Metall máme silné spolurozhodování, zaměstnanci se u nás cítí bezpečně,“ říká člen podnikové rady, který si nepřeje být jmenován.

Společnost Thyssenkrupp Steel v současné době až na ojedinělé případy nepracuje na zkrácenou pracovní dobu, oznámila firma. Ani k tomu zřejmě není důvod. Společnost Steel zřejmě v letošním roce hospodařila dobře.

„Navzdory prudce rostoucím nákladům na suroviny a energie vzrostl zisk před zdaněním do srpna na 376 milionů eur oproti 19 milionům eur v předchozím roce.

Jak je to možné? „Je to pravděpodobně díky kvalitě naší oceli,“ říká Klaus Nöhte (56). Ocel z Duisburgu je podle něj lepší než ocel od jiných společností. Architekt pracuje pro společnost Thyssenkrupp Steel již osm měsíců a navrhuje průmyslové budovy.

Plánuje se mnoho nových staveb, „děje se toho tu neuvěřitelně mnoho,“ říká Nöhte. Pro něj je to znamení, že v Thyssenu to bude ještě dlouho pokračovat.

Otec dvou dětí vychází večer z kanceláře, je už skoro tma. Bydlí v 60 kilometrů vzdáleném Rheydtu, ale na rozhovor si udělá čas, vysoké ceny energií a budoucnost Thyssenu jsou pro něj důležitým tématem.

„Osobně se o svou práci nebojím,“ říká, ale zároveň ví: „Je tu dost lidí v zaměstnaneckém poměru, jejichž živobytí je ohroženo.“

Již několik let trvá permanentní krize a stále se objevuje něco nového. Považuje za správné, že společnost Thyssenkrupp Steel přechází na ekologickou elektřinu.

„To je ve skupině velký problém,“ říká. Pokud je mu známo, společnost Thyssenkrupp Steel investuje jednu miliardu do alternativních zdrojů energie, aby byla nezávislá na externí dodávkách energii. „To je jediná cesta,“ říká Nöhte, „musíme být inovativnější.“

Příštích několik let bude podle něj těžkých, ale Thyssen z krize vyjde dobře. „Jsem si jistý,“ dodává.

Má společnost Thyssenkrupp Steel ještě nějaké eso v rukávu? Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Konkurenceschopnost v ohrožení

I přes optimismus Klause Nöhteho není nejhorší scénář není v Duisburgu vyloučen.

Předseda svazu Wirtschaftsvereinigung Stahl Hans Jürgen Kerkhoff již v březnu varoval před vysazením používání plynu, které by mohlo znamenat „nucené zastavení“ energeticky náročných provozů, jako je Thyssen, se všemi katastrofálními důsledky pro podnik a jeho zaměstnance.

Ale i bez tohoto varování má Thyssenkrupp Steel jasno: „Trvale vysoké ceny energií ohrožují naši konkurenceschopnost,“ říká mluvčí společnosti.

Věci tedy nebudou pokračovat jako dříve. Válečný šok zjevně urychluje přehodnocování názorů ve společnosti Thyssenkrupp Steel: „Musíme co nejrychleji rozšířit obnovitelné zdroje energie, abychom se stali nezávislejšími, pokud jde o dodávky energie,“ řekl mluvčí v rozhovoru pro FOCUS online.

Zelená elektřina je zde pilotním projektem. Výrobce elektřiny Steag bude od roku 2025 dodávat společnosti Thyssenkrupp Steel Europe zelený vodík a kyslík a společnost Thyssenkrupp Steel také uzavřela dohody s „řadou dalších dodavatelů a výrobců energie na dodávky vodíku a zelené energie,“ potvrzuje mluvčí.

Nová vysoká pec v Duisburgu bude podle něj také vytápěna vodíkem. Cíl je vyhnout se emisím CO2, šetřit zdroje a životní prostředí, být nezávislý na lidech, jako je Vladimir Putin.

Kromě toho: Thyssen energii nejen spotřebovává, ale také vyrábí. Spalováním surového železa vznikají spoluprodukované plyny, které se přeměňují na elektřinu.

Vláda musí jednat rychle

Nakolik je možné dosáhnout nezávislosti, do jaké míry se od února zvýšily ceny energií a jak to ovlivní zisky a ztráty společnosti, to Thyssenkrupp Steel sdělí příští týden.

Přes všechny inovativní nápady se však ani největšímu německému výrobci oceli nepodaří krizi zvládnout bez podpory státu.

Minulý víkend představila vládní odborná komise pro plyn a teplo své návrhy, jak by Německo mělo překonat energetickou krizi: Průmyslové podniky mají platit pouze sedm centů za kilowatthodinu za 70 procent své potřeby elektřiny.

Pro srovnání, podle údajů srovnávacího portálu Verivox (k 8. listopadu 2022) stojí v současnosti kilowatthodina nové zákazníky v průměru 43 centů.

Ještě 14. října činila tato cena 56 centů. Podle plynárenské komise by soukromé osoby měly platit pouze 12 centů za 80 procent své dřívější spotřeby plynu.

„Vítáme návrhy plynárenské komise. Nyní je důležitá rychlá realizace,“ uvedl mluvčí společnosti Thyssenkrupp Steel.

„Vláda v současné době hledá správné řešení,“ uvedl pro FOCUS online jeden z členů podnikové rady. Řekl, že se neobává konce zemního plynu.

Má společnost Thyssenkrupp Steel ještě nějaké eso v rukávu?
Někteří pracovníci společnosti jsou skeptičtější a více se zabývají svým každodenním životem, který se stal složitějším. Kvůli vysokým cenám energií a potravin mají v peněženkách méně peněz.

„Za snídani, kterou jsem dříve kupoval za 99 centů, teď musím platit 2,50,“ říká chorvatský uklízeč, který se bojí muže z Kremlu a jeho nepředvídatelných rozhodnutí.

Společnost Steel zřejmě v letošním roce hospodařila dobře. Foto: Pixabay

Mluvčí společnosti pro FOCUS online pouze naznačil, jaká esa má Thyssenkrupp Steel ještě v rukávu pro případ nejhoršího scénáře, včetně zastavení dodávek plynu: optimalizovaný energetický management, „upravené procesy předehřevu“ a „ještě rozsáhlejší využívání naší energetické sítě“.

Jsou to ale abstraktní, technická slovíčka, za nimiž se skrývá jediné. Společnost se sídlem v Duisburgu je nucena přejít na jiný způsob zásobování energií. To, zda se to podaří, možná rozhodne o budoucnosti společnosti Thyssenkrupp Steel a 13 000 ocelářů.

(nik)