Evropské státy vydávají na obranu a zbraně stále větší částky. Jen na samotné vojenské vybavení mají letos podle údajů NATO vynaložit v přepočtu téměř 250 miliard dolarů, přičemž Německo, Británie, Polsko a Francie tvoří skoro tři pětiny této sumy.
Výrazný růst čeká i český obranný rozpočet, který má v roce 2027 dosáhnout téměř 191 miliard korun. V podílu výdajů přímo na vojenské vybavení však Česko za evropskými lídry zaostává. Zatímco evropské země své rozpočty navyšují postupně, Rusko plánuje další skokový nárůst.
Evropa letos vydá na vojenské vybavení 209 miliard eur
Srovnávat obranné výdaje jednotlivých států není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Národní rozpočty totiž používají různé kategorie a nezahrnují vždy stejné položky. Jedna země vykazuje samostatně nákupy zbraní, jiná do investic započítává také infrastrukturu, výzkum nebo další výdaje.
Pro srovnání evropských spojenců je proto nejvhodnější použít údaje NATO za rok 2026. Aliance zveřejnila odhady celkových výdajů i podílu, který jednotlivé státy směřují na vojenské vybavení. Po vynásobení těchto údajů vychází, že 29 evropských členů NATO letos vynaloží na vybavení v přepočtu přibližně 247 miliard dolarů, tedy asi 209 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Jde o výpočet Ekonomického deníku z tabulek NATO, nikoli o částku, kterou by Aliance sama zveřejnila jako souhrnný údaj. Pro srovnání: v roce 2025 vycházela stejným postupem částka přibližně na 194 miliard dolarů. Meziročně tedy jde o výrazný nárůst.
Největší část peněz výdajů na obranu připadne podle všeho čtyřem zemím. Německo má na vojenské vybavení vynaložit 47,2 miliardy dolarů, Velká Británie 41 miliard, Polsko 29,7 miliardy a Francie 27,2 miliardy dolarů. Dohromady jde o téměř 60 procent evropského součtu.
Za touto čtveřicí následuje s výrazným odstupem Turecko se 14,3 miliardy dolarů, Španělsko se 14,2 miliardy a Itálie se 13,9 miliardy. Nizozemsko se dostává na 11,1 miliardy dolarů. Švédsko a Dánsko se pohybují přibližně kolem šesti miliard.
Česká republika má v tomto přehledu částku 2,19 miliardy dolarů, tedy zhruba 45,1 miliardy korun. Ve srovnání s Německem jde o necelou dvacetinu. A zatímco Polsko se blíží třiceti miliardám dolarů, český výsledek nedosahuje ani jedné desetiny této částky.
Česko dává na vybavení jen čtvrtinu obranných výdajů
Samotný objem peněz ale nevypovídá o všem. Důležitý je také podíl, který jednotlivé státy vyčleňují na vojenské vybavení. A právě tady česká čísla nevypadají příliš dobře.
Podle odhadu NATO připadá v roce 2026 na vybavení 25,09 procenta českých obranných výdajů. To je jeden z nejnižších podílů mezi evropskými spojenci. Nižší hodnotu vykazují pouze Itálie s 24,45 procenta a Chorvatsko s 23,41 procenta. Slovensko je těsně nad Českem s 25,22 procenta.
Polsko naopak směřuje na vybavení 55,91 procenta svých obranných výdajů. Přes hranici 40 procent se dostávají také Litva, Estonsko a Lotyšsko. Vysoký podíl vykazuje rovněž Lucembursko, Albánie a Černá Hora.
Rozdíl mezi Českem a Polskem je tedy značný. Poláci vyčleňují na vybavení více než polovinu obranných výdajů, zatímco v českém případě jde přibližně o jednu čtvrtinu.
V absolutních částkách je rozdíl ještě zřetelnější. Polsko má letos na vybavení vynaložit 29,68 miliardy dolarů, Česko 2,19 miliardy. Polská částka je tedy více než třináctkrát vyšší.
Český podíl navíc meziročně klesl. V roce 2025 činil podle stejné metodiky NATO 35,99 procenta, zatímco pro letošek vychází 25,09 procenta. V absolutních částkách jde o pokles z přibližně 2,61 na 2,19 miliardy dolarů.
To je důležitý kontrast k plánovanému růstu českého rozpočtu na příští rok. Vyšší celkové výdaje totiž automaticky neznamenají, že stejným tempem porostou také nákupy vojenské techniky.
Český obranný rozpočet má překročit 190 miliard korun
Ministerstvo financí počítá pro rok 2027 s výdaji kapitoly ministerstva obrany ve výši přibližně 190,96 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší částku. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2026 má vzrůst o 36,07 miliardy korun, tedy přibližně o 23,3 procenta.
Zvláštní pozornost si zaslouží programové financování. To má v roce 2027 dosáhnout 81,8 miliardy korun. Podle podkladů jde přibližně o 89 procent investičních výdajů. Ani tuto částku však nelze vydávat za rozpočet určený výhradně na nákup zbraní a vojenské techniky. Zahrnuje širší okruh investic.
Pro srovnání se uvádí 56,1 miliardy korun v roce 2026. Zde je ale nutná opatrnost. Podle Ekonomickým deníkem nashromážděných podkladů tento základ není zcela jistý a označení investičních výdajů a programového financování nemusí v obou letech znamenat totožnou rozpočtovou kategorii.
Přesto jde o výrazné navýšení plánovaných prostředků. Česká republika tak patří mezi státy, u nichž dostupné národní údaje ukazují pro rok 2027 značný rozpočtový skok.
Podobně výrazné zvýšení plánuje například Německo. Jeho výdaje na pořízení vojenského vybavení mají podle dostupných údajů vzrůst z 45 miliard eur na více než 60 miliard. Italský odhad počítá s růstem z 9,89 na 13,52 miliardy eur. Chorvatsko vykazuje nárůst z přibližně 640 milionů na 1,07 miliardy eur, jde však o projekci v dlouhodobějším plánu, nikoli o srovnatelný schválený rozpočet.
Tyto částky bohužel nelze jednoduše seřadit do žebříčku. Každá země používá jinou rozpočtovou metodiku. Britský kapitálový rozpočet například zahrnuje také infrastrukturu a jaderný program. Nizozemský fond počítá vedle materiálu také s nemovitostmi a inovacemi. Polský fond FWSZ zase zahrnuje i program Tarcza Wschód a část nákupů probíhá i mimo něj.
NATO ani Evropská obranná agentura zatím neposkytují jednotné srovnání národních výdajů na vybavení pro rok 2027. Přehledy jednotlivých zemí proto ukazují spíše rozsah plánovaných změn než přesné pořadí států podle toho, kolik skutečně utratí za zbraně.
Německo a Polsko posilují, polský pokles je ale třeba číst opatrně
Německé výdaje na pořízení vybavení mají podle dostupných podkladů překročit 60 miliard eur. Do částky se započítává 30,3 miliardy eur v běžné rozpočtové kapitole a dalších 29,9 miliardy ze zvláštního fondu. U německých údajů však existuje nevyjasněný rozdíl mezi různými dokumenty. Jeden uvádí více než 60 miliard eur, jiná zpráva Bundestagu pracuje s částkou 55,8 miliardy. Bez úplného ověření primárních dokumentů proto nelze rozdíl spolehlivě vysvětlit.
Zajímavý je také polský vývoj. Fond ozbrojených sil FWSZ má v roce 2027 disponovat 66,3 miliardy zlotých, zatímco plán pro rok 2026 počítal se 72,2 miliardy. Na první pohled by tedy šlo o pokles zhruba o osm procent.
Jenže takové srovnání může být zavádějící. Fond zahrnuje širší okruh výdajů a část vojenských nákupů Polsko financuje také přímo z rozpočtu ministerstva obrany. Celkové polské obranné výdaje pro rok 2027 se podle predikcí mají pohybovat kolem 198 miliard zlotých.
Navíc se ukazuje problém s čerpáním fondu. V prvním pololetí roku 2026 z něj Polsko podle dostupných údajů vyčerpalo pouze 9,2 miliardy zlotých, tedy 12,7 procenta plánované roční částky. Pokles plánované sumy fondu proto sám o sobě neznamená, že Polsko omezuje nákupy vojenské techniky.
Podobně opatrně je nutné číst další rozpočtové změny. Dánská částka pro rok 2027 nezahrnuje všechny rezervy a portugalské srovnání staví vedle sebe původní rozpočet a odhad skutečného plnění. V případě Portugalska je navíc původní rozpočet pro rok 2026 výrazně nižší než pozdější odhad plnění.
Rusko plánuje na obranu 17,15 bilionu rublů
Zatímco evropské státy navyšují své obranné rozpočty, Rusko připravuje další výrazný skok. Návrh ruského rozpočtu na rok 2027 počítá v kapitole Národní obrana s částkou 17,15 bilionu rublů. Při pracovním přepočtu kurzem 84 rublů za dolar jde přibližně o 204 miliard dolarů.
Oproti rozpočtovému plánu na rok 2026, který počítal s 12,12 bilionu rublů, jde o zvýšení přibližně o 41 procent. Proti staršímu plánu na rok 2027 je nárůst zhruba 27 procent.
Je však důležité zdůraznit, že ruský rozpočet na rok 2027 zatím není schváleným zákonem. Návrh prošel prvním čtením ve Státní dumě. Druhé čtení bylo naplánováno na 19. listopadu 2026 a ministr financí avizoval úpravy.
Ani současný plán přitom neukazuje celý rozsah ruských vojenských výdajů. Moskva od roku 2022 nezveřejňuje skutečné čerpání podle jednotlivých rozpočtových kapitol. Už v rozpočtu na rok 2026 bylo utajeno 9,19 bilionu rublů z celkových 12,12 bilionu v kapitole „Národní obrana“. To představuje přibližně 76 procent.
Kolik z těchto peněz připadá na zbraně, munici, vojenskou techniku nebo výzkum, proto nelze z veřejných údajů přesně určit.
Odhady skutečných ruských vojenských výdajů se navíc výrazně liší. Ekonom Julian Cooper ze SIPRI počítá pro rok 2026 přibližně se 17 biliony rublů. Další odborné odhady se pohybují mezi 19 a 21 biliony.
Odhad německého institutu SWP, který zprostředkoval server The Defense Post, uvádí už za první pololetí 10,7 bilionu rublů. Metodika tohoto odhadu však není v dostupných podkladech blíže vymezena, a nelze jej proto přímo srovnávat s plánovanými výdaji kapitoly Národní obrana. Celoroční odhady skutečných vojenských výdajů se pohybují mezi 17 a 21 biliony rublů. Část rozdílu oproti rozpočtovým plánům může souviset s předplatbami zakázek a načasováním výdajů.
Kolik z ruských peněz skutečně míří na zbraně?
Ještě obtížnější je určit, kolik Rusko vydává přímo na vojenské vybavení. Veřejně dostupná oficiální částka neexistuje. V roce 2026 bylo 76 procent kapitoly Národní obrana utajeno a z veřejných dokumentů nelze zjistit, jaká část skrytých výdajů směřuje na zbraně.
Podklady pracují s orientačním scénářem, podle něhož by státní obranné zakázky mohly představovat přibližně polovinu celé kapitoly. Pokud by tento předpoklad platil i dnes, vycházelo by to na 6,1 bilionu rublů v roce 2026 a 8,6 bilionu v roce 2027. V dolarovém přepočtu jde přibližně o 72, respektive 102 miliard dolarů.
Nejde však o doložené ruské výdaje na zbraně, nýbrž pouze o modelový scénář. Vysoké náklady na vojáky a vedení války mohou podíl nákupů snižovat. Naopak nákupy financované mimo kapitolu Národní obrana by ho mohly zvyšovat.
Jednoznačné přímé srovnání evropských a ruských nákupů vojenské techniky proto není možné. U evropských států máme odhad podle metodiky NATO, u Ruska pouze neúplné rozpočtové údaje a scénář založený na předpokladu o podílu obranných zakázek.
Evropa vydává na obranu více, Rusko ale zatěžuje ekonomiku výrazněji
Při srovnávání je nutné rozlišovat také mezi absolutními částkami a podílem na ekonomickém výkonu. Podle odhadu NATO mají evropští spojenci a Kanada v roce 2026 vynaložit na obranu v souhrnu přibližně 725 miliard dolarů. Průměrný podíl obranných výdajů na HDP dosahuje 2,53 procenta.
Česká republika se s hodnotou 2,01 procenta nachází na samém konci žebříčku. Nižší podíl vykazuje pouze Slovinsko s 1,61 procenta. Belgie a Španělsko dosahují shodně dvou procent.
Na opačném konci stojí Litva s 5,33 procenta HDP, Estonsko s 5,10 procenta a Lotyšsko se 4,92 procenta. Polsko se dostává na 4,68 procenta.
Rusko je na tom podle rozpočtových údajů zcela jinak. Jeho plán pro rok 2026 počítá s výdaji na obranu země odpovídajícími 6,3 procenta HDP. V roce 2025 to bylo 7,5 procenta. Odhady skutečných výdajů pro letošní rok však mohou být ještě vyšší. Ekonom Janis Kluge v červnu upozorňoval na možnost, že by ruské vojenské výdaje mohly dosahovat devíti až deseti procent HDP, pokud by tempo z prvního čtvrtletí pokračovalo po celý rok.
Přepočet ruských výdajů na dolary navíc neposkytuje úplný obraz. Rusko platí vojáky i domácí zbrojovky v rublech, a tržní kurz proto nemusí dobře vystihovat množství práce a zboží, které si za peníze může pořídit.
Institut IISS například pro rok 2024 uváděl ruské vojenské výdaje v tržním kurzu ve výši 146 miliard dolarů. Po přepočtu podle parity kupní síly se částka dostala na 462 miliard dolarů. To je přibližně tolik jako uváděných 457 miliard dolarů u Evropské unie a Velké Británie dohromady.
Toto srovnání je ale pouze orientační. Nejde o přímé porovnání všech evropských členů NATO a Ruska a parita kupní síly navíc nemusí správně zachytit náklady na dovážené zbraně a moderní technologie. Nelze ji proto použít jako přesný přepočet evropských a ruských nákupů vojenské techniky.
Vysoké rozpočty ještě neznamenají společnou evropskou armádu
Evropské státy sice vynakládají na obranu stále více peněz, jejich nákupy však zůstávají převážně národní záležitostí. Každá země má vlastní priority, zakázky i průmyslové zájmy.
Podle Evropské obranné agentury tvořily v roce 2025 společné nákupy včetně spolupráce se třetími zeměmi 24 procent pořízení vojenského vybavení členských států EU. Pokud se započítá pouze evropská spolupráce, podíl klesá na 11 procent investic. Tento údaj se přitom týká 19 států.
Další rozdíl spočívá v tom, že část obranných výdajů evropských spojenců může směřovat také na podporu Ukrajiny. Haagská deklarace umožňuje započítávat přímé příspěvky na její obranu do výdajů spojenců. Rusko naopak spotřebovává velkou část svých vojenských prostředků přímo ve válce.
Čísla tedy ukazují, kolik jednotlivé státy na obranu vyčleňují, ale sama o sobě neříkají, kolik tanků, letadel, dronů nebo dělostřelecké munice skutečně pořídí. Rozhoduje také to, zda mají dostatečné výrobní kapacity, zda dokážou zakázky včas uzavírat a zda se plánované peníze skutečně promění v nové schopnosti armád.
Česko se v roce 2027 chystá na historicky vysoký obranný rozpočet. V evropském srovnání ale zatím zůstává na chvostu jak podílem výdajů na vybavení, tak podílem obrany na HDP. Samotné navýšení rozpočtu proto ještě neznamená, že se rozdíl mezi českou armádou a největšími evropskými investory rychle zmenší.
