Rychlý technologický pokrok ve válčení v posledních letech svědčí o potřebě České republiky vytvořit a podporovat trojitou spirálu inovací – vytvořit užší spolupráci mezi státem, soukromým sektorem a akademickou sférou. Ve své úvodní řeči na Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky to prohlásila ministryně obrany Jana Černochová. Ministryně na sympoziu mimo jiné ujistila, že o dlouhodobých armádních akvizicích, napříč volebními obdobími, bude debatovat s opozicí. Popsala i budování těžké brigády, složené z nových bojových vozidel pěchoty a tanků, s velkým podílem zapojení českého obranného průmyslu. Podrobně se věnovala také doporučení armády ohledně letectva na pořízení toho nejmodernějšího sortimentu, který dnes trh nabízí, tedy letounů F-35. „Chceme beze zbytku naplnit usnesení vlády, abychom jí do letošního října předložili všechny relevantní informace pro toto klíčové rozhodnutí, zda pořídit stroje z USA či ne,“ prohlásila Jana Černochová.

„Technologie byly vždy základem úspěšných schopností obrany a odstrašení. Nicméně tváří v tvář překotnému vývoji se problematika moderních technologií a jejich rychlé integrace do schopností ozbrojených sil dostala do popředí agendy NATO, Evropské unie i jejich členských států. Mezi ty nejvýznamnější technologie současnosti, které budou mít v následujících letech rozsáhlý dopad na naši společnost, včetně oblasti obrany a bezpečnosti, jsou technologie nastupující a přelomové. Mezi ně patří například umělá inteligence, robotika, kvantové či kosmické technologie a aditivní materiály,“ zahájila Sympozium Ekonomického deníku ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

První náměstek ministryně obrany František Šulc, ministryně obrany Jana Černochová, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, náčelník Generálního štábu Karel Řehka a ředitel Czechinvestu Petr Očko na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně. Foto: Radek Čepelák

Ministryně obrany připomněla, že právě těchto důvodů všechny světové mocnosti investují velké objemy peněz, úsilí a talentu do výzkumu a vývoje těchto technologií.

„Nutno podotknout, že skutečnými šampióny a inovátory nejsou státy samotné, ale jejich soukromý sektor a akademická sféra. Často se jedná o start-upy a výzkumníky, kteří byli ve své profesní kariéře pouze výjimečně v kontaktu s oblastí obrany a bezpečnosti, natož aby byli v kontaktu s příslušníky ozbrojených sil. Proto před námi stojí obrovská výzva, a to vybudovat most a překlenout propast mezi inovativními subjekty a sektorem obrany,“ zdůraznila na sympoziu ministryně obrany.

První blok Sympozia Ekonomického deníku v konferenčním sále DAP. Foto: Radek Čepelák

Rychlý technologický pokrok v posledních letech podle Jany Černochové jen svědčí o potřebě vytvořit a podporovat takzvanou trojitou spirálu inovací – to znamená užší spolupráci mezi státem, soukromým sektorem a akademickou sférou.

„Pouze tato kombinace může vytvořit inovativní a převratné technologie, které byly vždy základem úspěšné obranyschopnosti. Jsem přesvědčena, že právě nasazení moderních technologií v kombinaci s tradičními zbraňovými systémy a flexibilita soukromých společností jsou právě jedním z důvodů, proč Ukrajina odolala a dále odolává ruské invazi,“ konstatovala Černochová.

Mohlo by vás zajímat

Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany, brigádní generál Petr Šnajdárek, v rozmluvě před začátkem sympozia. Foto: Radek Čepelák

Proto podle slov Jany Černochové ministerstvo obrany vítá klíčové iniciativy Severoatlantické aliance v oblasti nastupujících a přelomových technologií jako jsou Inovační fond NATO (NIF/Fond bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů – pozn. red.) a obranný akcelerátor DIANA (DIANA nabídne možnost financování start-upům a spin-offům, které se věnují umělé inteligenci, velkým datům nebo kosmickým technologiím – pozn. red.).

„Právě jejich cílem je zachovat a dále rozvíjet technologickou dominanci aliance. A to tak, že budou vyplněny kritické mezery mezi inovativním soukromým sektorem a ozbrojenými silami,“ uvedla dále šéfka resortu obrany.

Ministryně obrany Jana Černochová, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann a náčelník Generálního štábu Karel Řehka při úvodní řeči. Foto: Radek Čepelák

Ministryně dále připomněla, že její resort je už od samého počátku zapojen i do důležitých iniciativ Evropské unie na podporu výzkumu a vývoje jako je Evropský obranný fond či Centrum pro obranné inovace, které vytvořila Evropská obranná agentura.

A pokračovala: „Mimochodem právě v těchto dnech jsme s náčelníkem Generálního štábu strávili dlouhé hodiny nad budoucí obrannou strategií České republiky. Ta jako velmi významný a důležitý dokument, který schvaluje vláda, vyplývá z bezpečnostních koncepcí, bude obsahovat přesně to, o čem se zde bude hovořit. Ministerstvo přelom v technologiích bedlivě vnímá a udělá maximum pro to, aby armádu modernizovalo ne pouze zbraněmi, známými z posledních konfliktů, pro 21. století ji vybavilo právě potřebnými moderními technologiemi.“

Viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace divize CSG Aerospace Bohuslav Přikryl, ředitel společnosti Ray Service Jakub Gabriel, exministr obrany Slovenska a předseda správní rady Institutu pro Střední Evropu Martin Fedor. Foto: Radek Čepelák

Potvrzeno: Na nových zbraních se bude český průmysl podílet 40 procenty

Na dotaz moderátora sympozia, vydavatele Ekonomického deníku, Iva Hartmanna pak ministryně obrany ujistila, že o dlouhodobých armádních akvizicích, napříč volebními obdobími, bude debatovat s opozicí. Při té příležitosti také připomněla, že například o nákupu bojových vozidel pěchoty se jednalo dlouhých 8 let, tedy v době, kdy byla sama v opozici.

„Debata o pořízení bojových vozidel pěchoty probíhala skutečně dlouhou dobu. To, že jsem se dostala do pozice ministryně v situaci, kdy výběrové řízení leželo na stole, kdy byly vyloučeny nabídky uchazečů, avšak nebyli vyloučeni uchazeči, není asi úplně standardní. Každopádně jsme se s tím, myslím, popasovali dobře, a jistě víte, že minulý měsíc vláda udělal všechno pro to, aby armáda bojová vozidla pěchoty měla. Aby tak mohla naplnit jednu ze svých povinností, které máme jako alianční země v takzvaných cétéčkách, a to, že musíme mít do nějakého roku těžkou brigádu. Proto debata s opozicí probíhala a probíhat bude,“ uvedla ministryně.

Stejně tak podle ní bude obdobná debata probíhat i u pořizování nových tanků.

„Součástí těžké brigády je i tankový prapor, určitě není standardní, aby stávající tanky pamatovaly generace našich otců, ale i dědů. Na základě studie proveditelnosti, kterou provedla Armáda České republiky, nejlépe vyšly tanky Leopard. Chtěli jsme využít příležitosti, aby se český průmysl podílel na pořízení této techniky. Takže moji kolegové v tomto a příštím týdnu vyrážejí jednat do Německa, jestli bychom se společně nepustili do projektu tak, aby Německo mohlo otevřít další výrobní linku. Do nákupu by se pak mohly připojit další země, což by znamenalo nejen finanční úspor, ale i další příležitost pro český obranný průmysl. I tuto záležitost diskutujeme s opozicí a je to tak v pořádku,“ vypíchla Černochová.

Tato akvizice bude podle ní podrobně diskutována i se zástupci českého zbrojního průmyslu.

„Ostatně stejně jako pořízení bojových vozidel pěchoty. Protože v dohodě o jejich pořízení byla nepřekročitelná podmínka, aby 40 procent z objemu té zakázky zůstalo v České republice. V tuto chvíli víme, že těch firem bude minimálně pět. Tato podmínka je ve smlouvě je pod sankcí a není možné ji překročit. Věříme, že to nebude pouze 40 procent, co zůstane v České republice. Už teď máme indicie, že těch procent by mohlo být více, 40 procent je minimum,“ ujišťuje ministryně obrany.

Exministr obrany Slovenska a předseda správní rady Institutu pro Střední Evropu Martin Fedor. Foto: Radek Čepelák

Teď máme šanci konečně pořádně modernizovat armádu

Co se týče obrany vzdušného prostoru, zmínila Černochová letouny čtvrté generace JAS-39 Gripen od švédské zbrojovky Saab, jejichž pronájem i servisní smlouva zanedlouho končí.

„My samozřejmě vyjednáváme se švédskou stranou o prodloužení, protože potřebujeme mít dostatek času na zásadní rozhodnutí o pořízení nových letounů tohoto typu. Myslím si, že armáda je tou institucí, která má říci, jaké typy letounů chce mít v užívání. Nejsou to politici, ale vojáci. Politici mají zajistit transparentní proces, dostatek finančních prostředků, aby tento projekt mohl být realizován. Na jakých typech letounů budou vojáci bránit Českou republiku nebo země NATO a Evropské unie, to je opravdu na nich. Doporučení armády zní: pořídit to nejmodernější, co na trhu je, tedy letoun F-35. V roce 2030 by podle předpokladů, uzavřených kontraktů, obsazenosti výrobních linek, by v této části Evropy mělo létat kolem šesti set strojů. Česká republika má dvě možnosti: buďto se připojí do tohoto klubu nebo zůstane s domovským Švédskem a Maďarskem, kteří deklarují, že zůstávají na platformě letounů z generace předešlé,“ upozornila dále ministryně obrany.

Jana Černochová podotkla, že neumí odhadnout, jak o nákupu nových letounů rozhodne vláda.

„Každopádně vím, a chtěla bych poděkovat kolegům z civilní, tak z vojenské, části našeho ministerstva, že se podílejí na intenzivním vyjednávání s americkou stranou o podmínkách možného nákupu F-35. Chceme beze zbytku naplnit usnesení vlády, abychom do letošního října vládě předložili všechny relevantní informace pro toto klíčové rozhodnutí, zda pořídit stroje z USA či ne. Jsme už téměř na konci cesty, byť je před námi hodně práce ohledně naceňování a dopadů na naši infrastrukturu.

Posledních 20 let byla modernizace armády postavena na kompromisech. Teď máme šanci to změnit, řekla na Sympoziu Ekonomického deníku Jana Černochová. Foto: Radek Čepelák

Podle ministryně platí to, že Česká republika jako země, která rámci Host Nation Support (zabezpečení hostitelským státem – pozn. red.), bude na svém území muset přijímat jiné spojenecké armády, bude muset v rámci cvičení, průjezdů, průletů, logistického zabezpečení, výrazně modernizovat infrastrukturu.

„Tohle jsou třeba finanční náklady, které vládě předneseme, že jsou spojeny s pořízením letounů 5. generace, ale Česká republika by je musela kvůli podmínkám Host Nation Support vynaložit stejně. Když to zestručním, tak to rozhodnutí stojí na otázce: Chceme mít vševojskovou armádu? Ano chceme. Tak to máme v naší obranné strategii a v našich koncepčních dokumentech. Chceme mít armádu, která létá na supersonických letounech? Podle mého názoru chceme. V bojovém letectvu jsme byli vždy výjimeční, měli jsme a máme skvělé piloty. Tato skutečnost nám s touto schopností v rámci Severoatlantické aliance otevírá dveře, pro další možnosti,“ zkonstatovala dále Černochová.

Mimochodem by podle ní taková akvizice dala lepší pozici České republice v době, kdy neplní, co plnit má, tedy závazek 2 procenta HDP na obranu státu.

„Některé země přitom již plní procenta 3, my se snad po přijetí nového zákona o financování obrany státu na ta 2 procenta dostaneme v příštím roce. To, že jsme například v rámci Air Policingu nebo jiných aliančních úkolech máme nadzvukové letectvo a skvělé piloty, nás vždy posouvalo dopředu. To jsou ty moderní technologie, o kterých se tady bude mluvit. Zástupci armády určitě vysvětlí, proč bychom měli mít letouny 5. generaci a neřešit zase nějaký kompromis. Česká armáda je posledních 20 let bohužel zvyklá dělat kompromisy. Někdo za ní vždy přišel a řekl: Vy jste v dokumentech měli 24 letounů, ale na to nemáme, koupíme vám 12.Zástupci armády řekli: Co nám zbývá. Pokývali rameny. A takto probíhala posledních 20 let modernizace české armády,“ připomněla ministryně obrany.

„Teď to chceme změnit. Máme k tomu všechny předpoklady a podporu vlády. Držte nám palce,“ uzavřela svou úvodní řeč na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně ministryně Jana Černochová.

Ředitel kanceláře Císař, Češka, Smutný Filip Drnec při závěrečném příspěvku na Sympoziu Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Jan Hrbáček