INZERCE

Bojové vozidlo pěchoty Ascod 2. Foto: archiv redakce

Obrana zahajuje tendr na bojová vozidla pěchoty za desítky miliard korun jedná se čtyřmi předvybranými uchazeči

 

Armáda dnes seznamuje potenciální dodavatele s podmínkami tendru na pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun. K jednání pozvalo čtveřici již dříve vybraných firem. Vítěze úřad vybere ve vícekolovém jednání. Smlouvu na zakázku, která je podle dostupných údajů největší v historii České republiky, by chtěl úřad podepsat do září. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) o vítězi rozhodne cena, splnění technických požadavků a míra zapojení českého obranného průmyslu.

Ministerstvo obrany dnes zahájilo jednání se potenciálními uchazeči na dodávku více než 210 pásových bojových vozidel pěchoty v sedmi variantách. Na setkání byli pozváni zástupci firem BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS), PSM a Rheinmetall Landsysteme. Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.

Armáda požaduje 210 strojů v sedmi variantách. Nejvíce bude bojových obrněnců, dále vozy pro velitele, průzkumné, ženijní, zdravotní, vyprošťovací vozy a dělostřelecká pozorovatelna.

O tendru a jeho rizicích jsme psali v polovině února našem článku:

Analýza ED: Je nejdražší projekt v historii AČR odsouzen ke krachu?

Ministerstvo obrany předpokládá, že za nové stroje zaplatí více než 50 miliard korun. Ministr obrany Jaroslav Metnar (ANO) dříve uvedl, že obrana bude na nabídky od firem čekat do konce června. Již dříve jsme upozornili na to, že podle zainteresovaných hráčů je to nereálný termín, jelikož kolem obří zakázky bude spousta právních tahanic se snaze zpochybnit schopnost protivníka stroje dodat a získat ji pro sebe. Jedním ze stěžejních požadavků armády je, aby v prostoru pro bojový výsadek mohlo jet osm vojáků, v posádkové věži by byl velitel a střelec a mimo věž řidič bojového vozidla pěchoty. To v tuto chvíli splňuje jen německý Lynx a je otázkou, jestli se ostatním soutěžitelům podaří svá vozidla změnit či přesvědčit vojenské plánovače, aby změnili své požadavky.

O reálnosti termínu uzavření zakázky mají pochybnosti také poslanci výboru pro obranu

Poslanci se obávají, že Obrana nestihne tendr na obrněnce včas, zhoršující se ekonomika může celý projekt pohřbít

Jedním z hlavních kritérií výběru dodavatele má být jeho spolupráce s českým obranným průmyslem. Ministerstvo již dříve uzavřelo memorandum se svým státním podnikem Vojenské opravárenské závody (VOP), do kterého by chtělo přenést v maximální možné míře výrobu strojů. Podnik v minulosti takto sestavoval pro českou armádu obrněnce Pandur. Cílem obrany také je, aby VOP následně nová BVP i opravoval.

Armádní plánovači chtějí, aby zapojení domácího strojírenského průmyslu bylo alespoň 20%. Státní strojírenský podnik je přitom ve ztrátě (loňský rok – 60 milionů korun) a navíc plní minimum zbrojních zakázek a většinu jeho tržeb tvoří ztrátový civilní program. Podle odborníků z branže je firma nekonkurenceschopná, protože za hodinovou práci dělníka požaduje absurdní sazby.

Část účetní uzávěrky VOP CZ za rok 2017. zdroj. www.justice.cz

Nucená spolupráce s Vojenským opravárenským podnikem?

Takový postup se však nelíbil meziresortní právní komisi, která znemožnila, aby byli dodavatelé nuceni uzavírat kontrakt s tímto opravárenským podnikem. Podle deníku euro.cz se právníkům, kteří ve skupině sedí, nelíbí právě podmínka propojení dodávky a servisu. „V dnešní době nemůžete nařídit dodavateli, kde má svůj nový stroj servisovat. Kdyby nakrásně postavil celou továrnu včetně servisu v Česku, tak by podmínku obrany nesplnil,“ řekl k tomu jeden z lidí pohybujících se ve zbrojním průmyslu. „Dostali jsme takovou informaci, že propojit samotný nákup s kontraktem na údržbu a opravy nelze,” vysvětlil jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. “Pro nás je to přitom jedna z priorit, abychom měli zaručený provoz a neopakovala se situace, která nastala u pandurů,” přiblížil pro server euro.cz důstojník z generálního štábu. Podrobně jsme o plánech na zapojení domácího strojírenského průmyslu psali v textu Podpora českého zbrojního průmyslu ze strany státu? Zatím jen proklamace

Ve výzbroji 7. mechanizované brigády nahradí nové stroje desítky let stará pásová BVP-2. Jejich osádku tvoří tři vojáci a dalších šest mohou přepravit. Vozidla váží 14 tun a jsou schopná plavby. Vyzbrojeny jsou kanonem ráže 30 milimetrů a pěchotním kulometem. Po pořízení jejich nástupců budou stará BVP uskladněna pro případné využití za mobilizace.

-chl-, -čtk-