Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na rekonstrukci interiérů vládní letky na letišti v Ruzyni se společností Gema Art Group, jejíž zaměstnanci byli odsouzeni za zmanipulovanou rekonstrukci zámku Kuks. Ministerstvo má za tyto stavebně-rekonstrukční činnosti zaplatit s DPH celkem 21 705 358 korun. Přestože byli zaměstnanci firmy pravomocně odsouzeni, společnost předložila čestné prohlášení, že dodavatel nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, a to jak u fyzických osob, tak u právnické osoby jako takové.
„V rámci zakázky dodavatel provede opravy a udržovací práce na interiérech reprezentačních prostor památkově chráněného objektu č. 550, včetně odborných řemeslných a restaurátorských prací v souladu s projektem restaurátorských prací. Kromě toho se opravy dotknou také kancelářských prostor a sociálního zázemí. Do rozsahu zakázky jsou zahrnuty také všechny potřebné zkoušky ověřující řádné provedení díla a prokazující bezpečný provoz a funkčnost díla,“ upřesnil zadání zakázky Jakub Fajnor z tiskového odboru ministerstva obrany.
Odvolací Krajský soud v Hradci Králové poslal přitom v červnu do vězení tři obžalované z kauzy zmanipulované zakázky na rekonstrukci barokního areálu Kuks. Šestiletý trest si odpyká Petr Semeniuk. O dva roky méně dostal hlavní inženýr rekonstrukce Dalibor Dubový a Zdeněk Fučík z vítězné firmy Gema Art Group, kteří původně vyvázli s podmínkou.
Poslední obžalovaná, Fučíkova podřízená Kateřina Richterová, dostala tříletou podmínku s maximální, tedy pětiletou zkušební dobou. Všechny čtyři obžalované uznal soud nově vinnými nejen ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, ale také z poškození finančních zájmů Evropské unie.
Skutečnost, že tři zaměstnanci firmy byli pravomocně odsouzeni za manipulaci veřejné zakázky, už prý pro ministerstvo obrany není aktuální téma, protože společnost prokázala svůj „čistý štít“.
Zjednodušené řízení, podlimitní zakázka
Předmětná veřejná zakázka byla podle Jakuba Fajnora zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se o otevřenou formu zadání, veřejná zakázka byla uveřejněna v Národním elektronickém nástroji (NEN) a možnost přihlásit se do výběrového řízení byla umožněna neomezenému počtu potenciálních dodavatelů.
Žádný z dodavatelů nebyl osloven napřímo, ale resort ve lhůtě pro podání nabídek obdržel cestou NEN nabídky 3 dodavatelů, Chládek a Tintěra (37 131 477,08 vč. DPH), GEMA ART GROUP (21 705 357, 57 vč. DPH) a Pastiglia společnost pro obnovu památek (24 462 792,75 vč. DPH).
„Vzhledem k přihlášení tří uchazečů lze hodnotit soutěž jako úspěšnou. Vítězný dodavatel byl vybrán na základě ekonomické výhodnosti, tedy z důvodu nejlevnější nabídky,“ podotkl Jakub Fajnor.
Členové komise pro otevírání nabídek a komise pro posouzení a hodnocení nabídek byli v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek rekrutováni z řad pracovníků odboru nemovité infrastruktury spadajícího pod sekci právní a investiční ministerstva obrany.
Čestné prohlášení a prověrka
„Vzhledem k zadání zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení předložil vítězný dodavatel ke své nabídce čestné prohlášení, ve kterém deklaruje, že splňuje základní způsobilost podle § 74 zákona o zadávání veřejných zakázek, to mj. znamená bezúhonnost, tedy že dodavatel nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, a to jak u fyzických osob, tak u právnické osoby jako takové. Resort ministerstva obrany v souladu se zákonem požadoval předložení originálů dokumentů prokazujících skutečnosti uvedené v čestném prohlášení. Dodavatel na základě této žádosti předložil certifikovaný elektronicky podepsaný Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V tomto výpise je jednoznačně uvedeno, že dodavatel prokázal splnění základní způsobilosti, tedy i podmínku bezúhonnosti a tento požadavek prokázaly všechny fyzické osoby a právnická osoba jako taková,“ vysvětluje Fajnor.
„Vámi zmiňované osoby v době vyhlášení předmětného výběrového řízení již ve společnosti nepůsobily, rovněž nefigurují ani jako zaměstnanci, kterými by dodavatel prokazoval kvalifikaci. Neexistuje jakýkoliv zákonný nástroj, jak by bylo možné předmětného dodavatele ze soutěže vyloučit, pokud v souladu se zákonem prokázal svou způsobilost, včetně podmínky bezúhonnosti. Vzhledem k Vašemu podnětu byly prověřeny zadávací podmínky předmětné soutěže a rovněž zda celý průběh zadávání veřejné zakázky proběhl v souladu se zákonem. Jak nastavení zadávacích podmínek, tak průběh zadávacího řízení proběhl naprosto v souladu se zákonem,“ uzavřel odpovědi Jakub Fajnor.
Podle Barbory Klimšové z Gema Art Group budou provedeny: „Provedení oprav a udržovacích prací interiérů památkově chráněného objektu. Odborně řemeslné a restaurátorské práce v prostorech reprezentačního charakteru administrativního objektu: Premiérský salónek, Vládní salónek, Prezidentský salónek, hala, tiskový sál, chodba a technické prostory. Budou provedeny restaurátorské a řemeslné práce na textilním obložení a čalounění, kamenných prvcích, dlažbě z mramoru – impregnace, renovace parapetů z mramoru, opravě mosazných svítidel, zámečnických prací – kování dveří, opravě proskleného zádveří na letištní plochu a renovace dřevěného obložení stěny a stropu“.
„Stavební a udržovací práce obsahují bourání konstrukcí, demontážní práce, elektroinstalace, opravu a montáž ústředního vytápění – otopná tělesa, zdravotechnika – zařizovací předměty, opravu omítek a novou výmalbu, montáž podlah a podlahových konstrukcí,“ upřesnila Klimšová.
K soudu, který se týkal zmanipulované zakázky na zámku Kuks, pak Klimšová uvedla: „Děkuji, že se na to ptáte. Naše společnost totiž ve zmiňovaném skandálu ´namočená´ nikdy nebyla. To je hluboký omyl. Nezodpovědná fabulace bulváru, nebo spíše kýmsi úmyslně přiživovaná dezinformace koluje, přesto, že společnost Gema Art Group byla ve věci, na kterou poukazujete, vždy jen jednou z poškozených stran. Soutěž na cenu předmětné zakázky vyhrála společnost Hochtief s nejnižší cenou, Gema Art Group byla pouze vedlejší účastník sdružení a subdodavatel restaurátorských prací. Ani generální dodavatel, ani lídr sdružení. Cena byla dodržena a za realizaci zakázky nám byla udělena významná odborná ocenění. Za nejnižší cenu jsme odvedli špičkovou práci a jsme na výsledek naši činnosti hrdí. Soukromá selhání našeho, dovoluji si zdůraznit bývalého, zaměstnance v této kauze nadále po rozhodnutí soudu neřešíme a nehodnotíme, i když nás poškozují. Doporučuji seznámení s hodnověrnějšími zdroji, než jsou účelově konstruované pomluvy, které se cyklí a odkazují jedna na druhou.“
Čtyři roky natvrdo a podmínka
Tato argumentace je ovšem v rozporu s rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Hradci Králové z půlky června. Soud v něm poslal do vězení tři obžalované z kauzy zmanipulované zakázky na rekonstrukci barokního areálu Kuks. Šestiletý trest si odpyká Petr Semeniuk. O dva roky méně dostal hlavní inženýr rekonstrukce Dalibor Dubový a Zdeněk Fučík z vítězné firmy Gema Art Group, kteří původně odešli od soudu s podmínkou.
Poslední obžalovaná, Fučíkova podřízená Kateřina Richterová, dostala tříletou podmínku s maximální, tedy pětiletou zkušební dobou. Všechny čtyři obžalované uznal soud nově vinnými nejen ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, ale také z poškození finančních zájmů Evropské unie.
Kromě toho Zdeněk Fučík musí zaplatit peněžitý trest 500 tisíc korun a Petr Semeniuk 100 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.
„Obžalovaní mezi sebou vytvořili funkční komunikační elektronický kanál. Jednali jak v úmyslu porušit zákonné regule, tak prokazatelně v úmyslu zajistit úspěch společnosti Gema,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu pražského vrchního soudu Jana Kantorová.
Zdůraznila, že trestnou činností vznikla enormní škoda přesahující 267 milionů korun.
Zakázka „Kuks – Granátové jablko, Hospital – revitalizace obnovy“ vyšla na více než 322 milionů korun, z čehož bylo přes 314 milionů hrazeno z peněz Evropské unie. Tendr v roce 2013 vyhrálo Sdružení Hochtief.CZ – Gema Art Group.
Semeniuk využil toho, že se seznámil s tehdejším zaměstnancem Národního památkového ústavu Dubovým, který byl i místopředsedou hodnotící komise tendru. Dubový mu v letech 2011 až 2012 zasílal prostřednictvím e-mailů interní informace z tvorby zadávacích podmínek. Ten je obratem ze zištných důvodů přeposílal statutárnímu řediteli Gemy Fučíkovi a člence dozorčí rady firmy Richterové.
Gema se takto předem dostala k zadávací dokumentaci i k navržené smlouvě o dílo a sama přes Semeniuka dokumenty ovlivnila tak, aby jí zadání co nejvíce vyhovovalo. Nabyté informace pak využila k tvorbě vítězné nabídky.
Fučík Semeniukovi podle rozsudku slíbil za zajištění vítězství v tendru odměnu. Gema však muži následně odmítla peníze vyplatit, a Semeniuk proto vyrobil falešnou směnku, kterou následně udal jako pravou jiné firmě. Ta ji uplatnila u soudu, a díky tomu začala celou věc řešit policie.
U soudů se neprokázalo, že by se na trestné činnosti jakýmkoliv způsobem podílela druhá firma z vítězného sdružení, tedy Hochtief. Stejně tak nejsou důkazy pro to, že by Dubového vedl k jeho počínání zištný motiv.
Hlavní inženýr rekonstrukce vypověděl, že vůbec nerozuměl problematice zadávání veřejných zakázek. Právě proto podle vlastních slov využil nabídnutou pomoc od svého známého Semeniuka.
„Ohrazuji se proti tomu, že zakázka byla zmanipulovaná takovým způsobem, aby cílila na jednoho dodavatele. Nade mnou byla trojí nebo dokonce čtverá kontrola. I kdybych pojal zlý úmysl, tak by mi to prostě neprošlo,“ prohlásil nyní Dubový před odvolacím senátem.
Ministerstvo financí chtělo po čtveřici obviněných náhradu vzniklé škody. Soudy však úřad odkázaly do občanskoprávního řízení, protože škoda podle nich ještě reálně nevznikla – vznikne tehdy, až ministerstvo vrátí čerpané peníze do unijního rozpočtu.
V hledáčku policie
Není to první událost, kvůli které se o Gemu zajímala policie. Deník Mladá fronta Dnes před několika lety napsal, že šéf kanceláře Senátu Petr Pelant byl obviněn z machinací při veřejné soutěži na rekonstrukci barokního podloubí Salla Terena v hodnotě devíti milionů korun. Spolu s ním byl podle listu obviněn také restaurátor Jan Vojta, který měl v Senátu na starosti památkový dozor. Oběma hrozilo až osm let vězení.
Policie se společně se státním zastupitelstvím podle deníku domnívaly, že obvinění soutěž ovlivnili tak, aby vyhrála firma Gema Art. U Vojty měla navíc policie podezření, že za zmanipulovanou soutěž získal post rektora soukromého Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. Rektora Institutu jmenuje správní rada, jejíž členem byl šéf společnosti Gema Art Kamil Bahbouh, připomněla MfD. Vojta jakékoli porušení zákona odmítl.
„Ničeho jsem se nedopustil, jsem zcela nevinný, žádnou soutěž jsem nezmanipuloval,“ tvrdil Vojta v MfD. Zároveň se hájil stanoviskem Akademické rady Institutu, která se za něj postavila.
Gema Art, jejímž společníkem byla Gema Art Group, už byla z obchodního rejstříku vymazána.
Podnikatel Kamil Bahbouh, který se v roce 2002 pokoušel ovládnout stavební firmu Metrostav, byl po celá devadesátá léta významným hráčem v obchodu se současným českým uměním. Provozoval galerii Gema Art, zastupoval několik významných výtvarníků (například malíře Jiřího Sopka a Jiřího Mrázka), ve spolupráci se státními institucemi pořádal výstavy a s uměním obchodoval, napsal v roce 2002 týdeník Euro.
Tento podnikatel měl podle Eura vždy velmi rozporuplnou pověst a v roce 2002 čelil dvěma trestním oznámením. Jedno podal německý galerista Martin George Weber, druhé malířka Jitka Válová. Oba jej vinili ze zcizení desítek uměleckých děl. Tvrdý spor s Martinem Georgem Weberem se táhne dodnes.
Německý galerista Weber se měl dokonce stát obětí vraždy. Bahbouhův spolupracovník Petr Štalzer ale zjevně omylem zastřelil otce dvou dětí dvou malých dětí. Čtyřiačtyřicetiletý advokát, otec tříleté a dvouměsíční dcery, zemřel v květnu 2012 poté, kdy ho v jeho garáži ve Výhledové ulici v Praze 5 zasáhlo z bezprostřední blízkosti pět výstřelů. Případ popisuje jedna z epizod českého krimiseriálu Případy 1. oddělení.
„Podle verdiktu střílel Petr Štalzer, který chtěl usmrtit svého bývalého německy hovořícího klienta, s nímž měl dlouhodobé spory. Klient, který obchoduje s uměleckými předměty, dříve bydlel na stejné adrese jako advokát a na poštovní schránce nechal po přestěhování štítek se svým jménem,“ napsal například deník Blesk.
Spory s Weberem měl ovšem především Kamil Bahbouh, pro kterého Štalzer pracoval. Spory Bahbouha a Webera se ještě donedávna zabývala pražská policie.
Štalzer naproti advokátově garáži nainstaloval fotopast, kterou domnělého klienta sledoval. Dva týdny poté muže zavraždil.
„Vedle vraždy uznal odvolací Vrchní soud v Praze Štalzera vinným i z nedovoleného ozbrojování, ve svém rodinném domku v Brandýse nad Labem měl totiž bez povolení samopal, brokovnici a kulovnici. Muž vlastnictví zbraní přiznal, měl je prý proto, aby chránil sebe a svou rodinu, protože se bál výhrůžek,“ napsal deník.
Podle několika zdrojů Ekonomického deníku ovládá Kamil Bahbouh Gema Art Group dodnes, přestože v jejích strukturách oficiálně nefiguruje. Členem správní rady je jeho letitá podřízená Barbora Klimšová, které podepsala za společnost zakázku s ministerstvem obrany a vyjádřila se k otázkám Ekonomického deníku. V prokuře Gemy pak působí další Bahbouhova podřízená Kateřina Kočová.
Jan Hrbáček
