Zapojení českého průmyslu je klíčové pro uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem systému protivzdušné obrany státu. Ministerstvo obrany ale svým váhavým postojem na českou participaci na systému Spyder od izraelské firmy Rafael zatím příliš netlačí. Omezuje si tak manipulační prostor v kontraktu za zhruba 15 miliard korun.
Ministerstvo obrany může svou liknavostí při vyjednávání klíčových strategických zakázek připravit český průmysl o participaci na nich. Resort v poslední době řeší nákup bojových vozidel pěchoty, samohybných houfnic Caesar a pořízení systému protivzdušné obrany státu.
Zatímco například při nákupu samohybných houfnic Caesar, který schválilo ministerstvo obrany i vláda, již byly uzavřeny smlouvy mezi zahraničním dodavatelem a českými firmami o jejich průmyslovém podílu, v případě protivzdušné obrany státu zatím nikoli.
Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, ve výzbroji nahradí přes 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB sovětské konstrukce a výroby.
Armáda chce pořídit čtyři baterie protivzdušné obrany. Každá z nich má být vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními.
Protiletadlový raketový systém krátkého či středního dosahu (SHORAD/MRSAM, Short Range Air Defence/Medium Range Surface to Air Missile) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů.
Resort Lubomíra Metnara (za ANO) se na základě průzkumu trhu, konzultací se spojenci, oficiálních informací výrobců, průmyslového dne a studie proveditelnosti rozhodl, že nejvhodnějším systémem pro české podmínky a potřeby bude protiletadlový raketový systém SPYDER z produkce izraelské státní společnosti Rafael.
Akvizice probíhá systémem G to G (Government to Government) česká vláda využila výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu a jedná s izraelským kabinetem. Cílem ministerstva bylo, aby na zakázce měly podíl české firmy nejméně ve výši třiceti procent.
Jenže u projektu Spyder, na rozdíl od projektu Caesar, zatím k zapojení českého průmyslu nedošlo.
Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku se navíc izraelský dodavatel snaží tento krok protáhnout, aby došlo nejprve k podpisu hlavního kontraktu s ministerstvem. Hrozí proto, že pak už ministerstvo, a potažmo české firmy, ztratí hlavní páku na izraelského dodavatele, aby byl český průmyslový podíl plnohodnotně zajištěn.
Ministerstvo obrany to ale odmítá.
„Jednání stejně jako u děl ovlivnila pandemie a následné restrikce, nicméně jsou již uzavřena a podpis mezivládní dohody mezi ministerstvy obrany obou zemí je nyní reálný ještě na počátku října. Pokud jde o průmyslovou spolupráci, platí, že se nám podařilo v plném rozsahu zajistit požadovanou úroveň zapojení českého průmyslu ve výši 30 procent z celkové hodnoty akvizice. V rámci finální podoby připravovaného smluvního vztahu je konkrétní zapojení jednotlivých společností českého průmyslu podrobně popsáno a také hodnotově vyjádřeno. Jinými slovy, nenastane situace, že se o průmyslové spolupráci bude jednat až po podpisu hlavní smlouvy,“ ujišťuje ale Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany.
Ve stručném vyjádření Česká republika podle Sýkory v protiletadlovém raketovém systému Spyder pořizuje bojově ověřený a pokročilý systém pozemní protivzdušné obrany státu v jeho nejnovější konfiguraci.
„Se smluvně zajištěnou účastí a podporou domácího průmyslu, a to bezpečným způsobem na základě mezivládní dohody se státem, se kterým nás pojí dlouhodobé strategické partnerství,“ uzavírá Petr Sýkora.
Na kontraktu má mimo jiné participovat Vojenský technický ústav. Jeho technicko – obchodní ředitelka Jitka Čapková také, stejně jako ministerstvo, tvrdí, že se projekt blíží do zdárného konce.
„Ve vztahu k předmětnému projektu na pořízení protiletadlového raketového komplexu SHORAD vám v současné době můžeme sdělit, že jsou vedena velmi intenzivní jednání mezi Vojenským technickým ústavem a izraelským výrobcem Rafael. Předmět smlouvy je v současné době téměř dojednaný, finanční stránka projektu a znění kontraktu taktéž. Podpis smlouvy je logicky vázáný na plánovaný podpis mezivládní dohody, čili ohledně termínu se musíte obrátit na ministerstvo obrany,“ uvedla Jitka Čapková.
Jak jsme již zmínili, ministerstvo obrany očekává podpis mezivládní dohody mezi ministerstvy obrany obou zemí na začátku října.
Někdo něco vázne
Projekt dodávky systému SHORAD pro českou armádu od společnosti Rafael má v České republice ještě jednoho klíčového průmyslového partnera: společnost RETIA ze skupiny CSG.
„Za společnost RETIA lze uvést, že jednání s izraelskou stranou stále pokračují a kontrakt mezi společnostmi RETIA a Rafael není uzavřen. Oproti tomu u projektu dělostřeleckého systému Caesar od společnosti Nexter Systems již došlo k uzavření čtyř kontraktů se společnostmi českého obranného průmyslu v čele se společností TATRA TRUCKS, které ve výsledku znamenají zajištění požadovaného českého průmyslového podílu,“ potvrzuje nepřímo zjištění Ekonomického deníku o tom, že participace českého průmyslu na projektu Spyder není ještě definitivně dojednána mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek.
„V souladu s požadavkem ministerstva obrany informujeme resort o každé uzavřené smlouvě, obsahu a výši plnění, aby mělo přesný obraz o tom, zda je požadavek na zapojení českého průmyslu plněn,“ podotýká Čírtek.
RETIA vyjednává s izraelskou stranou v souladu s požadavkem ministerstva na zajištění požadovaného podílu českého průmyslu na výrobě, a hlavně zajištění životního cyklu systému tak, aby byla Česká republika při jeho provozování soběstačná.
„Pokládáme za dobrou praxi, která je výhodná pro ministerstvo obrany jako zákazníka a která se obecně uplatňuje u významných vyzbrojovacích projektů české armády s využitím zahraničního dodavatele, aby smlouvy zajišťující český průmyslový podíl byly uzavřeny nebo minimálně připraveny ve finální verzi k podpisu před uzavřením hlavního kontraktu, kterým bude v případě systému Spyder smlouva ve formátu G to G. Je přirozené, že po podpisu hlavní smlouvy už není zahraniční dodavatel ve stejné míře motivován k tomu, aby požadavek na účast českého průmyslu v plném rozsahu splnil,“ doplnil Andrej Čírtek.
Z 10 je 15 miliard
Když ministr obrany Lubomír Metnar loni v září oznamoval rozhodnutí iniciovat jednání s izraelskou vládou o nákupu čtyř baterií protiletadlového raketového systému Spyder za „nepřekročitelnou“ cenu 10 miliard korun, insideři se domnívali vyjednávání o konkrétní podobě kontraktu je jen otázkou času a smlouva se podepíše už na začátku roku 2021.
Ministerstvo na začátku negociace s Izraelci předpokládalo, že pořídí čtyři baterie systému ve dvou verzích dle palebného dosahu, které bývají označovány Spyder CZE. Jde o varianty SPYDER-MR (Medium Range) s dosahem 2 až 50 kilometrů a o něco jednodušší verzi SPYDER-SR (Short Range), která má mít dosah 1 až 20 kilometrů. Podle předpokladů se měl kontrakt uskutečnit mezi lety 2023 až 2026 a financování bylo naplánováno mezi lety 2022 až 2027. Jenže hned při prvním kontaktu přišli Izraelci s navrhovanou cenou kompletního systému ve výši až 15 miliard korun, což činovníky ministerstva obrany nemile překvapilo. Ministerstvo si totiž představovalo výrazně nižší částku, oněch už zmiňovaných 10 miliard.
„Podle náměstka pro vyzbrojování a akvizice Lubora Koudelky se jednalo o cenu stanovenou výrobcem Rafael, nikoli konečnou nabídkovou cenou od izraelské vlády. Zde je potřeba zároveň dodat, že tzv. nepřekročitelná cena 10 miliard korun vycházela ze studie proveditelnosti na systém protivzdušné obrany z roku 2016 a marketingového průzkumu trhu z roku 2019. Od té doby je samozřejmě nutné připočíst určité navýšení o inflaci, navíc armáda zvýšila některé své původní požadavky. Jde především o dodávku čtyř 3D radarů, jež se zřejmě měly původně kupovat samostatně, dále pořízení většího počtu stanovišť velení a řízení palby, systému kybernetické ochrany a také zlepšené pancéřování všech vozidel, které komponenty systému Spyder CZE ponesou,“ napsal například o vývoji ve vyjednávání kontraktu web Czech Air Force.
O konkrétní podobě izraelské nabídky za 15 miliard korun lze zatím jen spekulovat.
„Určitou představu nám dává jedna z příloh znaleckého posudku na určení cena za protiletadlový komplet SHORAD. S největší pravděpodobností tak mělo jít o tři protiletadlové raketové baterie systému SPYDER MR středního dosahu a jednu baterii SPYDER SR krátkého dosahu. Součástí dodávky mělo být 12 kusů mobilního odpalovacího zařízení raket středního dosahu a 4 kusy mobilního odpalovacího zařízení raket krátkého dosahu, všechny vybavené multisenzorovou optoelektronickou hlavou Toplite EOS. K nim měly být nakoupeny 4 radiolokátory MADR pravděpodobně typu ELM-2084 MS-MMR, 4 místa velení a řízení palby CCU (Command and Control Unit) umístěné v ISO kontejneru, 4 prostředky velení a komunikace plus 4 nabíjecí přepravníky,“ domnívá se web o vzdušných silách Armády České republiky a historii českého a československého vojenského letectva.
Je zjevné, že ministerstvo obrany muselo pod tlakem Izraelců výrazně slevit na svých původních požadavcích, především ceně 10 miliard korun, aby se nákup vůbec podařilo zrealizovat. Taktovku drží zjevně v rukou budoucí dodavatel.
Jan Hrbáček
