Délka lopatky přes 115 metrů, průměr rotoru 236 metrů. Tento gigant dokáže využít sílu větru z plochy 43 tisíc metrů čtverečních a vyrobí díky tomu 60 až 80 milionů kilowatthodin elektřiny za rok – tedy dost na pokrytí spotřeby až 20 tisíc domácností. Řeč je o rekordní větrné elektrárně V236 z produkce společnosti Vestas. První prototyp je hotový a vyrobil první elektřinu.

Jak dále uvádí dánský Vestas na svém webu, nová 15megawattová elektrárna bude určena pro offshore větrné parky na moři. Hlavní součásti elektrárny včetně lopatek a gondoly vyrobily dánské závody Vestasu ve městech Odense a Nakskov. Prototyp podstoupí v ostrém provozu sérii testů za účelem ověření spolehlivosti technologie před startem sériové výroby.

Oproti dnes budovaným větrníkům se jedná o výrazný skok vpřed; nyní Vestas pro projekty na moři nabízí hlavně modely s průměrem rotoru 164 nebo 174 metrů a s instalovaným výkonem 8 až 10 megawattů (viz úvodní foto). Oproti nim má nový model V236 nabídnout vyšší využití instalované kapacity, a to až na 60 procent. Nabízí se též prostor k finanční úspoře. Například 300megawattový offshore větrný park může zajistit dvacet strojů místo původních minimálně třiceti.

Prototyp 12MW větrné elektrárny Haliade-X od amerického koncernu GE v areálu rotterdamského přístavu. Foto: David Tramba

Vestas se tak opět dostává před svého konkurenta, americký podnik GE Renewable Energy. Ten v roce 2021 v rotterdamském přístavu nainstaloval první větrník typu Haliade-X. Také jeho parametry jsou úctyhodné: instalovaný výkon 12 megawattů, lopatky o délce 107 metrů, výška tubusu 248 metrů. Prototyp sice stojí na pevné zemi v přístavu Maasvlakte 2, ale do budoucna je tento model určen hlavně pro využití na moři.

Offshore větrné elektrárny patří mezi nejrychleji rostoucí oblasti evropské energetiky. Podle statistiky oborového sdružení WindEurope dosahoval výkon všech větrných turbín na moři v polovině loňského roku 28 400 MW, podle plánů Evropské komise má výkon v roce 2030 dosáhnout 160 000 MW. Zatím se staví hlavně v Severním moři, pomaleji se rozjíždí výstavba u pobřeží Francie a Itálie nebo v zemích okolo Baltského moře.

Loňské první pololetí se v daném oboru moc nevydařilo, dokončen byl pouze menší 30megawattový větrný park u italského Taranta. Dalších šest offshore parků o celkovém výkonu 3823 MW bylo v různé fázi výstavby. Patří mezi ně i dosud největší offshore větrný park Hornsea Two v britském sektoru Severního moře. Tvoří jej 165 turbín s výkonem po 8,4 MW, což celkem vychází na 1386 MW.

Mohlo by vás zajímat

Konkurenční prostředí je v případě větrných elektráren na moři slabší než v případě pozemních instalací. Pokud nepočítáme více či méně úspěšné čínské výrobce a postupně posilující Doosan Enerbility z Jižní Koreje, tak trh kontrolují tři velcí producenti: německo-španělská Siemens Gamesa, dánský Vestas a americký koncern GE.

David Tramba