Nejistota spojená s dodávkami a především obavy z růstu cen energií motivují lidi hledat alternativní zdroje. Do popředí se dostávají i otázky uhlíkové náročnosti a produkce emisí z výroby energie za pomoci tradičních zdrojů, které výrazně zatěžují životní prostředí. V roce 2020 v téměř každé evropské zemi poklesla poptávka po elektřině, celkově asi o 4 procenta. Zájem roste hlavně o vlastní fotovoltaické elektrárny.
Ve všech odvětvích průmyslu hrají dosud klíčovou roli omezené surovinové zdroje, tedy hlavně ropa, uhlí a zemní plyn. Podle odhadů odborníků dojdou neobnovitelné zdroje energie v řádech desítek let. Pro určení se využívá tzv. R/P Index (Reserves/Production Index), tedy poměr zásob a produkce. Ten stanovuje počet let, jak dlouho by současné zásoby vydržely, jestliže se nezmění míra jejich využití. U ropy se předpokládá zhruba 50 let, u zemního plynu maximálně 60. Zásoby uhlí vystačí lidstvu dalších cca 120 let. Kromě jistoty jejich vyčerpatelnosti představují závažnou hrozbu pro životní prostředí i lidské zdraví – jejich používáním se produkují škodlivé emise skleníkových plynů. Proces přechodu celé společnosti na trvale udržitelné zdroje je tak nezbytný, nicméně zabere spoustu času a úsilí.
Do popředí se dostávají i otázky uhlíkové náročnosti a produkce emisí z výroby energie za pomoci tradičních zdrojů, které výrazně zatěžují životní prostředí. V roce 2020 v téměř každé evropské zemi poklesla poptávka po elektřině, celkově asi o 4 procenta. Zájem roste hlavně o vlastní fotovoltaické elektrárny. Podle analýzy společnosti BIDLI technologie se jejich trh každoročně až zdvojnásobuje.
Na základě údajů studie institutů Ember a Agora Energiewende zabývající se evropskou energetikou vyplývá, že v roce 2020 vyprodukovaly obnovitelné zdroje (tedy vítr, slunce, voda, biomasa apod.) v Evropě 38 procent elektřiny, tedy o procento více než ty fosilní. Poprvé v historii se tak staly hlavním zdrojem energie.
Ve srovnání s předchozím rokem se například u sluneční energie jednalo o růst o 15 procent. Naopak produkce elektřiny vyrobené z uhlí se propadla oproti roku 2019 o 20 procent. Podle závěrů studie však Česko a Slovensko patřily mezi země s nejnižším podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to méně než 5 procent. Česká republika a Polsko pak jako jediné dva státy v Evropské unii využívají fosilní zdroje čtyřnásobně více než ty obnovitelné.
Co dům, to elektrárna
V České republice v posledních letech roste poptávka domácností po fotovoltaických elektrárnách (FVE), které je díky dotacím instalují na rodinné domy. Ze síťové a ostrovní elektrárny se vyvinula takzvaná hybridní elektrárna, která kombinuje výhody on-grid a off-grid řešení. Hybridní FVE fungují na principu získávání solární energie a disponují akumulátory, díky nimž se přebytky ukládají. Nejvíce elektřiny se totiž vyrobí v době během poledne, spotřeba přitom bývá nejvyšší večer. Z těchto zásob je tedy poté možné čerpat i během výpadku proudu.
„Podíl systémů tzv. hybridních fotovoltaických elektráren, využívajících pro akumulaci energie baterie, dosahuje na nových instalacích na českém rezidenčním trhu 70 – 80 procent. Toto představuje evropský unikát – například v sousedním Německu se nové FVE kombinují s bateriemi pouze z 65 procent. Jen v roce 2020 bylo v Česku těchto nových hybridních systémů podle expertů CAFT (Cech akumulace a fotovoltaiky) nainstalováno téměř 5 tisíc. Toto samozřejmě také úzce souvisí s nárůstem zájmu o elektromobilitu,“ vysvětluje zakladatel a majitel společnosti Insight Home Jan Průcha.
Společnost, podnikající v oblasti obnovitelných zdrojů energie a chytrého bydlení, Insight Home koncem loňského roku založil společně s firmou pro poskytování služeb pro bydlení BIDLI holding joint venture BIDLI technologie, který má ambice stát se největším českým soukromým dodavatelem obnovitelných zdrojů energie a komplexních služeb s tím spojených.
Poslední rok dotací
Vlastní fotovoltaická elektrárna nabízí jednak nezávislost na dodavatelích elektřiny a jednak finančně úsporné bydlení. Nezanedbatelnou roli hraje šetrnost k životnímu prostředí. Navíc se stále snižují ceny jednotlivých komponent elektrárny a zvyšuje se jejich účinnost a spolehlivost. Co se týče životnosti, výkon FVE se projektuje na 25 let. Po této době bude výkon panelu stále vyšší jak 80 procent. S výkonem baterie se počítá na deset let. Díky moderním technologiím lze ovládat a sledovat spotřebu například na chytrém telefonu. Aplikace nabízí i statistiky za libovolný časový úsek a přehled o vlastní energetické soběstačnosti.
Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám podporuje mimo jiné snižování energetické náročnosti obytných budov, výstavbu či nákup pasivních domů, environmentálně šetrné a efektivní využití zdrojů energie a obnovitelné zdroje energie. Žádosti Státní fond životního prostředí přijímá jen do 31. prosince tohoto roku. Podpora solárních systémů se pohybuje v rozmezí od 35 000 do 150 000 korun, zvýhodnění dostanou navíc žadatelé z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.
Česká republika, stejně jako všechny státu Evropské unie, se zavázala k dodržování tzv. Kjótského protokolu. Tato mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách z roku 2005 má za cíl snižovat a stabilizovat koncentraci skleníkových plynů. Protokol byl ratifikován a jeho závazky byly prodlouženy až do roku 2020.
V roce 2015 pak byla přijata Pařížská dohoda, která Kjótský protokol po roce 2020 nahradila. Koncem minulého roku schválili zástupci států Evropské unie navýšení evropských cílů na snížení emisí ze skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 55 procent, a to do roku 2030. O dvacet let později chce unie dosáhnout klimatické neutrality. Podle závěrů zmíněné studie je ovšem přechod z uhlí na obnovitelné zdroje stále příliš pomalý, aby bylo možné cíle dosáhnout.
Tomáš Rovný
