Aféra s odposlechy v brněnské vazební věznici bobtná a bobtná. Dostala se už i na parlamentní půdu, kde se jí zabývala kontrolní komise přezývaná Velké ucho. Zatím nevynesla svůj verdikt. Ekonomický deník, který na nelegální šmírování obhájců s klienty upozornil, nyní ověřuje další případy. Mezitím se brněnského obhájce Richarda Nováka, o jehož odposlouchávání není žádných pochyb, zastala Unie advokátů, které je členem. „Je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k dalším informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení,“ tvrdí unie. V případu přinese Ekonomický deník v dohledné době další nová odhalení.
V brněnské věznici nezákonně odposlouchávali pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhovory advokátů s klienty. Tato informace, kterou před nedávnem zveřejnil Ekonomický deník, už je stoprocentně potvrzená. Advokát s klientem byl odposlouchávaný, přestože správcům techniky, i později vyšetřovatelům a státním zástupcům, muselo být jasné, kdo se s kým baví. Přesto nebyla tato komunikace zničena, jak má dle pravidel být, ale naopak založena do trestního spisu. Ekonomický deník zjistil, že odposlouchávaným obhájcem byl brněnský právník Richard Novák.
Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Richarda Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka. Ten je obviněný kvůli machinacím s tamními městskými byty.
Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu.
Advokát Richard Novák potvrdil informace Ekonomického deníku, že to byl on, kdo hovořil ve výslechové místnosti vazební věznice v Bohunicích v době, kdy byly popisované rozhovory s jeho klientem Hubálkem nahrány.
Doba pořízení odposlechů se kryje s povolením sledování a odposlouchávání deseti výslechových místností v brněnské věznici, o které požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Soudce Libor Hanuš povolil VSZ sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Ten objasňoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně a obvinil kvůli tomu bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka.
Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. Ten objasňoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně a obvinil kvůli tomu bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku.
Alarmující podrobnosti k případu je možné si přečíst ZDE.
Nezákonně odposloucháván!
Svého člena – Richarda Nováka – se vehementně zastala Unie advokátů.
„Právo na ´intimní´ poradu klienta s advokátem je jedním z nejzákladnějších práv klienta. Na tom se Unie advokátů zcela shodne s Českou advokátní komorou a toto stanovisko je zcela v souladu se standardní judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. Advokát je vůči svému klientovi vázán naprostou mlčenlivostí, které jej může zprostit jen pouze klient. Na tomto také panuje všeobecná shoda. Těmito zásadami právního státu se však nepovažuje za nutné řídit Městské státní zastupitelství v Brně, podporované Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a rovněž Městský soud v Brně. Tyto instituce totiž ´povolily´ několikaměsíční plošný odposlech v deseti (!!!) celách brněnské vazební věznice, a to bez ohledu na to, kdo se v některé z těchto cel účastnil jakého vyšetřovacího úkonu, a to jak ze strany obviněných/obžalovaných, tak ze strany jejich obhájců či orgánů činných v trestním řízení,“ stojí ve stanovisku Unie advokátů.
Podle Unie advokátů je především zřejmé, že o takovýchto masivních odposleších musel být informován ředitel věznice, protože zorganizovat stálé odposlechy deseti místností, v nichž často probíhají jednání s obviněnými/obžalovanými/odsouzenými najednou, je značně náročné jak z hlediska techniky, tak z hlediska personálního a v toto smyslu muselo dojít k úpravám cel i personálního posílení vězeňské služby.
„Důvodem, uvedeným v rozhodnutí Městského soudu v Brně bylo vyšetřování policisty Vladimíra Machaly, který měl svým jednáním údajně mařit vyšetřování kauzy, týkající se rozkrádání městských bytů dalších nemovitostí, a to i městskými zastupiteli a jejich příbuznými, které se pracovně říká ´Stoka´. Jestliže však skutečně toto měl být účel odposlechů, tedy mělo dojít k odposlouchávání policisty Machaly při provádění jeho výslechů, pak zcela uniká logice, proč měly být odposlouchávány další cely, ve kterých probíhaly výslechy a porady klientů s advokáty v dalších věcech, které s Machalou ani Stokou vůbec nesouvisely nebo souvisely jen velmi vzdáleně. Pro případ, že by měl být odposloucháván policista Machala při vedení svých výslechů, bylo by více než logické, že by tento vyšetřovatel byl vždy ´nasměrován´ do cely, ve které již bylo instalováno nahrávací zařízení a ostatních devět cel mohlo být naprosto z tohoto režimu vyloučeno. Bylo by jistě zajímavě vědět, na kolik toto několikaměsíční sledování a nelegální nahrávání v dalších celách přišlo,“ klade si otázku Unie advokátů.
Na jiné by povolení nedostali
Unie advokátů ve svém komuniké otvírá domněnku, proč mohly být odposlechy v brněnské věznici povoleny v tak masivním měřítku
„Jestliže Vrchní státní zástupce v Olomouci a Městský soud dospěl k závěru, že je potřeba odposlouchávat všechny cely, je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k dalším informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení. Další vývoj událostí dává této domněnce zcela zapravdu, když jedním z odposlechů, který se takto ´mimoděk´ realizoval, bylo i získání nahrávky z porady advokáta JUDr. Richarda Nováka (člena Unie advokátů, z.s.) s jeho klientem Pavlem Hubálkem. Ten je personálně spojen s kauzou ´Stoka´, avšak v této věci jej JUDr. Richard Novák nezastupuje. Tedy, řečeno ještě jinak, advokát JUDr. Richard Novák byl protizákonně odposloucháván při poradě se svým klientem Pavlem Hubálkem, a to ve věci, která nesouvisí případem, ve kterém figuruje policista Vladimír Machala. Je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení s ohledem na personální provázanost causy ´Stoka´ a Pavla Hubálka nařídily i odposlechy advokáta a klienta, které se dané věci netýkaly. Pomiňme fakt, že zákon výslovně zakazuje jakékoliv prolamování důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, takže již z tohoto důvodu bylo jednání vrchního státního zástupce a brněnského soudce, který odposlechy v tomto nebývalém rozsahu povolil, zcela protizákonné, ba protiústavní. Navíc ovšem tyto odposlechy nepokrývaly ani účel případ, pro který byly povoleny. K porušení ústavnosti tedy došlo dokonce dvojmo,“ analyzuje dále Unie Advokátů.
Právně vzdělané osoby podle unie nad tímto způsobem práce soudce a vrchního státního zastupitelství v Olomouci „pouze zmlkají údivem a nejedné se honí v hlavě myšlenky, týkající se způsobilosti dotyčných nejen k výkonů jejich povolání, ale výkonu samostatného života vůbec“.
„Že došlo u dotyčných zodpovědných osob buď k úplnému potlačení právního vzdělání, k úplnému zmatení mysli anebo k nemoci mocí, vyznačující se přesvědčením o vlastní nepostižitelnosti svědčí fakt, že orgány činné v trestním řízení založily nahrávky porad klienta, tedy Pavla Hubálka a jeho obhájce, JUDr. Richarda Nováka, do trestního spisu stíhaného policisty Vladimíra Machaly, a to dokonce i ve formě přepisu těchto důvěrných porad. Podle dosud získaných informací o obsahu nahrávek je navíc zřejmé, že schůzka klienta s jeho obhájcem probíhala zcela standardně, nesouvisela se sledovanou věcí a venkoncem je možno říci, že nahrávka z odposlechů byla orgánům činným v trestním řízení úplně k ničemu,“ vypichuje unie.
Za této situace je podle unie k diskusi, proč byla nahrávka s poradou Hubálek x Novák do spisu obviněného Machaly vůbec založena, když se stačilo řídit osvědčeným multifunkčním doporučením „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.
„Je ovšem možné, že tato taktika byla operativně rozvinuta Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci v tom smyslu, že v dané věci příslušný vrchní státní zástupce nebyl svým nadřízeným zbaven mlčenlivosti, takže až na to, že se nezákonné odposlechy ´provalily“, bylo dosaženo téměř stejného účinku, totiž o skutečných pohnutkách vrchního státního zastupitelství a Městského soudu v Brně se nedozvěděl nikdo nic, a to včetně vyšetřovací parlamentní komise,“ upozorňuje.
Nyní se dle komuniké unie zdá, že se celá záležitost dostala do humorné roviny.
„Bohužel, není tomu tak. Jednak je stále ´na stole´ odpovědnost příslušného státního zástupce i soudce, jejichž jednání dosáhlo dle názoru Unie advokátů intenzity trestného činu – příkladmo zneužití pravomoci veřejného činitele. Kárné řízení s oběma justičními protagonisty by mělo být dle názoru Unie advokátů zahájeno ministerstvem spravedlnosti i bez návrhu,“ konstatuje unie.
Kromě trestněprávní roviny však mají dle unie protiústavně pořízené a navzdory tomu i procesně použité odposlechy i rovinu občanskoprávní. Je totiž nepochybné, že v smyslu ustanovení § 81 a násl. Občanského zákoníku došlo ze strany Městského soudu v Brně a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k zásahu do osobnostních práv jak vězněného, tak i jeho obhájce.
„Neboť kromě zákona o advokacii a ústavních aspektů je u obou jmenovaných chráněna dle občanského zákoníku jejich vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Je nepochybné, že zveřejnění faktu, že advokát byl odposloucháván, je zcela způsobilé snížit jeho čest a důvěryhodnost a tím také poškodit ekonomickou stránku jeho života. Potenciální noví klienti mohou totiž být tímto mediálním obrazem advokáta odrazeni a mohou si na základě dostupných informací o dané kauze zvolit jiného advokáta, ačkoliv za normálních okolností by se obrátili na zkušeného obhájce JUDr. Richarda Nováka. Unie advokátů tímto vyslovuje svému členovi, JUDr. Richardu Novákovi, svou plnou podporu, to jak v rovině trestní obhajoby jeho klienta, tak i v rovině občanskoprávní. Frapantní porušení ústavně zaručených práv jak obhajovaného tak obhájce budeme i nadále sledovat, a to, jak doufáme, zejména ve směru k potrestání těch, který tento protiústavní stav zavinili,“ upozorňuje Unie advokátů.
Nezničený odposlech
Ekonomický deník se dostal k úřednímu záznamu GIBS z 22. prosince 2020, v němž vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský popisuje, že po návrzích na doplnění dokazování v kauze Machala posuzoval dvě nahrávky z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 (tedy doby, na niž byly odposlechy na Vladimíra Machalu povoleny – pozn. red.).
Podle Ratiborského šlo o nahrávky jiné policejní složky. Ekonomický deník připomíná, že o povolení odposlechů požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Dvě z mnoha pořízených nahrávek z vazební věznice Brno ze 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 pak podle příslušníka olomoucké GIBS Tomáše Ratiborského vyhodnotili a uložili do spisu pracovníci GIBS v Jihlavě.
Spis byl následně předán na GIBS Olomouc, která nyní Machalův případ vyšetřuje.
„V rámci posuzování výše popsaných nahrávek ve výše uvedených dnech, v tomto případě i formou poslechu bylo zjištěno, že tyto v závěru obsahují pasáže s komunikací dvou osob, které měly být posouzeny již v době vyhodnocení, tedy ke dni 26. 2. 2019, resp. ke dni 12. 3. 2019, jako komunikace mezi obviněnýma jeho obhájcem ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu, byť je tato komunikace nerelevantní ve vztahu k trestnímu řízení vedenému GIBS, avšak mohla by se vztahovat k jiné trestní věci,“ napsal vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský.
„Na základě výše popsaného zjištění je nutné konstatovat, že pasáže s touto komunikací měly být ve smyslu ustanovení paragrafu 158d odst. 1 trestního řádu po jejich zjištění v únoru, resp. březnu roku 2019 policejním orgánem zničeny, k čemuž nedošlo a spisový materiál byl bez upozornění na tento postup předán na GIBS, oddělení Olomouc,“ napsal dále Tomáš Ratiborský.
Můžu je dát do spisu?
Tentýž den si vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský „čirou shodou náhod“ předvolal k podání vysvětlení Pavla Hubálka, kterého Vladimír Machala vyšetřoval kvůli machinacím s brněnskými městskými byty. Hubálek byl předvolán k podání vysvětlení kvůli vyjádření k materiálům z Machalova spisu ústně. Na úvod podání vysvětlení uvedl, že se k nim vyjádří. A začaly se dít věci.
„Předestírám vám k poslechu dvě pasáže ze zvukových nahrávek, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování, vydaného soudcem Městského soudu v Brně… …na nichž je s největší pravděpodobností zachycena vaše komunikace s vaším obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechů vaší osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281. Současně vás v souvislosti s předestřenými pasážemi nahrávek žádám o vyjádření, zda souhlasíte s tím a nevadí vám, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek, založených ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS?“ dotázal se rada GIBS Tomáš Ratiborský obviněného brněnského expolitika Pavla Hubálka.
„Po poslechu výše popsaných pasáží nahrávek mohu potvrdit, že se jedná o mou komunikaci s obhájcem. Avšak prohlašuji, že mi nevadí a souhlasím s tím, že tyto pasáže zůstanou součástí těchto zvukových nahrávek a budou založeny ve spisu vedeném policejním orgánem GIBS,“ odvětil Pavel Hubálek.
Ještě je upřesníme
Tím ale příběh nelegálních odposlechů zdaleka nekončí.
Vyšetřovatel GIBS Tomáš Ratiborský napsal 28. prosince 2020 další úřední záznam, který se jich bytostně týká.
„Po opakovaném vyhodnocení zvukových nahrávek ve dnech 18. 12. 2020 a 21. 12. 2020, pořízených ve shora uvedené trestní věci na základě povolení ke sledování podle paragrafu 158d odst. 1, 3, 4 trestního řádu, vydaného soudcem Městského soudu v Brně ve dnech 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019, na nichž je s největší pravděpodobností zachycena komunikace obviněného Pavla Hubálka s jeho obhájcem ve výslechové místnosti ve vazební věznici v Brně v době po ukončení výslechu jeho osoby v trestní věci KRPB-136708/T Č-2018-060281, bylo provedeno upřesnění pasáží s touto komunikací a to v případě nahrávky: 2019-02-04_výběr – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:02:45 do 3:10:00 a nahrávky: 2019-02-06 – konkrétně na pasáž v rozsahu od času nahrávky 3:08:20 do 3:27:08,“ zapsal podplukovník GIBS Tomáš Ratiborský.
Všechny tyto tři dokumenty jednoznačně dokazují, že Generální inspekce pod dozorem Vrchního státního zastupitelství procesně nakládá s nelegálně pořízenými odposlechy ve vazební věznici Brno-Bohunice.
Podle neoficiálních informací, která má Ekonomický deník k dispozici, nemá být právě popsaný případ jediným.
Z nyní zveřejněných dokumentů navíc vyplývá, že se na těchto nezákonnostech za asistence státních zástupců podílí i další policejní složka – velmi pravděpodobně Národní centrála proti organizovanému zločinu ve známé kauze Stoka, jak vyplývá z prvního úředního záznamu vyšetřovatele GIBS z 22. prosince 2020.
Jan Hrbáček
