Obecní útrata za odpady: od 21 Kč po 3 321 Kč za osobu ročně

Tuzemská města a obce mají pro odpadové hospodářství srovnatelné podmínky, ekonomické výsledky se však výrazně liší. Náklady, přepočítané na jednoho obyvatele, jsou v některých případech více nežli stokrát vyšší, nebo naopak nižší. Obvykle se přitom vyplatí třídění odpadu – díky odměnám, které samospráva dostane nepřímo od výrobních podniků.

Obce stojí na samém počátku odpadového hospodářství. Podle zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) mají totiž, až na výjimky, roli takzvaných “původců”. Takže často musejí zajišťovat bezpečnost, vést evidenci, platit poplatky za skládkování atd.

Svazem měst a obcí byl založený Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s., který srovnává rovněž náklady na komunální odpad. Naposledy analyzoval data za rok 2015, o velké většině samospráv, ve které žije 98 % obyvatel České republiky – a odhalil značné rozdíly, při poměrně srovnatelných podmínkách.

K propastným rozdílům v zásadě není důvod, ale přesto existují

“Podmínky pro zajištění nakládání s odpady na území ČR jsou většinově shodné (obdobná sídelní struktura, hustota osídlení a složení obyvatel, obdobná infrastruktura pro nakládání s odpady, obdobné dojezdové vzdálenosti k zařízením apod.),” píše Institut. Víceméně stejné bývá rovněž složení vyhozeného materiálu a obecně “není žádný zásadní důvod k velké rozdílnosti jednotkových dílčích i celkových nákladů na odpadové hospodářství jednotlivých obcí”.

Přesto však najdeme i propastné odlišnosti. Celkové obecní náklady na odpadové hospodářství, přepočítané na osobu a rok, činí: minimálně 20,6 Kč, v mediánu (prostřední částka, pokud všechny hodnoty seřadíme od nejnižší po nejvyšší) 806 Kč, průměrně 862,4 Kč a maximálně 3 320,7 Kč. “Nejštědřejší” obec tedy utrácí zhruba 160krát více, než její nejspořivější protějšek, ačkoli většinu samospráv nalezneme nedaleko středu, jak ukazuje následující graf (zdroj: institut-urmo.cz).

Mohlo by vás zajímat

Vnitro představilo koncept sdílené bezpečnosti. Vychází ze zkušeností z letošních povodní

Náklady přepočítané na osobu a rok podle velikosti obce a kraje

Ekonomickou efektivitu nelze jednoduše předjímat podle počtu obyvatel, ani geografické polohy. Obecní náklady na odpadové hospodářství, přepočítané na osobu a rok, sice bývají poměrně nízké ve velkých městech, ale přitom zrovna česká metropole – Praha vynakládá peněz nejvíce.

V krajském žebříčku vychází přes 1 000 Kč/os./rok nejmenšímu (Karlovarskému) a druhému největšímu (Středočeskému) regionu.

V následující tabulce vždycky postupujeme shora od méně lidnatých – směrem dolů k lidnatějším oblastem. A v obou žebříčcích (podle velikosti obce a podle kraje) zvýrazníme nejnižší a nejvyšší hodnotu.

Institut přesto doporučuje, aby obec srovnávací tabulky využívala, když vyjednává cenu s dodavateli odpadových služeb. Například malá vesnice může argumentovat, že náklady přes 900 Kč/os./rok nejsou v její kategorii standardní.

Tříděný odpad vychází levněji po započítání finančních odměn

Samotné náklady mohou být zavádějící, pokud nedoplníme kontext. Náklady na tříděný odpad sice vycházejí vyšší, než na směsný komunální odpad: průměrně 4 496,6 Kč za tunu oproti 2 642,9 Kč/t.

Jenomže účinkuje novelizovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 94/62/ES, respektive tuzemský zákon o obalech (č. 477/2001 Sb.). Tam jsou vypsány povinnosti pro “osoby, které uvádějí na trh obal”. Dílčím cílem je také recyklace, primárně tedy domácí a komunitní třídění vyřazených materiálů. Obce, které úspěšně používají barevné kontejnery (na papír, sklo, plast apod.), dostávají na oplátku odměnu od obalových firem, obvykle prostřednictvím akciové společnosti EKO-KOM. Svoje náklady na třídění odpadu tak pokryjí ze 45 až 84 %, průměrně z 60,4 %. V následující tabulce uvádíme hodnoty opět v Kč/os./rok.

Petr Woff