Záměr FED zvýšit základní úrokovou sazbu má být prvním krokem k návratu ke standardní monetární politice, která by již neměla nadále setrvávat v pasti likvidity. Jaké ekonomické dopady přinese?
Všechny velké americké banky a finanční instituce očekávají, že první zvýšení úrokových sazeb přijde letos v září. Přinášíme vám krátkou analýzu ekonomických dopadů, které případné zpřísnění monetární politiky na druhé straně Atlantiku může přinést.
Proč je na čase uvažovat o zvýšení úrokových sazeb?
Předně je třeba vysvětlit, proč je pravděpodobně u svého konce uvolněná monetární politika, která byla reakcí na celosvětovou hospodářskou recesi, jejímž spouštěčem byla finanční krize před nějakými osmi lety. Jak sama Janet Yellenová sdělila, fundamenty americké ekonomiky přesvědčují o tom, že již došlo pravděpodobně k definitivnímu zotavení z krize. Jedním z indikátorů je také vývoj na pracovním trhu. Ten se v USA prý přibližuje stavu, kdy generuje pouze takovou míru nezaměstnanosti, která je pro ekonomiku přirozená. Milton Friedman takovou nezaměstnanost pojmenoval jako míru nezaměstnanosti, neakcelerující inflaci (NAIRU – Non-Accelerating Inflation Rate of Unemployment). Ačkoli americká ekonomika ještě tuto nezaměstnanost nevykazuje, je známo, že v hospodářské politice působí určitá časová zpoždění. Tím pádem je na místě vývoj na pracovním trhu předvídat a k mírné monetární restrikci přistoupit s určitým předstihem, aby se ekonomika nezačala přehřívat a nevytvořila tak příliš rychlým růstem podmínky pro nějakou budoucí recesi.
Co lze bezprostředně po zvýšení úrokových sazeb v USA očekávat?
Zvýšení základní úrokové sazby FEDu povede k tomu, že se postupně zvýší úrokové sazby v celém bankovním sektoru a na kapitálových trzích. Taková situace vede ke zdražení zdrojů pro investice a ke zvýšení motivace domácností spořit. Růst úrokových sazeb tak tlumí domácí poptávku skrze firemní investice a spotřební výdaje domácností. Současně se však dolarová aktiva stanou atraktivnější pro zahraniční subjekty, jelikož pro své majitele představují vyšší očekávanou výnosnost. A protože eurozóna ani Japonsko zatím o zvyšování svých klíčových sazeb neuvažují, je pravděpodobné, že se kapitálové toky obrátí směrem ke Spojeným státům. S tím souvisí růst poptávky po amerických dolarech. Ten tím pádem bude velmi pravděpodobně posilovat vůči euru i yenu. To bude negativně působit na americké čisté exporty. Je třeba zdůraznit, že uvažovaná restrikce má být zatím velmi mírná a pozvolná. Pokud je růst americké ekonomiky zdravý, posílení dolaru jistě ustojí. Navíc příliv zahraničního kapitálu může růst úrokových sazeb na kapitálových trzích mírnit, takže americké firmy nemusí nutně trpět nedostatkem kapitálu.
Pravděpodobně se také budeme moci rozloučit s růstem akciových trhů. Pokud totiž centrální banka zvyšuje úrokové sazby, snižuje mimo jiné nárůst peněžní zásoby v ekonomice a zbývá tak méně zdrojů pro investice na finančních trzích. Například hlavní index new yourské burzy Dow Jones Industrial Average vzrostl za posledních 5 let téměř na dvojnásobek. V poslední době se zdá, že na hranici 18 tisíc bodu je vůči dalšímu růstu rezistentní již nyní.
Pokud FED skutečně uvažuje o zvýšení úrokových sazeb, neměl by příliš dlouho otálet. Jestliže tržní subjekty tento krok očekávají, mohou již dnes nakupovat americké dolary s tím, že do budoucna očekávají nárůst jejich hodnoty. Dolar tak může začít výrazněji posilovat již nyní. Pokud bude FED se zvýšením úrokových sazeb otálet, může se stát, že nakonec neudělá nic, nebo jeho krok bude mírnější.
Co z toho plyne pro nás a pro Evropu?
Chystané zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech může Evropa vnímat pozitivně. Posílení dolaru jde ruku v ruce s oslabením eura. To bude pozitivně působit na zahraniční obchod eurozóny se Spojenými státy. Spojené státy jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem celé Evropské unie. Na zahraničním obchodě zaujímají přibližně 14 %. Silnější dolar tak může přinést Evropě oživení. A skrze oživení v Evropě může ze zvýšení úrokových sazeb v USA těžit také česká ekonomika.
Taková situace však nebude trvat zřejmě příliš dlouho. Pokud je uvolněná monetární politika ve Spojených státech u konce, není tak daleko okamžik, kdy se o mírném utažení měnověpolitických šroubů začne uvažovat také v Evropě. Ne snad proto, že Evropa musí dělat to, co dělají Spojené státy. Ta souvislost je následující: Evropa oplývá přebytkem likvidity, což by mělo podle jedné ze základních ekonomických pouček vést k nárůstu inflace. Ta je však v rámci zemí Evropské unie již několik let na téměř nulové úrovni. Jakmile ale nastane v zámoří razantnější oživení, navíc podpořeno silnějším dolarem (slabším eurem), poroste poptávka také v Evropě. Volné peněžní prostředky začnou nacházet své umístění a inflační tlaky na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat. Nakonec i Evropská centrální banka, a také další centrální banky zemí, které nejsou v eurozóně, začnou úrokové sazby zvyšovat. První takovou vlaštovkou bude zřejmě Bank of England, která by měla podle očekávání ekonomů začít zvyšovat úrokové sazby již v prvním čtvrtletí roku 2016.
Petr Musil
