Řada obcí v České republice se má důvod obávat o dopad vládního konsolidačního balíčku na své rozpočty. Zástupci Lidovců a Pirátů prosadili do vládního návrhu změny, které připraví obce mimo jiné o příjmy z daně z online hazardních her a sníží jim podíl z výnosu daně z kamenných kasín. Na stranu obcí se přitom nepostavilo hnutí STAN ani ODS, které mají nejvíce starostů dotčených obcí.
Na pozadí schvalování konsolidačního balíčku se odehrává jedna z největších změn v oblasti hazardních her za poslední roky. Prozatím z ní jako vítěz vychází on-line hazard. Vládní návrh totiž ve svém důsledku vytváří podmínky pro monopol on-line heren v ČR. Přitom ty na internetu bývají často nelegální a stát ani obce z nich nemají příjmy.
Za on-line hrání se postavili především poslanci Pirátů a KDU-ČSL, kteří se netají tím, že jejich cílem není pouze daňová změna, ale snaha přenést veškeré hraní do on-line prostředí. Jeden z předkladatelů návrhu Michael Kohajda (KDU-ČSL) uvedl, že nová pravidla by měla být nastavena tak, aby zmírnila motivaci obcí mít na svém území automaty. Podle adiktologů přitom neexistuje korelace mezi omezením nabídky a snížením poptávky po hraní. Lidé budou hledat jen jiný způsob, jak hrát, což už ukázalo dlouhodobé uzavření kamenných kasín v době pandemie Covid-19. Lidé sázet a hrát nepřestali, jen se přesunuli ve větší míře do on-line prostředí.
Vyvstává tak otázka, jaký bude reálný efekt pro státní rozpočet. V on-line prostředí je totiž významná část trhu nelegální a tak mimo dosah a kontrolu státu. Zástupci ministerstva financí mají přitom od února 2022 k dispozici výsledky analýzy marketingové agentury GTO Solutions, která se zabývala reklamou na nelegální hazard a výsledky vyhledávání on-line hazardu na vyhledavači Google. Vyplynulo z ní, že více než 50% výsledků organického vyhledávání obsahuje reklamu na nelegální hazard, ministerstvo financí ale není schopné efektivně on-line prostředí kontrolovat a regulovat. Institut pro regulaci hazardu (IPRH) upozorňuje, že za pět let, kdy má tento resort možnost blokovat nelegální internetové hazardní stránky, dokázali úředníci „vypnout“ jen 755 nelegálních webů, přitom v sousedním Polsku jich za stejné období odstavili přes 34 tisíc.
O jak velkou částku stát a obce přicházejí?
IPRH na jaře letošního roku přinesl studií, podle které představuje velikost černého trhu zhruba třetinu veškerého hazardu v Česku. Z této částky nikdo žádnou daň neodvádí a IPRH upozorňuje, že peníze nejčastěji zmizí u nepovolených zahraničních společností na internetu. Celkové inkaso daně z loterií a her činí 17 miliard korun. Státu tak na daních každoročně utíká kolem šesti miliard a tato částka se logicky zvyšuje s každým dalším hráčem, který se přesune z povolených kasín a heren do ilegálu.
Přerozdělení peněz mezi všechny obce, bez ohledu na to, jestli mají na svém území povolený hazard, či ne, kritizuje i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Jde o útok na obce, aby si stát (finančně) pomohl,“ hodnotí návrh bývalá ministryně financí za ANO. „A stát nemusí nakonec vůbec získat tolik, kolik si předsevzal,“ dodává. A dále upozorňuje právě na nebezpečí posílení nelegálního on-line hraní. „Může to vést k šedé zóně, k tomu, že se bude hrát načerno,“ varuje Schillerová.
„Chápeme, že stát hledá příjmy, a proto by za nás nebyl vůbec problém jít například cestou 50/50 podle počtu povolených technických zařízení v dané obci. To nám dává smysl a je fér pro všechny strany,“ říká pak za provozovatele CEC Praha sítě Star Casino Miloslav Bohůnek. A dodává, že považuje stávající nastavení přerozdělování výnosu z hazardní daně mezi všechny obce podle počtu povolených technických zařízení za jediné spravedlivé a rozumné řešení.
Současnou podobu kritizuje i Sdružení místních samospráv ČR. Tomu se nelíbí mimo jiné to, že by si stát měl ponechat veškerý výnos z on-line hraní. Na obce dopadne i změna rozpočtového určení daně z technických her, které je v současnosti z podstaty sdílené – 35% náleží státu a zbylých 65 % obcím, které mají na svém území povolenou hru. Konsolidační balíček aktuálně počítá s rozdělením 55 % stát, 22,5 % obce podle počtu povolených zařízení a 22,5 % obce podle počtu obyvatel.
„Poměr by měl být vůči obcím určitým způsobem zachován, protože ony se podílejí na prevenci hazardu a zároveň se potýkají i s jeho negativními dopady, které jsou mnohdy stejné jako u klasických automatů v hernách. Platí sociální pracovníky nebo provozují dluhové poradny,“ upozornila předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková.
Podpásovka pro znevýhodněné regiony
Dopady zamýšlených změn v rozpočtovém určení daně z hazardních her děsí některá města, zejména ty ze znevýhodněných regionů. Těm se nedostává peněz na řešení své dlouhodobé podfinancovanosti už teď a výnos daně z hazardu je pro něj jedna z mála možnosti, jak získat prostředky na svůj rozvoj. Například nejzápadněji ležící české město Aš by kvůli konsolidačnímu balíčku ministerstva financí ČR mohlo jen v této kapitole přijít ročně o 100 milionů korun, které získalo v loňském roce z výnosu daně z hazardu. Jde o peníze, které budou chybět zejména v oblasti investic a rozvoje města. Podle tamní radnice jsou příjmy z hazardu využívány především na opravy dopravní infrastruktury, školských zařízení či jiných městských objektů, dále pak na podporu lékařské péče a učitelů, či zajištění provozu místních škol, včetně těch uměleckých.
„Konsolidační balíček nás zasáhne zcela fatálně. Máme spočítáno, že přijdeme zhruba o sto milionů korun, a to z hlediska investic a dalších finančních podpor. Město na to zkrátka nebude mít a bude muset zpracovat nový rozpočet, kdy budeme fungovat jenom na provozních nákladech,“ sdělil pro Český rozhlas Vítězslav Kokoř (ANO), starosta Aše. Město má pro letošek zpracovaný rozpočet, který počítá s příjmy 370 milionů korun a výdaji 520 milionů korun. Zhruba 175 milionů bylo původně plánovaných na investice, nyní však hrozí, že tento plán konsolidační balíček rozvrátí.
Zatímco řadě obcím v znevýhodněných regionech chtějí poslanci KDU a Pirátů peníze vzít, radovat se mohou velká bohatá města v čele s Prahou. Ta na svém území hazard zakázala a město a její městské části měly v dalších letech přijít o stovky milionů ročně. Díky novému způsobu rozdělování daňového výnosu podle počtu obyvatel si lidnatá Praha vezme část peněz na úkor menších obcí zpět.
Motivuje současný systém obce k hazardu?
Jak bylo uvedeno, Piráti s lidovci změnu rozpočtového určení zdůvodňují tím, že současný stav korumpuje obce k tomu, aby na svém území povolaly nové provozovny hazardních her. Tento argument ovšem podle Institut pro regulaci hazardních her (IPRH) postrádá jakoukoliv logiku a odporuje datům ministerstva financí.
Pokud by měli předkladatelé změny pravidel pravda, znamenalo by to podle IPRH, že by už teď na území obcí musely být desítky heren a kasin. Realita je ale odlišná – počty legálních provozoven se naopak dlouhodobě významně snižují. Zatímco ještě v roce 2017 jich bylo v celé ČR evidováno více než tři tisíce, v roce 2021 už to bylo méně než tisíc. Podle IPRH jde o důkaz toho, že obce jsou si samy schopny zhodnotit přínosy a náklady hazardního hraní a na základě toho se rozhodnout, zda-li ho na svém území povolit či nikoliv. Jak tedy dopadne snaha lidovců a Pirátu posílit on-line hazard rozhodne projednávání konsolidačního balíčku v příštích týdnech.
(mig)
