Ani téměř po dvou letech od přijetí novely zákona o ochraně spotřebitele nevymizely nekalé praktiky obchodníků se slevami. Ti totiž lákají na první pohled zlevněné zboží, jehož cena je však za očekáváním. Ekonomickému deníku to potvrdila Česká obchodní inspekce (ČOI). Ta dále uvedla, že tato manipulace se zákazníkem patří mezi nejčastější praktiky podnikatelů na zákazníky.
Není sleva jako sleva. Bezprostředně po vstupu do prodejny upoutá snad každého zákazníka řada zboží označených akční cedulkou, jež upozorňuje na výhodnou cenu. Rádoby zlevněné zboží však nakonec nemusí být tak výhodné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Někteří obchodníci totiž chtějí zdánlivě výraznou slevou zákazníka oslepit a zboží prodat například za původní cenu.
Takovéto praktiky potvrzuje například Česká obchodní inspekce (ČOI). „Letos ve druhém čtvrtletí provedla Česká obchodní inspekce 259 kontrol, z nichž ve 106 případech došlo k porušení předpisů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení informace o slevě a též údaje o nejnižší ceně, za kterou byl výrobek prodáván v době 30 dnů před poskytnutí slevy. A to ve 35 případech,“ informoval Ekonomický deník mluvčí ČOI František Kotrba. Za nekalé obchodní praktiky a porušení dalších právních předpisů orgán rozdal pokuty v celkové hodnotě 5 784 000 korun.
Klamavé údaje obchodníci uvádí i přesto, že tyto praktiky měla ukončit loni v lednu přijatá novela zákona o ochraně spotřebitele. Podle ní totiž prodejci musí výši slev odvozovat od nejnižší ceny, za kterou produkt prodávali alespoň 30 dnů před zlevněním. Pokud měli prodejci zboží v nabídce méně než 30 dnů, musí uvést nejnižší cenu za toto období. Před přijetím novely bylo typickým příkladem obelhání zákazníka krátkodobé navýšení ceny, z které byla následně vypočítána sleva. V některých případech pak konečná cena zboží po poskytnutí slevy mohla být i vyšší, než cena zboží před jejím krátkodobým navýšením.
Přesto však řada obchodníků tyto změny po celou dobu nerespektuje. Situace tak byla podobná i loni. „V prvním pololetí roku 2023 jsme provedli 1 142 kontrol. Porušení právních předpisů bylo zjištěno při 668 kontrolách, z nichž 456 souviselo s nedodržením novely zákona o ochraně spotřebitele,“ informoval Kotrba.
Nařízení ale neplatí pro veškeré zboží
Zákon uděluje výjimku v případě zboží s krátkou dobou spotřeby a zboží, které podléhá rychlé zkáze. Týká se to zejména méně trvanlivých výrobků, na nichž je uvedeno „spotřebujte do“. Tím může být například čerstvé mléko či jogurty. Dále novela neplatí pro potraviny, které se musí okamžitě spotřebovat, jako je ovoce, zelenina nebo chlebíčky. Úprava by se neměla týkat také nepotravinářských výrobků, které vykazují podobné vlastnosti jako potraviny označené datem použitelnosti či určené k okamžité spotřebě. Těmi mohou být například řezané květiny.
Možnosti zákazníka, jak odhalit špatně uvedené slevy, jsou omezené. „Předcházet takovým případům se dá tím, že spotřebitelé budou pozorně číst údaje na cenovce. Na té sice již většinou figuruje původní cena, ale ta nemusí být správná,“ uvedla Karolína Valouchová, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest. Spotřebitelé také mohou využít například srovnávačů na internetu a takzvaných hlídačů cen. Pomůcky sice nemusí vždy obsahovat správné údaje, ale pro orientační potřebu by měly postačit.
V případě odhalení nesprávnosti se spotřebitel může obrátit s podnětem na dozorový orgán v této oblasti, kterým je Česká obchodní inspekce. Té je pak obchodník povinen předložit cenovou evidenci, díky které je možné ověřit správnost informace o nejnižší ceně výrobku. „U přestupku při nesplnění informační povinnosti u slevy může obchodníkům hrozit pokuta ze strany České obchodní inspekce, a to až do výše 5 000 000 korun,“ doplnila Karolína Valouchová.
Trestný čin jen při vyšší škodě
V případě „falešných“ slev se však ne vždy musí jednat o trestný čin podvodu ve smyslu trestního zákoníku. „Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu je nutné, aby podnikatel uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatnou skutečnost a způsobil tím škodu ve výši nejméně 10 000 korun,“ přiblížila Valouchová. Pokud je však vzniklá škoda nižší, nejedná se o trestný čin.
Češi jsou dlouhodobě národem, kde se nejvíc zboží prodá právě ve slevových akcích. Ještě loni se to bylo 64 procent zboží. V některých kategoriích, jako je třeba mléko nebo džusy, se prodává s akční nálepkou více než 80 procent produktů. Naopak nejméně se ve slevě prodává například chlazené droždí či mrazená zelenina.
Podle zástupců Agrární komory obchodní řetězce skrze rozšiřování akční nabídky nejsou lidumilové nebo charitativní organizace. Když například supermarket dává do akce výrobek se slevou 40 až 60 procent, musí zákonitě nastavit vysokou regálovou cenu, aby se mu to ekonomicky vyplatilo. Není tak náhodou, že i přes zavedení novely někteří obchodníci pokračují i v těchto praktikách.
Lukáš Karbulka
