Privátní značky obchodních řetězců údajně diskriminují tradiční výrobky, míní Agrární komora. Podle ní ve velkých obchodech uměle navyšují cenu tradičních výrobků, které jsou totožné s privátními značkami, zveřejnila ve své tiskové zprávě. Kvůli podezření se s žádostí o prošetření obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Privátní značky jako například Jarmark, Pilos či Clever, do kterých si obchodní řetězce nechávají zabalit potraviny od různých dodavatelů, lákají spotřebitele především cenou a podle Agrární komory už je tvoří celá čtvrtina potravin určených k rychlé spotřebě ve velkých obchodech. Obchodní řetězce si zpravidla nejčastěji zavedené výrobky jako je mléko a produkty z něj, maso, uzeniny nebo vejce objednají u svého dodavatele, od kterého zároveň odebírají jeho výrobky tradičních a pro spotřebitele známých českých značek.
„Diktují si, jak má vypadat obal, své požadavky často a rychle mění, tlačí na co nejnižší nákupní cenu a zároveň si dodáním sortimentu do privátní značky podmiňují odběr té, která patří dodavateli,” konstatuje komora s tím, že obchodní řetězce tak už dlouhodobě diskriminují české výrobce potravin. „Ať už je to nevýhodným umístěním v regálu, nedoplňováním jejich zboží nebo přemrštěnou obchodní přirážkou,” zdůrazňuje její prezident Jan Doležal.
Od členů podle něho přicházejí ale i další informace. Například, že obchodníci plíživě snižují objednávky zavedených výrobků ve prospěch privátních značek, které si nechávají dodávat za co nejnižší cenu.
„Každá nová smlouva znamená další slevu, a tedy vyšší marži pro obchod, nikoliv nižší cenu pro zákazníka. Pokud dodavatel na jejich jednostranně nadiktované a neférové podmínky nepřistoupí, jednoduše jej vymění za jinou firmu, která je ochotna tyto podmínky přijmout. Přitom se může jednat i o zahraničního dodavatele, nicméně výrobek se stále tváří jako domácí produkt označený pouze logem privátní značky. Nemají totiž povinnost uvádět název konkrétního výrobce, který je pro běžného spotřebitele jen obtížně zjistitelný,” dodává prezident. A varuje, že tímto způsobem mohou podle něho těmito praktikami zcela ovládnout domácí výrobu potravin a vytlačit z trhu zavedené české značky.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy však k ničemu takovému nedochází. Podíl privátních značek na pultech obchodů je podle něj zhruba 25 procent, citovala jeho vyjádření ČTK.
Agrární komora se nicméně rozhodla obrátit s žádostí o prověření situce na ÚOHS. „Věříme v nezávislost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jehož hlavním posláním by měla být ochrana rovných podmínek na domácím trhu pro všechny subjekty,” zdůraznil prezident.
(mig)
