Svaz měst a obcí, jeho dceřiná společnost MEPCO, Karlova univerzita a Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovali projekt „Analýza potřeb měst a obcí ČR a budoucnost českých samospráv v novém programovacím období 2020+“, kterého se zúčastnilo 732 obcí.
732 obcí z celkového počtu přes 6.000 se zapojilo do analýzy potřeb municipalit, kterou inicioval Svaz měst a obcí a byl realizován ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Univerzitou Karlovou a společností MEPCO, která je podřízena Svazu měst a obcí. Hlavní řešitel Luděk Sýkora, z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy uvedl, že hlasovali zástupci obcí, ve kterých žije 3.318.194 obyvatel, což představuje 31,4 % obyvatel České republiky a 45% obyvatel měst s více než 10-ti tisícovou populací. Vysoké zastoupení měly obce z Moravskoslezského, Pardubického a Ústeckého kraje a na opačném konci byly Olomoucký a Zlínský kraj.
„Chtěli jsme získat i pozitivní ohlasy a proto jsme se cíleně zeptali na to, jaké úspěchy se jim podařili. Byla to především technická infrastruktura, vybavení pro školství, kulturu, sport a zdraví. U menších obcí byli jejich zástupci především hrdí na opravy sakrálních staveb a přípravu rozvojových ploch. Větší města pak byla spokojena s rozvojem cestovního ruchu a turistiky, největší pak s rozvojem brownfieldů, optimalizací veřejné dopravy a podporou podnikání, rozvojem cyklotras a zefektivňováním informačních systémů,“ řekl na semináři k výsledkům analýzy Luděk Sýkora.
Naopak nespokojeni jsou zástupci obcí do 500 obyvatel s chybějící nabídkou práce pro své občany, ubýváním služeb (nejen diskutovaným rušením pošt, ale například i s uzavíráním některých malých prodejen), odlivem obyvatel do větších měst a tím klesající vzdělaností těch, kteří zůstanou. Zmiňované vylidňování a růst průměrného věku obyvatel, kteří v obcích žijí je také důsledkem nižší poptávky po místních službách a kupní síle obyvatel. Z velkých měst přišly negativní zkušenosti s nízkou kvalifikací pro nabízené pracovní pozice, ale především nedostatečná technická infrastruktura a občanská vybavenost pro rozšiřující se populaci.
Podle Sýkory se na odpovědi, které jsou velmi reprezentativním vzorkem situace v regionech, dá dívat z několika úhlů pohledu. „Pokud budeme počítat jej jednotlivé hlasy bez přihlédnutí k tomu, kolik obyvatel vedení obcí reprezentuje, pak zjistíme, že na prvních třech místech je stav silnic, stav chodníků a stav cyklodopravy. Například integrace cizinců, která je velkým mediálním tématem, je na posledním místě,“ uvedl příklad Sýkora.
„Pokud však započítáme hlasy obyvatel, pak se integrace ocitne rázem na prvním místě žebříčku a v popředí bude také problematika bezdomovectví, která malé obce až tak netrápí,“ vysvětlil hlavní řešitel Analýzy Sýkora.
Integrace hraje také roli v zásadních faktorech, které podle samotných představitelů hraje roli v případném rozvoji jimi spravovaných obcí a měst. Je sice „až“ na třetím místě, ale i to je velmi vysoké umístění. Na prvním místě je zejména stárnutí populace (zejména menší města a obce) a bezpečnost. Na dalších místech je nezaměstnanost, odliv obyvatel z důvodu ukončení průmyslové výroby a chybějící možnosti vzdělání.
Jiří Reichl
