Zvýšení bezpečnosti a bezbariérovost komunikací v obcích mělo v letech 2014 až 2023 zajistit 9,5 miliardy korun z prostředků státu a Evropské unie. Příliš se to ale nepodařilo. Téměř tři čtvrtiny z třiadvaceti podpořených projektů vykazovaly vážné nedostatky, upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Projekty podle kontrolorů nevedly k odstranění řady problematických míst a často nezajistily bezpečné přecházení osobám se sníženou schopností orientace. Ministerstvo pro místní rozvoj se proti kritice ohradilo.
Nejvyšší kontrolní úřad mimo jiné upozornil na to, že některé nové chodníky obce neudržovaly, komunikace zarůstaly vegetací a parkovala na nich vozidla. Úřad ve shrnutí uvedl, že množství a závažnost zjištěných nedostatků svědčí o špatném fungování systému podpory. Ten je podle kontrolorů navíc administrativně náročný jak pro příjemce dotace, tak i pro poskytovatele. Systém doporučil změnit.
„Bezpečnost a bezbariérovost chodníků je samozřejmě důležitá. Podmínky podpory ale dostatečně nemotivují příjemce k jejímu účelnému a hospodárnému využití. Výše příspěvku od státu a EU se pohybuje na úrovni osmdesáti pěti procent až devadesáti pěti procent a obce pak s takto vysokou mírou dotační podpory financují i rekonstrukce komunikací, které to příliš nepotřebují,“ uvedl člen Nejvyššího kontrolního úřadu Jan Kinšt, který kontrolu vedl.
Finanční podpora ze strany státu má prostředky obcí na tuto oblast podle Kinšta jen doplňovat, nikoliv je nahrazovat. Podle něj by se měla zvážit i možnost využití alternativních druhů podpory, jako jsou například záruky za úvěry, úrokové dotace nebo návratné výpomoci.
Mohlo by vás zajímat
Kontrola podle úřadu ukázala, že ministerstvo dopravy ani ministerstvo pro místní rozvoj nevědí, jakých celkových výsledků chtějí podporou dosáhnout ani jakých bylo dosaženo a k jakému pokroku došlo.
„Nebyla řádně zajištěna kontrola toho, co bylo s podporou státu a EU vybudováno. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) například prodloužil příjemci podpory lhůtu pro předložení závěrečného vyhodnocení akce z let 2014 až 2015 za téměř šest milionů korun celkem šestnáctkrát,“ informoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle tiskové mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolíny Novotné závěry Nejvyššího kontrolního úřadu vzbuzují dojem, že většina poskytnuté podpory nebyla správně zacílená. Resort s tím, ale podle ní jako řídicí orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) nesouhlasí.
Mezi výtky kontrolního úřadu patřilo i to, že při výběru projektů vycházely ministerstvo pro místní rozvoj a SFDI z informací uváděných žadateli o podporu, aniž by je ověřovaly. „Žadatelé přitom často hodnotili výchozí stav přehnaně negativně a naopak zveličovali přínosy projektů. V některých případech deklarovali, že půjde o rekonstrukci komunikace pro pěší, ve výsledku ale šlo jen o opravy – na ty však podpora nebyla určena,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Nikdo nemá takovou kapacitu
Podle Novotné základní koncepce podpory infrastruktury pro bezpečnou pěší dopravu od počátku vychází z národních strategických dokumentů. „Ověřování informací uváděných žadateli a kontrola projektů probíhala v souladu s platnými metodickými postupy a na základě podkladů doložených žadatelem, jejichž schválení je v kompetenci jiných věcně kompetentních orgánů,“ uvedla mluvčí.
Žádný poskytovatel podpory nemá podle ní administrativní kapacitu na úplné ověřování všech tvrzení žadatele a zároveň není možné provádět kontroly na místě u všech projektů.
V programu IROP v letech 2014 až 2020 bylo v oblasti komunikací pro pěší podpořeno podle ministerstva pro místní rozvoj 1461 projektů za 4,34 miliardy korun z Evropské unie, v IROP 2021 až 2027 k 30. červnu loňského roku pak celkem 470 projektů za tři miliardy korun.
„Nejvyšší kontrolní úřad hovoří o špatném fungování systému podpory a potřebě jej změnit. Opomíjí ale skutečnost, že podporu v letech 2014 až 2023 IROP poskytoval ve dvou na sebe navazujících programových obdobích. Zkušenosti z prvního období podpory komunikací pro pěší IROP 2014–2020 MMR výrazným způsobem promítlo do nastavení podpory v IROP 2021–2027,“ sdělila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Novotná.
Ministerstvo se zároveň hájí tím, že v druhém programovém období došlo mimo jiné ke snížení míry podpory, zpřísnění kritérií hodnocení přijatelnosti projektů nebo doplnění sledování jejich výsledků. Interpretace výsledků kontroly vybraných projektů a podpořených v programu IROP v letech 2014 až 2020 je také podle ministerstva zkreslená omezeným regionálním výběrem projektů.
Ministerstvo uvedlo, že jde o dvanáct projektů v sedmi okresech v pěti krajích. Úřad konstatoval, že ze strany kontrolního úřadu není také objektivně nastavená pomůcka pro vyhodnocení účelnosti a hospodárnosti, která umožnila přenášet zjištěné nedostatky v trase komunikace na projekt jako celek.
„Řídicí orgán IROP na základě průběhu a výsledků kontroly NKÚ již přijal nápravná opatření a inicioval kontroly u projektů, u kterých NKÚ poukázal na možné neúčelné a nehospodárné využití prostředků,“ dodala mluvčí. Kontroly mají podle ní za cíl ověřit skutečnosti uvedené v závěrech prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu a případně sjednat nápravu.
Tisková mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Novotná také doplnila, že v IROP pro roky 2021–2027 už bude pokračovat oproti období 2014–2020 upravená a více zacílená podpora projektů bezpečných komunikací pro pěší.
