Starostové dotčených obcí žádají po ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO), aby zastavil práce na vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, než budou platit nové zákony. Ty by podle obcí měly zajistit rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a veřejnosti umožnit hájit své zájmy při rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem. Dnes informovala Platforma proti hlubinnému úložišti.
S předloženým návrhem věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení k výběru lokality starostové také nesouhlasí, protože vznikal bez konzultace s nimi. Chtějí, aby ho ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přepracovalo. Dnes odpoledne o tom jednají s Havlíčkem na MPO.
„Nejsou nám stále jasná kritéria, podle kterých chce někdo výběr lokalit dělat,“ řekl ČTK před jednáním s ministrem starosta obce Chanovice Petr Klásek. Lokality byly podle něj od počátku vybírány bez konzultace s dotčenými obcemi. Naprostá většina z nich přitom s výběrem nesouhlasí, uvedl Klásek a připomněl, že příslušný zákon v Česku chybí už 16 let.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Návrh zákona podle platformy nenaplňuje požadavek atomového zákona na stanovení takových postupů při vyhledávání a povolování úložiště, které zajistí respektování zájmů dotčených obcí. Dál podle platformy nenaplňuje požadavek směrnice Rady Euratom na účinnou účast veřejnosti v rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem. Starostové také tvrdí, že nebyly splněny sliby, které dostali v minulosti.
Havlíček na konci května ve Sněmovně zopakoval dřívější stanovisko úřadů, že příští rok by se měl okruh zvažovaných míst snížit na čtyři lokality. Finální lokalita by měla být vybrána v roce 2025. V tom vidí platforma také problém. Zákon se podle ní nestihne přijmout tak, aby mohl být použit i při povolování průzkumných území pro geologické práce.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
-čtk-
