V českém právním řádu je nyní zakotveno více než 7000 přestupků. Zhruba 100 zákonů upravuje jejich projednání územně správními celky, které jsou tak zahlceny výkaznictvím, agenda trpí neustálými novelami zákonů i nedostatkem vysokoškoláků. Vnitro navrhuje vysokou školu nahradit odbornou zkouškou a zrušit část výkaznictví. Současně se ale řízení stane složitějším o genderové násilí a vyšší počet přestupků. Novým limitem pro způsobenou škodu poslanci zvýší agendu obcí až o 5%.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jak ji navrhuje ministerstvo vnitra. Obcím a městům by podle novely měla být například zrušena povinnost vést detailní přehled přestupků – seznam projednávaných přestupků za kalendářní rok. Podle důvodové zprávy k návrhu stát k ničemu přehled nezbytně nepotřebuje – pouze pro analýzu. Obce by přehled vypracovaly naposledy v roce 2020.
Obce musí jednat podle starých i nových zákonů
Podle důvodové zprávy se totiž u přehledu přestupků v praxi projevila mimořádná náročnost tohoto výkaznictví: „V souvislosti s přípravou na praktickou aplikaci se nicméně projevila značná technická a administrativní náročnost pro správní orgány zpracovávající přehled přestupků, zejména pro orgány územních samosprávných celků. Skutkové podstaty přestupků jsou dnes upraveny ve více než 250 zákonech (z toho zhruba ve 100 zákonech je upravena příslušnost orgánů územních samosprávných celků k projednávání přestupků). V právním řádu je zakotveno několik tisíc samostatných skutkových podstat přestupků (více než 7000), přičemž právní úprava přehledu přestupků předpokládá, že údaje budou vykazovány k jednotlivým skutkovým podstatám,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k navrhované změně.
Vypracování přehledu přestupků ztěžují rovněž neustálé novelizace právních předpisů, neboť správní orgány projednávají v příslušném roce přestupky i podle znění zákona, které již mohlo být v mezidobí několikrát změněno. „Z důvodu nadměrné zátěže pro správní orgány se proto navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled přestupků. Poslední přehled přestupků bude zpracován v roce 2020 za rok 2019. Předpokládáme přitom, že údaje o přestupcích shromážděné během dvou po sobě jdoucích letech poskytnou dostatečný základ pro reformu zvláštní části přestupkového práva,“ uzavírá problém navrhovatel novely zákona.
Obcím chybí právníci a vysokoškolsky vzdělané úřední osoby
[mn_protected]
O další úlevu si kraje, města a obce řekly samy. Na obcích totiž chybí právní profesionálové: „V reakci na požadavky územních samosprávných celků, které poukazují na problémy při obsazování volných pracovních míst vysokoškolsky vzdělanými úředními osobami, což může ohrozit řádný výkon přestupkové agendy, se navrhuje zmírnit stávající kvalifikační požadavky. Namísto požadavku vysokoškolského vzdělání alespoň v bakalářském studijním programu doplněného zkouškou odborné způsobilosti se navrhuje vyžadovat pouze absolvování zkoušky odborné způsobilosti bez nutnosti mít zároveň vysokoškolské vzdělání. To znamená, že pokud úřední osoba nebude mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo, bude jí postačovat zkouška odborné způsobilosti provedená u Ministerstva vnitra,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Podle novely přestupkového zákona „oprávněná úřední osoba, která nebude splňovat podmínku věku alespoň 50 let a 10 leté praxe podle § 112 odst. 9 zákona č. 250/2016 Sb., tedy bude muset po roce 2022 absolvovat pouze zkoušku odborné způsobilosti, resp. nebude muset splňovat vysokoškolské vzdělání alespoň v bakalářském studijním programu“. „Navrhované zmírnění kvalifikačních požadavků je tedy ve prospěch osob, na které se podmínka věku a praxe podle § 112 odst. 9 zákona č. 250/2016 Sb. nevztahuje,“ uvádí zpráva.
V § 111 odstavec 1 bude nově vypadat takto:
„(1) Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo
pověření vedoucím správního orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení (dále
jen „oprávněná úřední osoba“) musí prokázat odbornou způsobilost zkouškou provedenou
u Ministerstva vnitra, pokud nemá vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním
programu v oboru právo na vysoké škole v České republice; zajištěním zkoušky může
Ministerstvo vnitra pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.“.
Domácí a genderově podmíněné násilí, petardy na stadionu
Jenže vnitro současně pro obce připravuje mnohonásobně více práce. Ministerstvo vnitra mimo jiné implementuje do přestupkového zákona vládou schválený Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí, což je mimořádně lidsky i právně složitá problematika.
Vnitro například mění několik ustanovení přestupkového zákona v návaznosti na zákon o obětech trestných činů, vytváří a chrání „osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku“ a zavádí zcela nové povinnosti – například povinnost vždy ohlašovat násilí v rodině OSPODu: „Byl-li přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu spáchán na osobě mladší 18 let, nebo byla-li osoba mladší 18 let svědkem přestupku vykazujícího znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu, navrhované ustanovení výslovně zavádí povinnost správního orgánu informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí o této skutečnosti.“
Kromě složitých pravidel řízení o genderově podmíněném a domácím násilí pak vnitro například zavádí nový skutek vnesení pyrotechnického výrobku na organizované sportovní utkání. Přestupku se příště dopustí ten, kdo „vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na takové utkání anebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije.“ Pokud tak učiní opakovaně, může být potrestán pokutou od deseti do 100 000 korun.
Poslanci zvýší agendu obcí až o 5%
Současně však skupina poslanců navrhla novelu trestního řádu spolu s novelou trestního zákona, podle které se má zvýšit hranice škody, od které je už skutek nikoli přestupkem, ale trestným činem. O té části poslaneckého návrhu, která se týká novely trestního řádu, Česká justice již informovala.
Nové ustanovení § 138 odstavec 1 Trestního zákona by mělo znít takto:
„(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
- a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
- b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
- c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
- d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
- e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.“.
Tím se ovšem část dosavadní trestné činnosti přesune do přestupků, přičemž podle tabulek z důvodové zprávy jde převážně o dosavadní krádeže, podvody a poškozování cizí věci. „Ze shora uvedených údajů vyplývá, že z trestního do přestupkového řízení by se ročně dostalo cca 5 až 10 000 věcí. Současně je však třeba uvést, že se ale z podstatné části jedná o věci s neznámým pachatelem, kdy k zátěži přestupkových orgánů obcí nedojde. Lze jen odhadovat, že reálně by se tak zatížení obcí novými přestupkovými věcmi mohlo ročně týkat 3 až 5 000 věcí,“ uvádí skupina poslanců doslova v důvodové zprávě k budoucí rozšířené činnosti obcí.
Na další stránce důvodové zprávy však poslanci přiznávají: „Reálné dopady na přestupkové orgány by tedy znamenaly navýšení o 3 až 5 % agendy proti stávajícímu stavu. Zde je ale třeba současně upozornit (a jak vyplývá ze shora citované zprávy), že v roce 2017 došlo proti roku 2016 k poklesu počtu přestupků proti majetku o cca 12 % a že dochází i k poklesu registrované kriminality.“
[/mn_protected]
Irena Válová
