Ministerstvo obrany představilo novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu pro období 2019 – 2024. České základní a střední školy nedisponují dostatečně edukovanými pedagogy v dané oblasti. Chybí učebnice a jiné vzdělávací texty. Některé používané učebnice na Univerzitě obrany jsou zastaralé a neodpovídají současné legislativě. Akreditované kurzy dalšího vzdělávání pro pedagogy mohou ovládat extrémisté. V oblasti financování bojuje ministerstvo se špatnou koordinací a kontrolou jednotlivých projektů.
Jednou z nejzávažnějších slabin v přípravě na případnou obranu státu je dle nové Koncepce přípravy občanů k obraně státu, kterou připravilo Ministerstvo obrany, české školství. Podle dokumentu nejsou čeští pedagogové, zejména na základních a středních školách dostatečně odborně připraveni v oblasti přípravy občanů na obranu státu. O možnost akreditovaných školení, které poskytuje Národní institut pro další vzdělávání prostřednictvím krajských vojenských velitelství, neprojevují školy zájem. Do kurzu zaměřeného na obranu státu nevyslalo žádného pedagoga celých 74 % českých základních a středních škol. Školy navíc v současnosti nedisponují žádnými doporučeními ze strany Ministerstva školství k formám a metodám zařazování dané problematiky do výuky. Systém však selhává i v dalších sférách a zlepšení brání i současná legislativa. „Právní předpisy v plné míře nezohledňují potřeby státu v této oblasti a nevytvářejí ani podmínky pro naplnění práva občanů se do přípravy k obraně státu, a to výhradně mimo výkon branné povinnosti, dobrovolně zapojit. Institut dobrovolné přípravy občanů k obraně státu není Ministerstvem obrany dostatečně koncepčně připraven, propagován a podporován. Stávající nabídka Ministerstva obrany není občany dostatečně využívána,“ konstatuje se v Koncepci přípravy občanů k obraně státu pro období 2019 až 2024.
Problematika obrany státu byla v aktualizované podobě zahrnuta do rámcových vzdělávacích programů na základních školách, ale podle šetření České školní inspekce z prosince 2015 je zařazována do výuky jen okrajově. V roce 2017 se inspekce zaměřila na žáky 9. ročníků základních škol, kteří odpovídali v testech zaměřených na obranu státu a dosáhli nevyhovující 51% úspěšnosti. Na středních školách je situace ještě horší, jelikož zde si musí školy poradit s rámcovými vzdělávacími programy z roku 2007, jež nevyhovují současným potřebám ministerstva.
Problémem však mohou být i samotné vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky. „Rezort Ministerstva obrany jako gestor problematiky přípravy občanů k obraně státu nemá možnost vyjádřit se ke kvalitě programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich poskytovatelů v rámci akreditačního řízení, o akreditaci tak mohou žádat i subjekty, které mají například vazbu na extremistická či nacionalistická hnutí nebo se neztotožňují s oficiální politikou státu, případně mohou být akreditovány programy, které sice splňují formální požadavky, ale jejich náplň je z hlediska rezortu Ministerstva obrany nedostatečná či přímo závadná,“ říká k závažnému nedostatku současného systému ministerstvo. Základním a středním školám navíc chybí učebnice nebo jiná studijní literatura a i literatura používána na Univerzitě obrany je mnohdy neaktuální a neodpovídající současnému právnímu rámci. Při procesu zařazování nových učebnic do výuky nemá rezort obrany na Ministerstvu školství svého reprezentanta a může tak docházet ke schvalování učebních textů bez odborného posouzení.
Mohlo by vás zajímat
Nedostatky jsou však podle ministerstva vidět i v přípravě ostatního obyvatelstva. Podle zjištění ministerstvo zaspalo v přístupu k novým technologiím, kdy v současnosti nejsou zájemcům k dispozici žádné e-learningové kurzy nebo účelové semináře a nejsou zpracovány ani žádné edukační materiály pro dospělou populaci. Vzdělávací účel neplní dostatečně ani samotné webové stránky pro danou problematiku. „Webové stránky nejsou moderní a uživatelsky přívětivé, postrádají některé běžně používané funkcionality a nejsou pravidelně aktualizovány,“ říká ministerstvo k portálu pokos.cz, který provozuje. Téma obrany je podle ministerstva nedostatečně akcentováno také ve sdělovacích prostředcích a stěžuje si na chybějící pravidelná vystoupení politiku a odborníků nebo vzdělávání formou dokumentárních pořadů.
V oblasti financování pak chybí lepší koordinace. V současnosti chybí systém plánování a vyhodnocování kontrol zaměřených na obsahovou náplň přímo v místě a v době realizace projektu. „V rezortu Ministerstva obrany není vytvořen odpovídající organizační a procesní rámec k efektivnímu naplňování koncepce; některé věcně odpovědné organizační celky, včetně krajských vojenských velitelství, nedisponují dostatečně odborně a pedagogicky připraveným personálem, technikou a materiálem,“píše se v dokumentu připraveném MO.
Michal Ožuch
