Země, které dosud ctily přísná rozpočtová pravidla, otáčejí. A to včetně Dánska, které v červenci převezme otěže v Radě Evropské unie. Na stůl se vrací i myšlenka společných evropských půjček.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová nedávno naznačila, že by její země mohla být ochotná opustit svůj tradiční šetřivý postoj k evropskému rozpočtu. Za změnou z velké části stojí rostoucí hrozba ze strany Ruska. Její výroky odrážejí širší posun v postoji k veřejnému dluhu v celé Evropě, kde obavy o bezpečnost stále více převažují nad fiskálními opatrností.
Dánsko se po léta stavělo spolu s Rakouskem, Nizozemskem a Švédskem proti větším evropským rozpočtům a užší fiskální integraci, takzvané úsporné čtyřce. Nyní, tváří v tvář válce na kontinentu, dokonce i šetrný sever Evropy přehodnocuje, jak vypadá zodpovědné státnictví.
Jejich původní postoj byl jasně formulován ve společném článku ve Financial Times, který vedoucí představitelé skupiny napsali v roce 2020 během bouřlivé debaty o dlouhodobém rozpočtu bloku a pandemickém oživení. „Šetrná čtyřka“ trvala na tom, aby příspěvky do EU zůstaly omezeny na 1 % hrubého národního důchodu. Tvrdila, že slevy a rozpočtové korekce jsou nezbytné k zajištění spravedlnosti pro země s vysokými příspěvky, jako jsou ty jejich.
Mohlo by vás zajímat
„Šetrnost neznamená, že jsme méně zavázáni EU,“ napsali. „Úspěch evropského projektu se měří podle naší schopnosti naplnit politické ambice — nikoli podle výše rozpočtu.“ V konečném důsledku „hájení společných hodnot nemá žádnou cenu“, byli přesvědčeni vedoucí představitelé. Frederiksenová označila navýšení rozpočtu za „dokonaný nesmysl“.
Válka na Ukrajině mění pravidla hry
Ale časy se změnily. A tak i Dánsko dospělo k názoru, že Evropská unie musí k obhájení zmíněných hodnot posílit financování obrany.
Debaty o dalším evropském dlouhodobém rozpočtu, takzvaném Víceletém finančním rámci na roky 2028 až 2034, oficiálně začnou v létě. A postoj Dánska bude klíčový. Kodaň totiž v červenci přebírá předsednictví v Radě EU, a tedy i pomyslné otěže. Oproti tvrdému postoji, který zaujala během posledního kola jednání, zaznamenala zásadní obrat.
„Jako Dánové budeme při vyjednávání o rozpočtu vždy postupovat tvrdě. Ale být součástí úsporné čtyřky už pro nás není to pravé,“ řekla Frederiksenová na tiskové konferenci před zahájením dánského předsednictví v Radě EU.
Tento posun odráží širší náladu v Evropském parlamentu, který nedávno posuzoval plány Evropské komise pro příští víceletý finanční rámec. Parlament dospěl k závěru, že současný rozpočet není dostatečný pro řešení výzev, kterým Evropa čelí. Zatímco rozpočet EU se tradičně pohybuje kolem 1 % společného příjmu bloku, mnozí poslanci tvrdili, že to nestačí na řešení problémů, jako je válka na Ukrajině, hospodářské potíže, konkurenceschopnost a změna klimatu. Návrh podpořilo 317 poslanců, proti se postavilo 206 a 123 se zdrželo hlasování.
Společné evropské zadlužení už není tabu
První náznak obratu o 180 stupnů přišel od Frederiksenové už vloni v prosinci. Tehdy poznamenala, že Dánsko se na společné evropské zadlužení — které je v severské zemi tradičně tabu — divá „novýma očima“. Ve svém novoročním projevu vyzvala k větším investicím a řekla, že státní podpora bude možná nevyhnutelná k znovuouživení evropských ekonomik.
Na společné evropské zadlužení bychom se měli dívat novýma očima. — Mette Frederiksenová, dánská premiérka
Myšlenka společného evropského zadlužení, po dlouhou dobu pro mnohé nepřekročitelná hranice, se čím dál více objevuje v nejvyšších patrech evropské politiky. Ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy z roku 2024 tvrdí Mario Draghi, bývalý italský premiér a „zachránce eura“, že má-li být Evropa odolná, bude k pokrytí všech svých ambicí potřebovat společné financování. A to především v oblasti obrany a zelených technologií. Po okamžitém odmítnutí návrhu, především ze strany Nizozemska a Německa, se Draghi stáhnul a řekl, že společné zadlužení není pro evropskou konkurenceschopnost nezbytné.
Přesto se evropské plány na vystavení „eurobondů“, neboli společné zadlužení na zafinancování veřejných obranných zakázek, objevují v debatách čím dál častěji. A to především pod tíhou finančního tlaku způsobeného zbrojením v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Prostřednictvím iniciativy ReArm Europe čleské státy de facto prolomily dlouhodobé tabu tím, že se zavázaly ke společným půjčkám, ač nyní pouze v souvislosti s obranou.
Německo a Nizozemsko v čele odporu
Pokud ale jde o další oblasti působnosti EU, odpor ke společným dluhům zůstává silný.
Německý kancléř Friedrich Merz prozatím vyloučil trvalé společné zadlužení na evropské úrovni. „Nemůžeme spadnout do nekončící spirály dluhu,“ řekl Merz při své první oficiální návštěvě Bruselu. Zdůraznil tak svou věrnost fiskální opatrnosti i v době, kdy Německo směřuje k více prorůstové hospodářské politice.
Podobně také středová nizozemská strana NSC, která je součástí končícího kabinetu, vyjádřila skepsi k rozšíření společného dluhu. Varovala, že by mohlo vést k nové dluhové krizi. Evropský dluh je podle ní „achillovou patou Evropy“. Společné půjčky by mohly dostat do problému už tak zadlužené země — a donutit ostatní členy Unie platit.
Fiskální pravidla se rozvolňují
Ačkoliv odpor k celoevropskému zadlužení přetrvává, napříč Evropou se objevuje čím dál více nepopiratelných znaků, že ortodoxní přístup k fiskálním pravidlům se začíná měnit. Napříč hlavními městy vlády povolují opasky, často na úkor evropských rozpočtových pravidel.
V květnu německý ministr financí Lars Klingbeil řekl, že Německo chce udržet růst ekonomiky, i kdyby to znamenalo porušit evropská rozpočtová pravidla. Kvůli vysokým investicím, které německý parlament schválil v březnu, teď země čelí většímu deficitu, než je podle evropských pravidel možné — pravidel, za která Klingbeilův předchůdce v Bruselu intenzivně bojoval.
Chceme, aby naše ekonomika rostla. I pokud by to mělo znamenat porušit evropská rozpočtová pravidla. — Lars Klingbeil, německý ministr financí (SPD)
Teď Německo mění kurz zvyšováním minimální mzdy a snižováním daní, aby oživilo svou ekonomiku. Aniž by se nechalo brzdit pravidly. „Jsem optimistický a věřím, že najdeme s Komisí společnou cestu,“ řekl ministr Klingbeil.
Evropská komise také nedávno zahájila kárné řízení proti Rakousku kvůli rozpočtovému deficitu, který překračuje evropské limity. Rakousko mělo v loňském roce rozpočtový deficit 4,7 procenta HDP, což je výrazně nad horní hranicí Evropské unie, která činí 3 procenta HDP. Eurokomisař Valdis Dombrovskis (pro hospodářství a produktivitu) uvedl, že „Komise navrhne Radě, aby vůči Rakousku zahájila řízení pro nadměrný schodek“.
S Rakouskem „v partě“ teď unijní fiskální pravidla porušuje asi třetina evropských zemí. Tedy asi polovina populace EU. Brusel vzal na vědomí, že to je především kvůli tlaku na zbrojení. Pravidla mírně rozvolnil tím, že umožnil vyjmout z fiskálního dohledu vojenské výdaje do výše 1,5 % HDP.
Minulý týden se opět projevily třecí plochy mezi fiskálními omezeními a zvýšenými vojenskými výdaji. Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že spojenci jsou blízko přijetí cíle 5 % výdajů na obranu. To je více než dvojnásobek současné referenční hodnoty. Když byla dohodnuta 1,5 % flexibilita vojenských rozpočtů, bylo to vítáno jako významný posun. Inkoust na tomto ústupku sotva zaschl. Přesto už brzy mohlo jít o starý kompromis.
