Na vodohospodářství by měla v příštím roce podle návrhu rozpočtu putovat jedna miliarda korun, je to o více než dvě miliardy korun nižší částka než v letošním roce. Letos se má do vodohospodářství rozdělit 3,03 miliardy korun. Pokud se nepodaří peníze určené pro následující rok podle tiskového mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého navýšit, mohlo by to mít dopad i na rozestavěné stavby v jednotlivých programech. Snížení se podle něj dotkne všech oblastí v rámci financování vodního hospodářství.
Ořezání financí na vodohospodářství kritizoval na prvním listopadovém jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny místopředseda hnutí ANO a poslanec Richard Brabec. „Takový škrt, pokud by takto zůstal, by byl velmi významný. Týkal by se celé řady programů a výpadek by podle mých informací nebylo možné krýt z jiných fondů nebo z jiných zdrojů, například Státního fondu životního prostředí, protože ten je sám přetížený,“ sdělil Ekonomickému deníku Brabec.
Upozornil na to, že finance by chyběly na řadu akcí v oblasti vodovodů a kanalizací. Bylo by méně peněz na odbahnění a obnovu rybníků nebo na protipovodňové aktivity a výstavbu vodních nádrží. Snížení podle Richarda Brabce navíc přichází ve chvíli, kdy je ze strany obcí kvůli suchu enormní zájem o budování nových zdrojů pitné vody. Připomněl, že například v roce 2014 byly priority obcí jiné, řešily například kanalizace nebo centrální čistírny odpadních vod. To ale následně změnily suché roky.
„Obce, které to do té doby zvládaly s vlastními studněmi, se nepotřebovaly připojovat ke kapacitní infrastruktuře, a to i protože to bylo spojeno s vodným a stočným. Najednou jim ale ve stovkách případů voda docházela a ony se začaly zajímat o to, jak se dostanou k novému vodovodu,“ sdělil Brabec. Dodal, že jde přitom o stavby za desítky, někdy stovky milionů, korun, pro menší obce jsou tak bez dotací nerealizovatelné.
Mohlo by vás zajímat
„Najednou velká část peněz, které původně byly nebo měly být směřovány do odpadní vody a do kanalizací, bylo potřeba využít na ještě větší prioritu, tedy na nové zdroje pitné vody,“ sdělil Ekonomickému deníku Richard Brabec.
Po dotacích je mimořádná poptávka
Náměstek plzeňského hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství a předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard ze STAN na jednání výboru potvrdil, že poptávka po zajištění kanalizační nebo vodovodní infrastruktury je obrovská i v jejich kraji. „Převis je tam vždy minimálně sto procent,“ konstatoval.
Svou zkušenost z pozice bývalého náměstka hejtmana Kraje Vysočina při vypisování programů na jednání výboru přidal také poslanec a člen rozpočtového výboru Lukáš Vlček ze STAN. Kritizoval, že v oblasti takzvané čisté nebo špinavé vody kraje často vypisují své vlastní programy. Cestu vidí naopak v kofinancování směrem k národním evropským programům a spoluúčasti investorů.
S konkrétními čísly přichází například Státní fond životního prostředí, který financuje vodohospodářskou infrastrukturu ze zdrojů Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí. „V letošním roce byly vyhlášeny celkem čtyři výzvy. Žádosti podalo téměř 500 žadatelů s požadavkem dotace více než 18 miliard korun. Celková alokace výzev byla přibližně čtyři miliardy korun, takže převis je mimořádný. Jsou to hodnocené výzvy, to znamená, že uspějí projekty s nejvyšší prioritou a největší efektem pro životní prostředí,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Na příští rok se podle něj se s žádnými výzvami na vodohospodářskou infrastrukturu nepočítá.
Miliarda navíc ještě letos?
Podporu obcím, které budují místní vodovody a kanalizace, se ještě letos snaží zajistit ministerstvo zemědělství. Jedná s ministerstvem financí o navýšení financí, které bude možné využít i na obnovu obecních rybníků. Celkem by obce měly dostat navíc jednu miliardu korun.
Konkrétně chce ministerstvo zemědělství posílit programy Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací III., Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody I. a Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích II.
„Programy na vodovody, kanalizace a rybníky dobře fungují už léta a obce je využívají velmi často. Pomáhají jim zlepšovat život na venkově a také celkový charakter krajiny. Do programů chceme letos přidat 300 milionů korun z úspor ministerstva a o dalších 700 milionech právě jednáme s ministerstvem financí, aby je uvolnilo ze státního rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL.
Finance navíc by měly podle resortu ještě v letošním roce urychlit financování už rozestavěných projektů s přesahem do roku 2024 a zároveň umožnit zahájit nové projekty, které jsou připraveny ke stavbě a čekají pouze na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Pokud dojde k navýšení rozpočtu ministerstva, předpokládá úřad, že obratem vydá rozhodnutí o podpoře dalších přibližně 15 projektů vodovodů a kanalizací, které jsou investorsky připraveny k zahájení stavby a schváleny k financování. „Otevření dotačních výzev s upřesněným harmonogramem a podmínkami plánujeme ještě v letošním roce s tím, že žádosti budou přijímány počátkem roku 2024,“ informovalo ministerstvo zemědělství.
Resort letos podpořil prostřednictvím programů na zlepšení infrastruktury vodovodů a kanalizací 85 projektů částkou téměř 1,8 miliardy korun. V programu na opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích ministerstvo pomohlo s vybudováním 137 projektů dotačním příspěvkem 222 milionů korun.
Tereza Čapková
