O uvolněné místo ředitele nemocnice v Třinci má zájem deset uchazečů. Je mezi nimi i odvolaný šéf. Rada Moravskoslezského kraje vyhlásila výběrové řízení na konci ledna. Mimořádná rada před tím na konci ledna s okamžitou platností odvolala ředitele nemocnice v Třinci Martina Sikoru. Sikora nepracoval na postu šéfa nemocnice dlouho, mezi ním, personální náměstkyní Janou Pająk, a podřízenými se ale rozhořel tvrdý konflikt. Jména uchazečů zveřejňuje Ekonomický deník níže.
Do výběrového řízení na post ředitele nemocnice v Třinci se přihlásila desítka uchazečů. Mimořádná rada Moravskoslezského kraje odvolala ředitele nemocnice v Třinci Martina Sikoru 18. ledna. „Rada odvolává Martina Sikoru, z vedoucího pracovního místa ředitele organizace Nemocnice Třinec,“ stojí v usnesení mimořádné rady, jejímž jediným bodem bylo odvolání Sikory.
Martin Sikora byl přitom jmenován do funkce ředitele 1. října loňského roku. „V současné hektické době je mým cílem zvládání epidemiologické situace spojené s Covid-19, stejně tak vybudovat komplementární tým a stabilizovat nemocnici jak v ekonomické, tak personální oblasti,“ řekl po nástupu do funkce Frýdecko-Místeckému a Třineckému deníku Sikora. Jenže se mezi managementem a podřízenými objevily silné třenice, které Sikora manažersky neustál.
„O situaci v Nemocnici Třinec se vedení kraje dozvědělo od zaměstnanců nemocnice. Po prověření všech okolností byl ředitel odvolán, a to na základě rozhodnutí Rady Moravskoslezského kraje na mimořádném jednání 18. ledna,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí kraje Nikola Birklenová.
O místo ředitele nemocnice v Třinci má nyní podle zjištění Ekonomického deníku zájem deset uchazečů. Je mezi nimi i odvolaný šéf Sikora. Rada Moravskoslezského kraje vyhlásila výběrové řízení na konci ledna.
Adepti na ředitelské křeslo musejí před výběrovou komisí prokázat, že splňují tyto požadavky: ukončené vysokoškolské vzdělání, manažerské zkušenosti v oblasti zdravotnictví, zkušenosti s vedením a řízením zaměstnanců (minimálně 5 let praxe v řídící funkci), znalost problematiky řízení, znalost obecně závazných právních předpisů souvisejících s výkonem funkce, výborné komunikační, řídící a organizační schopnosti a občanskou a morální bezúhonnost.
Známá jména
Mezi uchazeči například jsou: René Janosch – bývalý člen představenstva AGELu a jeho dceřiných společností, Tomáš Petřík – bývalý náměstek primátora Statutárního města Ostravy za ODS, Halina Musilová, bývalá náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice Třinec, kterou odvolal bývalý ředitel Sikora. O post ředitele nemocnice se uchází také Jan Zagroba – ortoped z Fakultní nemocnice Ostrava, figuruje v několika privátních ortopedických ambulancích, je předseda menší odborové organizace MLOK ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Jiří Veverka – bývalý náměstek na kraji pro zdravotnictví za éry hejtmana Tošenovského, nyní konzultant, Petr Liškář – do ledna 2021 ředitel Kroměřížské nemocnice, předtím působil v nemocnici Šumperk, ekonom Nemocnice Podlesí (AGEL) a Vítkovické nemocnice (AGEL). Nabídku zaslali také Stanislav Loskot, bývalý tajemník Městského úřadu Jablunkov, v současnosti se věnuje poradenství a koučingu, Radek Filipczyk, bývalý ředitel Dopravního podniku Opava a Martin Sikora – biomedicínský inženýr, odvolaný ředitel. Jméno posledního z adeptů zatím veřejně známo není.
Ekonomický deník obdržel poznatek, že jeden z kandidátů na ředitele může být v užším kontaktu s odvolaným ředitelem Sikorou. „U Jana Zagroby, odboráře, je zřejmě propojení na odbory v Nemocnici Třinec, lékař Tomáš Buzek z odborů v Třinci je také ortoped. Navíc tam může být i kontakt přes Janu Pająk, která stejně jako Zagroba pracovala také ve Fakultní nemocnici v Ostravě a dle jejích vyjádření byla s odbory velmi zadobře. Za Zagrobu údajně lobovalo několik primářů z Třince, kteří stáli za odvolaným ředitelem Martinem Sikorou,“ sdělil Ekonomickému deníku insider ze severomoravských zdravotnických kruhů.
Hlavním důvodem lednového odvolání Martina Sikory byla podle mluvčí kraje Nikoly Birklenové destabilizace chodu nemocnice. „Byly prováděny rozsáhlé personální změny bez vědomí zřizovatele a bez následného zajištění provozu, který je v době nouzového stavu nutností. V současné době, která vystavuje nemocnice a její personál enormní zátěži jak psychické, tak i fyzické, si nemůžeme dovolit ohrozit chod nemocnice a s tím související důležité záležitosti, jako je očkování, testování nebo zásobování. Vzniklé negativní klima v nemocnici mohlo způsobit kolaps a následný tlak na nemocnice v okolí, což by mohlo vést ke zhroucení systému v celém okrese, potažmo v celém Moravskoslezském kraji,“ pokračuje mluvčí kraje.
Odvolání ředitele Sikory bylo sice jedinou personální změnou, kterou rada kraje provedla, ale přinesla i další změnu. Personální náměstkyně Jana Pająk složila funkci v den po rozhodnutí rady o odvolání ředitele. Jedním z hlavních úkolů nového ředitele třinecké nemocnice bude stabilizace personálu v nemocnici.
Na obrovské komunikační problémy a údajné manažerské selhání upozornili vedení Moravskoslezského kraje zaměstnanci nemocnice ve dvou anonymních podnětech. Ekonomický deník poslední z nich získal.
„Vážený pane hejtmane, obracíme se na vás již druhým dopisem s naléhavou prosbou resp. žádostí o řešení aktuální situace v naší nemocnici. Opět se vám předem omlouváme, že volíme tuto formu oslovení, a že náš dopis je fakticky anonymní, ale s ohledem na naléhavost situace nyní nemůžeme postupovat jinak,“ uvedli zaměstnanci třinecké nemocnice v apelu na hejtmana Ivo Vondráka.
„Problém, a troufáme si tvrdit, že i kritická situace, která v nemocnici nastala, a je stále aktuální, souvisí s činností a chováním nového ředitele Martina Sikory a současné personální náměstkyně Jany Pająk,“ pokračuje dopis.
Zaměstnanci varovali před kritickou situací při léčbě pacientů s Covid-19. „Kritická situace, která může nastat a z našeho pohledu je velice reálná, jelikož pan ředitel sesadil v době nouzového stavu, v době kritické situace ve zdravotnictví, která nás provází už delší dobu, osoby v klíčových manažerských pozicích, jejíž činnost opřená o letité zkušenosti a znalosti problematiky je pro chod a provoz nemocnice více než důležitá a je v současných podmínkách a zejména v nouzovém stavu naprosto nepostradatelná a nenahraditelná,“ upozorňují zaměstnanci hejtmana.
Zmínili i odvolání náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, náměstkyně pro neoperační obory, náměstka pro operační obory a zároveň zástupce koordinátora pro intenzivní péči. „Tyto osoby se velkým dílem podílely na koordinaci, provozu a udržování zdravotní péče v naší nemocnici. Tímto krokem dochází k totální destabilizaci a destrukci chodu nemocnice,“ tvrdí zaměstnanci, kteří se z obav před postihem pod svůj apel hejtmanovi nepodepsali.
„V týdnu od 18. ledna naší nemocnici zcela reálně hrozí zhroucení systému a poskytování péče. To proto jak je výše uvedeno, byli bez udání důvodu odvolání, či přeřazeni všichni klíčoví pracovníci vedení nemocnice. Tito nově přijatí zaměstnanci nemají žádné povědomí o situaci a skutečném stavu v naší nemocnici, budou začínat zcela od nuly a nejsou aktuálně schopni odvolané osoby jakkoli nahradit. Nově přijaté osoby neměly žádný adaptační proces, v podstatě do svých funkcí nastoupily ze dne na den. Než budou schopni se alespoň bazálně zorientovat a to za předpokladu, že by jim výše odvolané s osoby poskytly součinnost (což není reálné, jelikož byly funkce předány během několika hodin),“ znělo varování v podnětu hejtmanovi.
Dvojnáměstkyně a rozdělení zaměstnanci
Odvolaný ředitel Martin Sikora poslal Ekonomickému deníku vyjádření ke svému odvolání. V podstatě hned poté, co Ekonomický deník zveřejnil problém v třinecké nemocnici, začala do redakce chodit podpůrná vyjádření, znějící ve prospěch Sikory i jeho personální náměstkyně Jany Pająk.
Pająk přitom pracovala na 80 procent úvazku ve zlínské nemocnici Tomáše Bati a podle svých slov na 20 procent v Třinci. „Jelikož mám informaci, že se zajímáte o můj pracovní úvazek, dovolím si pro jistotu, aby nedošlo k nedorozumění, upřesnit, že v době mého působení v Nemocnici Třinec, jsem měla v dané nemocnici úvazek 0,2 a ve Zlíně úvazek 0,8. Od pondělí 18.1. již v Nemocnici Třinec nepůsobím. Nikdy, v době souběžného působení v obou nemocnicích, nedošlo v součtu k překročení stanovené týdenní pracovní doby,“ ubezpečovala Jana Pająk.
Právě kroky Sikory a Pająk situaci v třinecké nemocnici notně rozkývaly a reakce kraje přišla záhy. Renomé Jany Pająk se snaží podpořit i dva e-maily z třinecké a zlínské nemocnice, které dorazily do Ekonomického deníku, a Pająk vykreslují jako mimořádně kvalitní manažerku.
Jak už Ekonomický deník uvedl, za odvolaného Martina Sikoru se aktuálně postavila část zaměstnanců nemocnice. „V týdnu před odvoláním pan ředitel učinil personální změny, které měly racionální základ. Do významných pozic náměstků ustanovil uznávané a respektované zaměstnance nemocnice a odborníky. Změny nijak neohrozily chod nemocnice a péče o pacienty byla zajištěna stejně, jako je nyní. Nesouhlasíme s tím, aby na základě nepodložených a neprošetřených anonymních podání byli likvidováni schopní lidé, kteří nemocnici mohou dále rozvíjet,“ tvrdí v dokumentu na podporu odvolaného ředitele zaměstnanci.
Dvaadvacátého ledna na schůzi náměstka hejtmana Martina Gebauera s vedením nemocnice a primáři oddělení prý podle nich Gebauer nebyl schopen vysvětlit kroky, které vedly k odvolání ředitele. „Omlouval jednání kraje tím, že to nebyl on, kdo ředitele odvolal, a jednání opouštěl za skandování zaměstnanců ´Podporujeme Sikoru´,“ napsali zaměstnanci.
Rada kraje podle nich obdržela podepsané podání, které začíná slovy: „Vyjadřujeme tímto silnou podporu řediteli Martinu Sikorovi a stojíme zcela za jeho aktivitami jak manažerskými, tak profesními. Už od samotného nástupu vnesl do nemocnice jiný manažerský přístup, vystupoval profesionálně, a intenzivně komunikoval s personálem.“
„Věříme, že s tímto podáním naloží stejně promptně jako s původním anonymním. Pod uvedené podání se podepsalo více než 170 zaměstnanců Nemocnice Třinec a to v průběhu šesti hodin. Z důvodu směnného provozu nebylo možné oslovit všechny zaměstnance, kteří by chtěli svůj podpis připojit,“ tvrdí zaměstnanci, kteří podporují odvolaného ředitele.
Exředitel: Kvůli anonymu se neodvolává
Martin Sikora s názorem kraje, že po svém nástupu provedl rozsáhlé personální kroky, které nekonzultoval, nesouhlasil. „Po svém nástupu jsem se svým týmem provedl ekonomickou a personální analýzu nemocnice a závěry jsem představil na poradě primářů a vrchních sester. Současně jsem tyto závěry představil zástupcům zřizovatele, tj. náměstkovi hejtmana Martinu Gebauerovi a vedoucímu odboru zdravotnictví Pavlu Rydrychovi. Paralelně jsme projednali ekonomické aspekty pro další chod nemocnice a strategii rozvoje nemocnice. Jak v oblasti ekonomické, tak personální, jsme zjistili zásadní pochybení, která bylo nutno neprodleně řešit,“ tvrdí Sikora.
Nemocnice podle něj v roce 2020 vyplácela zaměstnancům i v nezdravotnických pozicích vysoké odměny, které nedovolovala ekonomická situace zařízení. Zaměstnanci podle Sikory vykonávali (měli vykonávat) více pozic současně, což ve skutečnosti nebylo možné. „Nutně jsem musel učinit kroky k tomu, aby nemocnice činnosti zabezpečovala řádně. Rozdělil jsem činnost ústavního hygienika a manažera kvality, sloučil jsem činnost dvou náměstků pro léčebnou péči do jedné osoby a vyměnil jsem náměstkyní pro ošetřovatelskou péči. Dále je žádoucí převést právní činnosti pod agendu nemocnice vše v souladu se zákonem o
veřejných zakázkách stejně tak oblast vyřizování stížností. Mým jediným cílem bylo efektivní fungování nemocnice a zajištění rovného odměňování. Ve všech uvedených případech jsem postupoval s péčí řádného hospodáře,“ odůvodňuje personální veletoč Sikora.
Organizaci léčebné a ošetřovatelské péče pak podle něj převzaly osoby s letitými zkušenostmi v nemocnici, obecně respektované a uznávané, které zvládly i problémy způsobené nespoluprací ústavní hygieničky v době, kdy nemocnice zřizovala očkovací místo a plánovala očkování osob starších 80 let. Nově jmenované osoby pak vše podle Sikory vše zvládly a „organizace péče, očkování a testování probíhala řádně, ba v některých případech lépe“.
Co se týče jednoho anonymního a jednoho podepsaného dopisu, zaslaných kraji, Sikora uvedl, že byl seznámen pouze s jedním, ke kterému se písemně vyjádřil hejtmanovi s tím, že nabízí další osobní diskusi. „Pan hejtman mi na dopis v pátek 15. ledna odpověděl tak, že pokud by provedené změny měly dopad na chod nemocnice, musel by toto řešit. Bez dalšího jsem byl následně v pondělí 18. ledna, bez jakékoli osobní konfrontace či došetření situace, odvolán,“ stojí v Sikorově prohlášení.
„Odvolání na základě anonymu považuji za skandální. Provedené kroky byly podloženy, následně vysvětleny, činěny ve prospěch personálu a v konečném důsledku ve prospěch pacientů, kvality a bezpečí poskytované peče. Absolutně odmítám tvrzení, že
nemocnice byla destabilizována, ba naopak zaměstnanci ocenili změny vedoucí k lepší organizaci práce,“ dodal ve svém komuniké Martin Sikora.
„O situaci v Nemocnici Třinec se vedení kraje dozvědělo na konci minulého týdne od zaměstnanců nemocnice. Po prověření všech okolností byl ředitel odvolán, a to na základě rozhodnutí Rady Moravskoslezského kraje na mimořádném jednání 18. ledna,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí kraje Nikola Birklenová.
Hlavním důvodem odvolání Sikory byla podle Birklenové destabilizace chodu nemocnice. „Byly prováděny rozsáhlé personální změny bez vědomí zřizovatele a bez následného zajištění provozu, který je v době nouzového stavu nutností. V současné době, která vystavuje nemocnice a její personál enormní zátěži jak psychické, tak i fyzické, si nemůžeme dovolit ohrozit chod nemocnice a s tím související důležité záležitosti, jako je očkování, testování nebo zásobování. Vzniklé negativní klima v nemocnici mohlo způsobit kolaps a následný tlak na nemocnice v okolí, což by mohlo vést ke zhroucení systému v celém okrese, potažmo v celém Moravskoslezském kraji,“ sdělila dále mluvčí kraje.
Než z výběrového řízení vzejde nový ředitel, vede nemocnici náměstek pro techniku a provoz.
Jan Hrbáček
