Jakým směrem by se měla ubírat penzijní reforma a jak se zajistit na důchod? Odpovídá Aleš Prandstetter, Investiční stratég ČSOB Asset managementu
Důchodová reforma je dlouhodobě palčivé téma české společnosti. Jakým směrem by se měla ubírat?
Aleš Prandstetter: Penzijní systém v ČR je třeba reformovat, přičemž potřebné změny budou muset být podstatné. Podle mého názoru má nastavení penzijního systému nejen zabezpečit kvalitní život ve stáří, ale má i funkci signální a motivační – má dávat jasný signál, jaké chování jednotlivce je potřebné pro trvale udržitelný rozvoj společenství a zároveň motivovat k takovému způsobu života a nakládání s finančními prostředky, které zajistí výhodnost omezení spotřeby v současnosti ve prospěch kvalitního života v budoucnosti. Jinými slovy, aby česká společnost co do počtu obyvatel i co do kvality života rozumně rostla tak, aby obstála v mezinárodním srovnání a konkurenci
Mohl byste doporučit cestu, jak se zajistit na důchod?
Třetí pilíř penzijního spoření v současné době slouží k akumulaci kapitálu na období důchodové. Jde (mělo by jít) ve většině případů o dlouhodobé spoření či investování. A obecně platí, že čím je doba mezi vkladem peněz a jejich čerpáním delší, tím agresivněji (méně opatrně) bychom tyto peníze měli nechat pracovat. Dochází zde ke zdánlivému paradoxu – zatímco je pojem penze chápán jako něco naprosto konzervativního, bezpečného a v určitém životním období nepostradatelného, správná cesta k nejvyššímu důchodu směřuje přes pojem, který je vnímán obyvatelstvem až pejorativně – totiž akcie. Skutečně, pokud máme více než 10 let do penze, neřku-li třeba 20 let, pak nejlepší investiční důchodovou strategií je strategie dynamická, tedy s obsahem co největšího podílu akcií. Na dvacetiletém horizontu se totiž jejich kolísání do jisté míry smaže a s pravděpodobností hraničící s jistotou dodají vyšší výnos než strategie konzervativní nebo bankovní vklad.
Jak se může penzijní fond při současné vysoké regulaci odlišit od konkurence?
Bezpečnost penzijního spoření se projevuje v regulaci. Regulace je poměrně přísná a dosti omezuje volnost portfolio manažera při správě fondu. Nicméně tato regulace není až taková, aby výrazným způsobem snižovala dosažitelný výnos tak, jak tomu bylo v původních fondech třetího pilíře – tedy, že fond v zásadě musel dodat každý rok kladné zhodnocení, což bylo v přímém rozporu s dlouhým investičním horizontem. Jednotliví portfolio manažeři se i tak mohou odlišovat při správě, a to zejména různou skladbou akciové nebo dluhopisové části portfolia, měnovou strategií při správě, stupněm reakce na aktuální ekonomickou reakci ve světě.
Jak budou fondy penzijního spoření hospodařit v době nulových úrokových sazeb?
Nejopatrnější investiční strategie to budou mít v následujícím období složité. Transformované a konzervativní účastnické fondy, v zásadě fondy dluhopisové a peněžního trhu, budou výnosově slabé. Negativně na ně budou působit aktuální nízké úrokové sazby, přičemž jejich růst jim v nejbližším období bude dále škodit. Mírně lépe na tom budou díky historicky nakoupenému výnosu transformované fondy.
-uti-
