Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc, řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Potvrdil tak záměr, který nedávno uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník, že cílem je ve výhledu deseti let dobudovat základní dálniční infrastrukturu v Česku. Podle něho je tak především třeba dostavět alternativu přetížené D1, tedy D35 jako spojnici západu a východu země, dobudovat pražský okruh a dokončit tahy směrem k hranicím se sousedy.
Stát v roce 2024 plánuje dokončit celkem 17 jednotlivých dálničních staveb na osmi různých dálnicích. Největší část v příštím roce přibude na dálnici D4, na níž se její písecká část rozroste o 32 kilometrů. Dálnice je stavěna formou PPP projektu, pracuje tedy na ní soukromý investor. O dalších 28,4 kilometru bude delší také jihočeská část D3, přes 21 kilometrů vznikne na D55 od Babic do Bzence a o téměř 11 kilometrů se rozšíří chomutovská D7.
Dalších 12 staveb chce stát otevřít v rámci silnic první třídy. Celkem půjde o 29 kilometrů, mezi nimiž největší části budou přeložka u Klatov na silnici I/27 a obchvat Jaroměře na I/33. V příštím roce se má podle ministra tak otevřít 118 km nových dálničních úseků.
Letos se dokončily dvě dálniční stavby
„V letošním roce, což jsou ještě významnější ukazatelé z hlediska budoucnosti, jsme zahájili stavbu více než 80 km dálnic a v příštím roce začneme se stavbou 90 km dálnic,“ zdůraznil v nedávném rozhovoru pro ED. Pokud se podaří udržet zmíněné tempo, tak je podle něho opravdu naprosto reálný výhled, že v roce 2033, tedy za deset let, bude v Česku základní dálniční síť dokončená.
Letos bylo zprovozňování nových dálnic ale méně časté. Dokončeny byly dvě dálniční stavby, konkrétně šlo o první etapu úseku z Bělotína do Rybí na dálnici D48 a také dostavbu obchvatu Loun na D7. Větší ruch byl na silnicích první třídy, otevřeno bylo téměř 55 nových kilometrů. Největší stavby byly úseky I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi a na I/36 mezi Časy a Holicemi.
Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.
mig, za přispění ČTK
