Vláda České republiky připravuje komplexní přestavbu bezpečnostní a krizové legislativy, která reaguje na aktuální hrozby i zkušenosti z globálních krizí posledních let. Ministerstvo vnitra pod vedením Lubomíra Metnara (ANO) proto v harmonogramu svých prací kombinuje vymáhání majetku od zločinců s revizí zákonů o integrovaném záchranném systému a krizovém řízení kvůli riziku možného ohrožení země. Nechybí navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů.
Klíčovým bodem je vytvoření právního rámce pro případné fungování státu v krizovém režimu, který má zajistit základní potřeby obyvatelstva a stabilitu průmyslu v případě extrémního ohrožení.
Jaké konkrétní kroky plánuje vnitro pro nejbližší čtyři roky a jaké povinnosti z toho plynou pro strategické sektory?
2026: Úder na finanční toky zločineckých sítí
Prvním milníkem je novela trestního řádu, jejíž předložení vládě je naplánováno na listopad. Tato úprava přímo implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU a týká se konfiskace majetku. Podle dat Europolu generuje organizovaná trestná činnost v EU minimálně 139 miliard eur ročně, což představuje přímou hrozbu pro integritu ekonomiky.
Nová pravidla pro konfiskaci se zaměří na:
- Rychlou identifikaci a zajištění výnosů z trestné činnosti, aby se zabránilo jejich legalizaci skrze podzemní finanční systémy.
- Vymáhání majetku u právnických osob, pokud byl trestný čin spáchán v jejich zájmu nebo v jejich prospěch.
- Rozšíření definice majetku na kryptoaktiva a veškeré nepřímé přínosy, které vznikly reinvesticí nelegálních zisků. Vnitro v materiálu upozorňuje, že zpoždění této transpozice vystavuje Českou republiku riziku finančních sankcí od EU.
Nulová tolerance nelegální migrace
V červnu letošního roku vnitro předloží novelu zákona o zbraních a střelivu. Cílem je plná digitalizace agendy k 1. lednu 2028 v souvislosti se zrušením koncesovaných živností. Vláda také chce „co nejrychleji reflektovat poznatky, z implementace nové zbraňové legislativy v souvislosti s její důkladnou digitalizací a zlepšit fungování systému střelecké přípravy a provázat tento systém s dalšími systémy přípravy obyvatelstva na mimořádné situace (civilní i vojenské).“
Vláda také plánuje změnit některé zákony s cílem dále posílit bezpečnost České republiky. V oblasti migrace tak například plánuje prosadit:
Mohlo by vás zajímat
- Nulovou toleranci k nelegální migraci a rychlé vyhošťování cizinců páchajících trestnou činnost.
- Realizaci návratů zadržených cizinců, kteří porušují veřejný pořádek nebo představují bezpečnostní hrozbu.
- Omezení vstupu cizinců představujících bezpečnostní hrozbu.
„Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt Evropské unie a přijmeme nový zákon o migraci a azylu. Nebudeme tolerovat trestnou činnost cizinců. Posílíme pravomoci policie a cizinecké správy, zpřísníme pravidla pro pobyt cizinců a zajistíme rychlé a důsledné vyhošťování pachatelů trestných činů z území České republiky. Stát musí mít plnou kontrolu nad tím, kdo na jeho území pobývá a zda respektuje naše zákony,“ stojí v plánu legislativních prací.
Opatření pro vnitřní bezpečnost
Vláda také plánuje zajištění užší spolupráci mezi složkami ministerstva vnitra a ministerstva obrany v oblasti náboru, výcviku, logistiky a krizového řízení. „Bezpečnost České republiky chápeme jako jeden celek – s jednotnou strategií, koordinovaným řízením a aktivním zapojením všech složek státní správy a samosprávy,“ tvrdí vláda.
Změna zákona o Policii České republiky má přinést komplexní řešení překonané právní úpravy některých ustanovení. „Ale i nedostatků v aplikační praxi policie s cílem posílit její oprávnění a zefektivnit její postupy při řešení závažných ohrožení vnitřního pořádku a bezpečnosti a také zmírnit administrativní zátěž policistů v přímém výkonu služby,“ vysvětluje vláda v seznamu legislativních prací.
Horizont 2027–2029: Revize krizové legislativy
Rozsáhlou strukturální změnu představuje návrh novely zákona o Integrovaném záchranném systému a zákona o krizovém řízení, které mají být předloženy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2027 s účinností od 1. ledna 2029. Stát proto:
- Odstraní nedostatky v krizových stavech, které odhalila epidemie koronaviru, migrační vlna po agresi Ruska na Ukrajině nebo povodně.
- Rozšíří krizová opatření do oblasti ochrany osobních údajů, zásahu do práva na soukromí a vstupu na území ČR.
- Upraví podmínky pro činnost správních úřadů, běh lhůt a zásadně změní systém správního trestání a náhrady škod.
- Ukotví činnosti na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností (ORP) a převede agendu náhrad z krajů na Hasičský záchranný sbor ČR.
- Vytvoří právní, organizační a ekonomické podmínky pro funkčnost průmyslu, logistiky a státních institucí během mimořádných stavů.
„Provedeme revizi krizové a obranné legislativy s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku. Vytvoříme právní, organizační a ekonomické podmínky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, funkčnosti průmyslu, logistiky a státních institucí v mimořádných, krizových stavech. Posílíme systém civilní obrany, krizového řízení a připravenosti o byvatelstva na mimořádné situace,“ slibuje kabinet.
Personální stabilizace: Vyšší platy a příspěvky na bydlení
Aby stát zajistil akceschopnost složek v krizových situacích, v roce 2027 novelizuje zákon o služebním poměru. „Zavedeme spravedlivý systém proplácení přesčasů a příplatků, sjednotíme přístup k benefitům a umožníme kariérní prostupnost mezi složkami. Zavedeme příspěvek na bydlení do výše až 6000 korun měsíčně podle regionu,“ tvrdí vláda Andreje Babiše (ANO).
Návrh nařízení vlády o stupnicích základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů by pak měl zastavit rozevírání platových nůžek mezi vojáky, policisty a hasiči a navýšit jejich platy na srovnatelnou úroveň, která odpovídá významu a náročnosti jejich služby.
