Jestliže je zadávání veřejných zakázek doslova válečnou zónou pro zadavatele i dodavatele, zadávání veřejných zakázek v souvislosti s poskytováním dotací je pak přímo minovým polem. I po zdánlivě bezproblémovém postupu vpřed schváleném všemi nezbytnými instancemi vybuchne náhle pod zadavatelovýma nohama mina v podobě následné kontroly.
Spor mezi CAVD, s.r.o., a Odvolacím finančním ředitelstvím se točil kolem oprávněnosti odvodu v celkové výši 390 tis. Kč z důvodu údajného porušení pravidel pro poskytnutí dotace ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Pochybení podle Finančního úřadu pro hl. město Prahu spočívalo v neprovedení výběrového řízení na dodávku projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti. Postup „berních“ úředníků posléze posvětil i Městský soud v Praze, který považoval za prokázané, že skutečně došlo k neoprávněnému rozdělení veřejné zakázky, aby došlo k zadávání zakázek méně formálními postupy. Podle městského soudu směřuje projektová činnost k vyhotovení dokumentace pro územní a stavební řízení a inženýrská činnost zajišťuje vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, což jsou vlastně jen dvě části téhož. Zadavatel tak byl povinen sloučit obě tyto činnosti pod jedno zadávací řízení.
Zadavatel ve své kasační stížnosti zpochybnil závěr soudu ohledně přímé souvislosti obou činností. Předmětem jedné ze zakázek totiž bylo zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele stavby, nikoli zpracování projektové dokumentace pro stavební a územní řízení. Tato nepřesnost pak vedla městský soud k chybnému závěru o vzájemné věcné spřízněnosti obou zakázek, přestože ty se svou podstatou od sebe výrazně liší. Neméně podstatnou výtkou byl nesprávný výklad ochrany legitimního očekávání. Poskytovatel dotace CzechInvest posoudil postup zadavatele jako správný a ten teprve po tomto ujištění přijal dotaci. Městský soud naopak celou věc pojal jako situaci, kdy si poskytovatel dotace pochybení nevšimne.
Odvolací finanční ředitelství ve svém vyjádření podpořilo přístup městského soudu k dělení zakázky. V otázce legitimního očekávání pak zpochybnilo možnost dovolávat se jej ze strany příjemce dotace, který se dopustí zjevného porušení podmínek rozhodnutí či smlouvy. Navíc připomnělo, že MPO porušení shledalo, ovšem požadovanou dotaci uhradilo. Následně pak Ministerstvo financí jako platební a certifikační orgán dospělo k závěru, že došlo k porušení pravidel a předalo případ k řešení správci daně.
Nejvyšší správní soud (NSS) vyhodnotil argumentaci finanční správy v případě posouzení důvodů pro rozdělení veřejné zakázky jako značně nekonzistentní. Na jedné straně přijímá argumenty zadavatele o odlišném charakteru obou částí veřejné zakázky, ale pro účely rozhodnutí tvrdí, že se jedná o související druhy plnění. Tento svůj názor však není schopna přesvědčivě zdůvodnit. Finanční správa se vlastně tímto problémem ani nezabývala a učinila tak své rozhodnutí nepřezkoumatelným. Vzhledem k tomu, že pražský městský soud tuto „neargumentaci“ finanční správy pouze nekriticky převzal a rezignoval na vyjasnění jádra sporu, sám učinil své rozhodnutí nepřezkoumatelným.
NSS však vyjádřil svůj podiv i nad úrovní podané žaloby, která svou délkou, nepřehledností a pojmovou nekonzistencí přispěla ke zmatečnosti celého řízení. Pokud se ovšem ani rozhodnutí Finančního úřadu, ani rozsudek Městského soudu nezabývají otázkou, zda se jedná o jednu nebo více zakázek, není možné po NSS chtít, aby byl prvním, kdo se jí má zabývat. Za nepřezkoumatelné označil NSS i závěry týkající se legitimního očekávání. Podmínkou ochrany legitimního očekávání není vydání žádného závazného právního aktu a dále NSS rozvíjí: „Je chybný i závěr žalovaného, že takové ujištění nemohl poskytnout poskytovatel dotace , protože porušení rozpočtové kázně kontroluje správce daně. Pak by totiž nikdy nepřicházela v úvahu ochrana legitimního očekávání příjemce dotace, neboť správce daně kontroluje poskytnutí dotace až zpětně a nikdy tedy nemůže příjemci dotace poskytnout předchozí ujištění o správném postupu. Právě to, že jsou ujištění poskytnuta předem je podstatné pro možnost založení legitimního očekávání příjemce dotace…“. Rovněž rozhodnutí městského soudu je nepřezkoumatelné, protože ten konstatoval, že došlo ke zjevnému porušení zákona o veřejných zakázkách. K tomu ovšem dojít nemohlo, protože hodnota obou zakázek nedosahovala výše nutné pro závazný postup podle tohoto zákona.
Městský soud rovněž vůbec nereagoval na zjištění CzechInvest, který se jako podřízená organizace MPO v komunikaci se zadavatelem vyjádřil, že obě plnění nemohla být soutěžena najednou. Vzhledem k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí vrátil NSS přímo Odvolacímu finančnímu ředitelství
Jiří Reichl
