K novele zákona o soudních poplatcích Ministerstva spravedlnosti (MSp) vyslovil výhrady Nejvyšší správní soud (NSS). Jeho předseda Michal Mazanec v dopise ministryni spravedlnosti Marii Benešové sdělil, že návrh je nedostatečně odůvodněný a existuje riziko úspěšného napadení novely u Ústavního soudu (ÚS). Ministerstvu také navrhuje konkrétní změny soudních poplatků ve správním soudnictví, například výrazné znevýhodnění kverulantů.
Podle Mazance je zdůvodnění návrhu příliš obecné, úzce zaměřené na možné zisky státního rozpočtu (odhadované navýšení příjmů je 570 mil. Kč) a postrádá především porovnání hodnoty soudních poplatků v čase. Mazanec v dopise, který má Česká justice k dispozici, odkazuje na dva roky starý nález ÚS, který se sice týká místních poplatků, avšak lze jej podle něj zobecnit. Nález upozorňuje na nutnost „komplexního hodnocení“ dopadů zaváděných poplatků ze strany zákonodárce. „Podle našeho názoru kvalita odůvodnění navrhované úpravy je přinejmenším sporná a jen s velkou dávkou nadsázky by bylo možné úvahy předkladatele označit za ‚komplexní‘ ve smyslu požadavků citovaného nálezu Ústavního soudu,“ referuje Mazanec o postoji NSS.
Mazanec také varuje, že „neúměrné (skokové) zvýšení soudních poplatků nerespektující všechny souvislosti ekonomické reality na straně jedné a práva na soudní ochranu na straně druhé by mohlo paradoxně zkomplikovat a ve finále prodloužit soudní řízení v důsledku nárůstu agendy rozhodování o osvobození od soudních poplatků“. Na místě je také podle NSS zvážit zavedení mechanismu pravidelné valorizace soudních poplatků, který by eliminoval riziko nahodilosti a politické motivace.
Předseda NSS však také dává ke zvážení cílené změny poplatkové povinnosti ve správním soudnictví.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Jejich smyslem má být na straně jedné bonifikovat bezvadná a propracovaná podání a na straně druhé naopak zatížit vyššími poplatky žaloby blanketní či kverulantní.
„Z námětů týkajících se soudních poplatků lze připomenout např.: (a) možnost vyššího zpoplatnění tzv. blanketních kasačních stížností, resp. naopak zvýhodnění kasačních stížností z hlediska všech náležitostí perfektních, (b) výslovnou úpravu týkající se podmínek osvobozování insolvenčních správců či úpadců v řízení před správními soudy, (c) zavedení povinnosti neúspěšného žalobce (respektive stěžovatele) hradit paušální náhradu nákladů řízení žalovanému, (d) zavedení poplatku za odůvodnění procesních rozhodnutí (např. o předběžném opatření) apod.), (e) (podobně jako v civilním řízení) zpoplatnění některých žalob procentuální částkou, vypočtenou z peněžní částky, která je předmětem správního (daňového) rozhodnutí; či (f) možnost významně zvýšit soudní poplatek pro účastníky řízení, předkládající zjevně bezdůvodná opakovaná podání,“ vypočítává Mazanec možnosti. Jedná se o náměty na změnu soudního řádu správního, jež se mu sešly během letošního roku a které nyní Mazanec zpracovává do komplexního návrhu změny řádu.
Vyjmenované změny poplatků však upřednostňuje NSS podle Mazance prosadit až právě při prosazování této komplexní novely. Vůči ministerskému návrhu, vedle zmíněné obecné kritiky, pak NSS uplatňuje konkrétní výhradu, kdy návrh nepočítá se zvýšením soudního poplatku při návrhu na zrušení opatření obecné povahy.
Rozšířený senát NSS také nedávno postavil na jisto, že na řízení před správními soudy není možné aplikovat výjimku podle 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Toto ustanovení osvobozuje od poplatků insolvenčního správce nebo dlužníka s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Rozšířený senát NSS rozhodoval spor o výklad mezi jednotlivými senáty soudu ve věci žalobce Mirko Möllena, insolvenčního správce společnosti Viktoriagruppe, proti Odvolacímu finančnímu ředitelství.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšit v podstatě všechny soudní poplatky v rozmezí od 50% do 100%. Nejvíce zvýšit se mají poplatky u sporů o hodnotu peněžitého plnění do 20 tisíc Kč, které tvoří v současnosti přes 70% všech sporů o peněžité plnění. Ministerstvo argumentuje nárůstem minimální a průměrné mzdy od poslední úpravy poplatků v roce 2011 na straně jedné a potřebou zamezit zahlcení justice bagatelními spory a kverulantními žalobami na straně druhé.
[/mn_protected]Ministerstvo spravedlnosti
Petr Dimun
