Novým ředitelem Vojenského technického ústavu by se měl počínaje prvním únorem stát dosavadní ředitel LOM PRAHA TRADE Jiří Kašpárek. Vyplývá to z informací, které Ekonomický deník získal na ministerstvu obrany. V půlce listopadu byl odvolán ředitel Petr Novotný. Důvodem jeho odvolání byla výrazná nespokojenost zaměstnanců podniku s vedením podniku a jeho jednotlivých odštěpných závodů. Podle zjištění Ekonomického deníku se navíc vyšetřuje i vynášení informací zevnitř ústavu do soukromého sektoru.
Na problémy týkající se především komunikace ze strany vedení Vojenského technického ústavu byli ze strany zástupců odborů i zaměstnanců mimo odborovou organizaci opakovaně upozorňováni náměstek pro řízení sekce majetkové ministerstva obrany Filip Říha i ministryně obrany Jana Černochová.
Na základě těchto informací rozhodlo vedení ministerstva obrany v půlce loňského listopadu o odvolání ředitele Novotného ke zmíněnému datu z důvodu dlouhodobé neudržitelnosti situace.
Podle neoficiálních informací z ministerstva obrany se ale také prověřují i úniky informací k výběrovým řízení do soukromého sektoru. Podezřelá je dnes již odvolaná osoba z vyššího managementu ústavu.
Na základě těchto poznatků rozhodlo vedení ministerstva obrany o odvolání ředitele Novotného z důvodu dlouhodobé neudržitelnosti situace.
Vojenský technický ústav je státní podnik, který byl založen ministerstvem obrany 1. září 2012. Má za úkol udržovat a rozvíjet strategické know-how České republiky v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje, mimo jiné zbraní, munice, pozemní techniky, bezpilotních průzkumných prostředků, palubního vybavení letadel, prostředků radiotechnického a letištního technického zabezpečení, simulátorů, komunikačních systémů a s tím spojeného zkušebnictví, ověřování a certifikace. Podnik realizuje projekty jak pro tuzemské, tak i pro zahraniční obchodní partnery.
Jak zjistil Ekonomický deník, novým ředitelem Vojenského technického ústavu by se měl od 1. února stát stávající ředitel LOM Praha Trade a.s. Jiří Kašpárek. Nahradí tak zastupujícího šéfa Libora Tomolyu, který státní podnik řídí po odvolání Petra Novotného. Tomolya po svém jmenování odvolal obchodní ředitelku Jitku Čapkovou.
V prosinci se podle serveru Security Magazín objevily spekulace, že by Jiří Kašpárek mohl obsadit post obchodního ředitele VTÚ, ze kterého byla odvolána Jitka Čapková. Poslanec hnutí ANO 2011 Michal Ratiborský se 7. prosince na sněmovním výboru pro obranu zeptal, jestli příchod Jiřího Kašpárka na post obchodního ředitele VTÚ může ovlivnit výsledek tendru na lehká útočná vozidla – LÚV, protože Jiří Kašpárek je údajně autorem studie proveditelnosti, která favorizovala vozidlo HMT od společnosti Supacat, a tedy by podle Security Magazínu mohlo dojít k potenciálnímu střetu zájmů.
Uchazečů může být hodně
Dlouho očekávaný tendr ministerstva obrany na lehká útočná vozidla byl odstartován loni na podzim, kdy armáda zahájila výběrové řízení na dodávku 159 lehkých útočných vozidel.
Ta mají být dle požadavků vojáků v šesti modifikacích včetně zbraňové zástavby, 13 kusů valníkových přívěsů a munice; pořízení náhradních dílů a dílenských prostředků k provádění údržby a oprav; průvodní a provozní dokumentace; zaškolení určených osob. Jde o kontrakt, kterým mají být nahrazena současná vozidla Land Rover Defender 110 Kovboj a 130 Kajman. Počítá se s nimi pro vyzbrojení v první řadě 43. výsadkového pluku, a později také 102. průzkumného praporu. Má jít o částečně pancéřované útočné vozidlo o hmotnosti do 9,5 tuny přepravitelné těžkým vrtulníkem.
Ministerstvo obrany, zastoupené náměstkem Luborem Koudelkou, odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast. A málo jich není.
Předmětem veřejné zakázky je: a) pořízení 159 kusů lehkého útočného vozidla (LÚV) v šesti modifikacích včetně zbraňové zástavby, 13 kusů valníkových přívěsů a munice; b) pořízení náhradních dílů a dílenských prostředků k provádění údržby a oprav LÚV a přívěsů; c) zpracování a předání průvodní a provozní dokumentace k pořizovaným LÚV a přívěsům včetně katalogu náhradních dílů; d) zaškolení určených osob včetně předání učebních pomůcek.
Ministerstvo obrany před rokem uvedlo, že pořízení cca 150 LÚV v několika modifikacích je projektem požadovaným velením Armády ČR primárně pro vyzbrojení výsadkového pluku v Chrudimi.
„Předpokládaná hodnota zakázky je cca 5,6 mld. korun,“ uvedl resort krátce před předáváním nové ministryni Janě Černochové (ODS).
V rámci předakviziční fáze probíhal cestou Sekce průmyslové spolupráce ministerstva od března do listopadu 2020 k tomuto projektu průzkum trhu. Během něj bylo osloveno celkem 20 společností, z nichž 12 zaslalo Ministerstvu obrany celkem 14 možných řešení (platforem).
„Nemáme od části firem svolení k publikování jejich jména. Lze ale konstatovat, že vozidla v požadované konfiguraci by mohla dodat řada dodavatelů,“ uvedlo ministerstvo.
Armáda požaduje vozidlo s uspořádáním náprav 4×4, s otevřenou kabinou, avšak s možností konfigurace ochrany osádky před nepříznivými povětrnostními vlivy v chladných klimatických podmínkách, chráněnou ochranným rámem a s užitečnou hmotností minimálně 2 000 kg. LÚV by mělo být vybaveno také odnímatelnou přepravní plachtou.
Vlastnosti vozidla musí umožnit plnohodnotné vedení bojové činnosti výsadkových sil a průzkumných jednotek, tj. musí zajistit přepravu požadovaného počtu osob, umožnit zabudování zbraní zajišťujících dostatečnou palebnou sílu a realizaci úprav vozidla pro zabezpečení požadované úrovně balistické, protiminové ochrany a jízdní vlastností dle níže požadovaných parametrů.
Vozidlo musí být koncipováno tak, aby bylo možné provést modulárně přestavbu jeho balistické ochrany dle aktuálního stupně ohrožení, a to jen vlastními silami osádky vozidla a při použití běžných dílenských prostředků v poli.
Součástí každého LÚV musí být souprava přepravních obalů na modulární příslušenství vozidla po odstrojení. Přepravní obaly musí být vybaveny vhodnými úchyty tak, aby při ruční manipulaci nebyly překročeny hygienické limity, tj. 50 kg / 1 muže (20 kg / 1 ženu).
Počet a velikost přepravních obalů musí umožňovat paletizaci, stohovatelnost a ruční manipulaci bez použití mechanizačních prostředků. Jsou požadovány dvě základní modifikace LÚV (bojová, velitelská, 6+1) a čtyři odvozené modifikace (nosič protitankových řízených střel PTŘS, nosič minometu, průzkumná modifikace, spojovací, 4+1).
Jaké schopností by mělo lehké útočné vozidlo mít?
- jednotnost podvozku pro dvě základní modifikace LÚV (bojová, velitelská, 6+1) a pro čtyři odvozené modifikace (nosič protitankových řízených střel PTŘS, nosič minometu, průzkumná modifikace, spojovací, 4+1),
- modularita systému balistické ochrany včetně integrace systémů detekujících ohrožení vozidla a osádky,
- komplexní integrace výzbroje, komunikačních a informačních technologií a pomocného vybavení výsadkových sil pro samostatné plnění bojových úkolů mimo základnu po dobu minimálně 2 dnů,
- jednotný systém základní údržby, oprav a logistické podpory,
- vozidlo musí umožňovat samostatný provoz na pozemních komunikacích (v bojové konfiguraci – bez dodatečných opatření vůči posádce – použití balistických přileb,
- splnění podmínek pro železniční, leteckou, a námořní přepravu a nasazení LÚV do zahraničních operací NATO.
Pro zvýšení průchodnosti terénem je požadována schopnost řazení redukce (mód silnice terén), a pevné uzavření diferenciálu obou náprav, případně i uzavření mezinápravového diferenciálu. Automatická převodovka musí umožňovat nouzový odtah vozidla.
Celkovou hmotností je myšleno LÚV se všemi provozními náplněmi, plnou nádrží paliva a včetně užitečné hmotnosti.
Plným provozním zatížením je myšleno LÚV s plnou osádkou, výzbrojí i výstrojí s odpovídající municí, všemi provozními náplněmi, plnou nádrží paliva a užitečným zatížením 2000 kg.
LÚV musí umožnit bez zásadního omezení provozu použití následujících typů paliv:
- letecké palivo Kerosin (AVTUR) F-34, F-44, F63, JP-8,
- vojenská motorová nafta NATO F-54,
- civilní motorová nafta (Eurodiesel),
- lodní nafta F76.
Možných variant se nabízí nemálo.
„V tisku se již dříve objevily informace o možném zájmu výrobců z Izraele (Plasan SandCat), ze Švýcarska (MOVAG Eagle), ze Spojených států (Oshkosh JLTV), Saúdské Arábie (Nimr SOV Mk2 Ajban), ale i z České republiky v podobě vozidel GEPARD od společnosti Toyota Dajbych nebo vozidlo vyvíjené společností Zetor. S řadou z nich a dalšími se mohli seznámit návštěvníci loňského IDETu v Brně,“ napsal o chystané akvizici server CZ Defence.
Objevily si informace o možné nabídce britské společnosti Supacat, resp. jejího českého partnera LPP, kteří chtěli Armádě České republiky nabídnout řešení v podobě vozidla HMT400 přezdívaného Jackal a spíše jeho šestinápravové varianty HMT600 Coyote či Extenda.
„Jako náhrada za vozidla Land Rover Defender Armády České republiky se dlouhodobě prezentují typy LRPV (Long Range Patrol Vehicle – oceněný v roce 2019 na IDETu cenou Zlatý IDET) a RDV (Rapid Deployment Vehicle) GEPARD od společnosti Dajbych. Oba jsou postavené na platformě Toyota Land Cruiser 70, a liší se určením, hmotností a mírou balistické ochrany. Kromě specifických řešení spočívá jejich výhoda v rozšířenosti a osvědčenosti původní platformy po celém světě, a vojenské i militarizované varianty Land Cruiseru mají skvělou pověst odolného a provozem prakticky nezničitelného vozidla. Kromě Jackalu nebo Gepardu je určitě zajímavým možným řešením také americký Oshkosh, představený loni na IDETu v atraktivních dynamických ukázkách. Jde o vozidlo, které v USA uspělo v soutěži na náhradu populárních vozidel Humvee (HMMWV) a s výrazně vyšší balistickou i protiminovou odolností a lepšími jízdními vlastnostmi bude u amerických ozbrojených sil hrát stejnou roli. Kromě USA vozidla používá již Litva, objednaly je ozbrojené síly Černé Hory, Slovinska, a do budoucna s nimi počítá také Belgie, Brazílie nebo Severní Makedonie,“ napsal také server CZ Defence.
Jan Hrbáček
