Energetická krize vede k originálním úvahám, odkud brát finančně dostupné teplo. Netradičním zdrojem mohou být i termicky aktivní haldy po těžbě černého uhlí na Ostravsku. Otázku, zda by mohly sloužit jako zdroj tepelné energie, budou společně zkoumat odborníci ze státního podniku Diamo, společnosti Veolia Energie a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Jak zúčastněné strany uvedly ve společné tiskové zprávě, cílem spolupráce je ověřit možnost využití tepla z prohořívajících odvalů jako alternativu pro vytápění a přípravu teplé vody pro budovy v blízkém okolí odvalu formou pilotního projektu. Základem pro rozhodnutí o dalších krocích bude výzkumný vrt na odvalu v Ostravě-Heřmanicích, který vykazuje teplotu pod povrchem 100 až 600 °C.
„Memorandem chceme potvrdit, že zdejší podniky a technická univerzita umí aktivně a efektivně spolupracovat, hledat neobvyklá řešení prospěšná pro region a uplatňovat nové přístupy. Naším cílem je otestovat možnost využití energetického potenciálu termicky aktivních odvalů, čímž jsme se dosud na odborné úrovni nezabývali,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku Diamo.
Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii společnosti Veolia Energie, doplnil: „Naším zájmem je hledat, ověřovat a realizovat nové směry a možnosti. Zajímá nás proto i energetické využití pozůstatků dřívější průmyslové činnosti ve prospěch obyvatel, firem a dalších subjektů ostravsko-karvinského regionu. Může to mimo jiné přispět k posílení energetické soběstačnosti a bezpečnosti regionu.“
Signatáři memoranda poskytnou v rámci projektu své pracovníky, know-how, technické a technologické zázemí a finanční prostředky podle potřeb a vzájemné dohody. Sestavili za tímto účelem pracovní skupinu, která se bude pravidelně scházet a řešit všechny potřebné činnosti a koordinovat a vyhodnocovat průběh projektu.
„Naše univerzita bude prostřednictvím svých odborných pracovišť a odborníků spolupracovat na přípravě a realizaci projektu, modelování, identifikaci rizik, měření a vyhodnocování výsledků. Spolupráci na projektu můžeme využít jak k výuce, tak k vědecko-výzkumné činnosti mimo jiné i ve vazbě na připravovaný projekt REFRESH,“ vysvětlil Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci VŠB-TUO.
Pro budoucí využití tepla z odvalu je potřeba zjistit především fyzikální, technické a ekonomické informace, které nebyly dosud systematicky zjišťovány. Pilotní projekt by umožňoval zároveň také vyzkoušet sluneční nebo větrnou energii pro pohon čerpadla. Vychlazování odběrem tepla pro vytápění by se v budoucnu mohlo stát doplňkovou aktivitou k sanaci odvalu.
Projekty na využití odpadního tepla se objevují i v jiných českých městech. Část Prahy by za deset let mohlo vytápět odpadní teplo získané ze splaškových vod. Díky tepelným výměníkům by šlo z této vody získat 3 až 4 miliony gigajoulů tepla ročně, což je asi třetina tepla, které do Prahy dodává ČEZ z Elektrárny Mělník.
Tomáš Rovný
