V letošním roce měl naplno a do ostrého provozu najet nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace stavebního řízení. Nedotažený a úředníky odmítaný nový elektronický systém, jehož problémy v říjnu připravily o křeslo ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), je postavily do špatného světla. Stavební předpisy tak uzavírají rok další legislativní novinkou – novelou, která na tři roky „konzervuje“ digitální provizorium a nechává stavební úřady využívat jen malou část nového systému. Výsledný obrázek se však zdá být horší než realita. Nové stavební předpisy, jejichž efekty se naplno projeví až v příštích letech, přinesly i podle jinak kritických developerů řadu pozitivních změn.
Od nového stavebního zákona se očekávalo primárně zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Místo toho začaly v létě přicházet zprávy o tom, jak se chod stavebních úřadů prakticky zastavil, či dokonce padá počet vydaných stavebních povolení. Na vině měl být nefunkční elektronický systém a zmatky vyvolané novým stavebním zákonem.
Zpětný pohled do dat Českého statistického úřadu ale zatím takové drama neukazuje. Například nových bytů povolily stavební úřady od ledna do října o deset procent více než loni. Počet vydaných stavebních povolení mírně rostl i v prvních měsících po spuštění nového softwaru, kdy úřady čelily největšímu množství chybových hlášek a nejasností. Od července do října přesto vydaly téměř čtyři tisíce povolení na nové byty, tedy zhruba procento více než za stejné období o rok dříve.
Zlepšení statistiky ukazují také v oblasti dopravní infrastruktury, a to přesto, že vloni na podzim získalo stavební povolení několik významných dopravních staveb. Například zhruba osmikilometrový úsek dálnice D35 mezi Sadovou a Plotištěm nebo výstavba dálnice D7 u Slaného. Ty významně zvedly laťku srovnávací základny. „České stavebnictví umí zabrat. Vidíme to i v množství dálnic, které se dokončují a které jsou ve výstavbě,“ komentuje výsledek generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj.
Mohlo by vás zajímat
Krokem vpřed bylo zejména vytvoření specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu, který nově povoluje významné infrastrukturní stavby od silnic, přes železnice až po plynovody a elektrárny. Ten rozhoduje podle nových pravidel od ledna letošního roku a díky specializaci koncentruje znalosti a zkušenosti v povolování velkých a pro stát významných staveb. Logicky tak navazuje na změny z posledních let, kdy například povolování energetických staveb přešlo pod ministerstvo průmyslu a obchodu, což už samo o sobě výrazně zrychlilo vyřizování této agendy.
Dobré vysvědčení stavebního zákona
Nejen kvůli tomu získává od řady stavebníků a právníků specializujících se na stavební právo nový stavební zákon nečekaně dobré hodnocení. „Jednotné řízení, koordinovaná stanoviska či sjednocení standardů územních plánů jsou v praxi velice vítanými změnami. Rovněž nové instituty a prostředky, včetně jejich změn například v oblasti plánovacích smluv mezi developery a obcemi, se v praxi ukazují jako správné změny správným směrem,“ popisuje advokát a specialista na nemovitostní právo kanceláře Forlex Adam Tietz.
A novinky se chytly i v dalších oblastech. „Snížil se počet takzvaných dotčených orgánů, které budou muset dávat razítko. Zlepšila se i vymahatelnost lhůt, tedy dodržování lhůt, které před tím byly absolutně nevymahatelné,“ upozorňuje generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
V neposlední řadě zákon omezil také silně kritizovaný „úřední ping-pong“ mezi prvostupňovým a odvolacím stavebním úřadem. Nově může proběhnout pouze jedno řízení o odvolání účastníků a jedno kolo soudního přezkumu. Nadřízený úřad musí v případě odvolání nově o věci sám rozhodnout a nevracet ho podřízenému úřadu k novému rozhodnutí.
„Je správně, že se takto vykročilo,“ říká partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus a dodává: „Nezbývá než doufat, že budou odvolací orgány též dostatečně personálně vybaveny, aby stíhaly ta rozhodnutí psát. Ono je totiž mnohem jednodušší rozhodnutí zrušit a vrátit zpět pro procesní vady, než se s odvoláním pokaždé věcně vypořádat.“
Komplexní a skutečně odpovědné hodnocení efektů nového zákona podle něj bude možné až v průběhu příštího roku. Do praxe totiž novinky nabíhají se zpožděním. „V červnu stavebníci podali enormní množství žádostí, aby jejich povolování bylo ještě v režimu starého stavebního zákona. Z našich zkušeností mají teď úřady s jejich vyřizováním zpoždění tři až šest měsíců. To znamená, že povolování prvních staveb dle nového zákona, u kterých můžeme čekat i podávání správních žalob, bude až v roce 2025,“ vysvětluje Faltus.
Odložená digitalizace
Tím, co je tedy nyní nejvíce na očích veřejnosti i politické reprezentace, je nepovedená digitalizace stavebního řízení. „To je asi největší oříšek celého řízení,“ míní Lokaj z YIT Stavo. Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Váňové důsledky tohoto selhání Česko ponese několik let. Zastíní to zřejmě i očekávané pozitivní efekty legislativních změn ve stavebním řízení. „Vzhledem k tomu se zatím nedá očekávat zlepšení povolovacích procesů, které by umožňovalo pružně doplňovat nabídku. I nadále tedy bude silný převis poptávky nad nabídkou, což bude vytvářet tlak na další růst cen,“ upozorňuje Váňová.
Právě digitalizace stavebního řízení končí rok 2024 v provizoriu. Protože nový elektronický systém stavebních úřadů nefungoval podle původních představ, rozhodla se vláda jeho používání zmrazit. Krátce před Vánoci podepsal prezident Petr Pavel novelu, která stavebním úřadům umožní až do roku 2028 využívat systémy, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Do té doby by měl stát vytvořit zcela nový systém stavebního řízení.
Ze stávajících povinných stupňů digitalizovaného stavebního řízení zachovává novela jenom jednu jedinou věc: evidenci projektové dokumentace. „ To proto, abychom se nevraceli zpátky k papírovým verzím, ale abychom mohli postupovat v rámci celého procesu s digitální dokumentací,“ popsal zkráceně novinku ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
V nově schváleném přechodném období má ministerstvo pro místní rozvoj v plánu udělat procesní analýzu stavebního řízení, která má dát pevný základ pro redefinování a vytvoření zcela nového a tentokrát snad už i funkčního softwaru pro povolování staveb. Stavebním úřadům má přechodné období poskytnout jistotu v rozhodování a zabránit nejasnostem ohledně legálnosti prozatímních postupů a chaosu, který by mohl vyústit v příval správních žalob.
Avšak kritiku vzbuzuje jeho dálka. „Digitalizace je pro efektivní a úsporný stát naprosto klíčová a právě v digitalizaci můžeme ušetřit obrovskou sumu veřejných peněz. Čím dále budeme udržovat staré systémy, tím více nás to bude stát,“ varovala před dopady novely senátorka Adéla Šípová (Piráti).
Obavy z dlouhých prostojů se objevují i v odborných kruzích. „Přechodná doba je nesmyslně dlouhá. Měla být výrazně kratší,“ říká Evžen Korec. Advokát Vojtěch Faltus se dokonce bojí jejího dalšího prodlužování. „Čeho se děsím, je to, že zde vznikla obezlička v podobně neustálého odkládání digitalizace, protože se pojede v nějakém trochu fungujícím provizoriu a nebude již vůle a priorita digitalizaci dotáhnout. Poté bude stačit vždy jednoduchá novela, kterou z konce roku 2027 udělá konec roku 2030 a tak dále,“ varuje.
Po čem stavebnictví touží
Podle Michaely Váňové z Central Group by bylo nyní především zapotřebí, aby stát nově vyměřený čas nevyužil jen k budování IT řešení. „Digitalizace sama o sobě není samospásná. Pro naplnění jejího celého potenciálu je potřeba celou agendu maximálně zjednodušit a až poté digitalizovat. Když už tedy dochází k odkladu a předělání celého systému, využijme čas navíc a zamysleme se i nad případnými dalšími zjednodušeními,“ žádá.
Víc než nová legislativa je nyní především třeba, aby si sedla již přijatá pravidla a přijaly se organizační změny, které je podpoří. „To znamená posílit úřední aparát, stanovit propadné lhůty na rozhodování minimálně v prvním stupni, zjednodušit kolaudační řízení,“ uvádí příklad Faltus.
Posílit je zapotřebí také motivaci úředníků správně a rychle rozhodovat. „Úředníci by měli být skutečně státní zaměstnanci, a ne zaměstnanci těch jednotlivých radnic. Pak je to samozřejmě o kapacitách úředníků a možnosti rozhodovat v rámci pravomocí, které mají,“ míní Lokaj s tím, že by se Česko mělo vrátit k úpravě z původního návrhu stavebního zákona, která obsahovala právě přechod stavebních úřadů pod stát.
Změny je ale podle něj potřeba udělat i ve správním řádu, aby úředníci získaly větší jistotu v rozhodování. „Ve Finsku třeba v případě, že dojde k napadení rozhodnutí, tak stavební úředníci jsou schopni rozhodnout během jednoho týdne tak, aby stavebník měl jistotu, že stavební povolení je správné. A to je odpovědnost v praxi. To u nás zatím není,“ dodává.
Naopak Korec by si především přál zbrzdit novou evropskou legislativu. „Největší riziko vidím v pokračující snaze Bruselu snížit energetickou spotřebu budov až tak, aby splňovaly pasivní standard. Abychom se dostali o malý stupínek níže, vyžádalo by si to násobně vyšší náklady, které by se nikdy nevrátily,“ upozorňuje developer. To by podle něj zhorší dostupnost stavebního bydlení více, než nyní zmrazená digitalizace.
