Čtvrtek, 18. srpna, 2022

Nový stavební zákon k rychlejší výstavbě bez úprav nepovede. Odklad je na místě, varují stavební inženýři a technici

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Garance a vymahatelnost rychlosti procesu zjednodušených povolovacích řízení. Vznik specializovaného stavebního úřadu zaměřeného na klíčové stavby. Rychlý postup digitalizace a mnohem těsnější integrace jednotlivých úřadů v rámci povolovacího řízení. To je jen část plánu pro nadcházející čtyřleté období, které dosud zveřejnila nová vedení vládních resortů, jež se stavebnímu procesu věnují. Nově řízené resorty tím vystihly priority České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která dlouhodobě kritizuje novou podobu stavebního zákona schválenou předchozím složením Poslanecké sněmovny. Komora vítá čerstvé rozhodnutí vlády a části poslanců odložit platnost nové stavební rekodifikace o rok – na léto 2024.

Rychlost, předvídatelnost, zjednodušení, transparentnost i dodržování termínů garantovaných jejich fikcí… Tato očekávání vztahovalo 32 tisíc odborníků sdružených v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) k novému stavebnímu zákonu.

Ti zároveň preferují, aby transformace stavebních úřadů včetně snížení jejich počtu proběhla až po kompletní digitalizaci stavebního řízení.

ČKAIT nový stavební zákon jako klíčovou právní úpravu pro celé stavebnictví podrobila pečlivé analýze. Vyplývá z ní, že je nezbytná novela přijatého nového stavebního zákona. Řada z více než 150 zásadních připomínek, které Komora opakovaně vznášela k rekodifikaci stavebního práva, a to od počátku jeho projednávání v roce 2017, zůstala nevyslyšených. Přitom mohou mít přímý vliv na slibované zrychlení povolovacích procesů výstavby a neohrozí přitom kvalitu výstavby.

I proto bude profesní organizace autorizovaných stavebních inženýrů, techniků i stavitelů znovu iniciovat, aby se v rámci připravovaných novel tohoto zákona prosadila většina jejích zásadních připomínek. Členové ČKAIT totiž stojí na všech stranách stavebního procesu. Někteří zastupují stavebníky jako technický dozor investora, jiní stavby projektují a další je realizují či kontrolují a odborně posuzují.

Samotné, a všude deklarované, zrychlení povolovacího řízení není totiž novou právní úpravou nijak garantováno. Neukládá stavebním úřadům sankce ani jiné postihy za nedodržení lhůt. Ty jsou stanoveny sice na 30 resp. 60 dní, ale tak tomu bylo i dříve. Změna je tak čistě formální. V případě přerušení stavebního řízení z důvodu vad žádosti nově začne lhůta pro vydání rozhodnutí běžet po jejich odstranění znovu od počátku. Při současné praxi se řízení pouze přerušilo. Deklarované zkrácení lhůt v novém stavebním zákoně je tedy jen optickým klamem.

V tomto ohledu je tedy podle Komory podružné, zda stavební proces přejde ze samosprávy pod státní správu, případně zda či kde vznikne Nejvyšší stavební úřad.

„Projektantům nebo stavebníkovi je vcelku jedno, na jaký úřad odnese či ideálně pošle digitální projektovou dokumentaci. Klíčové pro všechny je, aby povolovací řízení fungovalo a probíhalo předvídatelně a v termínech stanovených zákonem. Samozřejmě jsme si vědomi, že přechod úředníků ke státní správě by nebyl jednoduchý a mohl by dočasně paralyzovat systém,“ konstatuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Také slibované zjednodušení a omezení rozsahu projektové dokumentace staveb, které měl nový stavební zákon přinést, je spíše deklaratorní. Pro povolení stavby má nově stačit pouze dokumentace na úrovni stávajícího územního řízení rozšířená o základní architektonické a technické řešení záměru. Takto zjednodušený podklad ale podle ČKAIT neumožňuje posouzení stavby z hlediska požární bezpečnosti, vlivu na životní prostředí, okolí a dalších parametrů budoucí výstavby. A protože zákon stavebním úřadům umožňuje požadovat v rámci povolovacího procesu následné předložení dokumentace pro provádění stavby (pro Hasičský záchranný sbor u kategorie II a III to ostatně má platit vždy), v konečném důsledku k žádnému zjednodušení dojít nemusí. Naopak, hrozí, že se celý systém vrátí ke dvoustupňovému povolovacímu řízení v ještě větší podrobnosti, než je tomu nyní.

Podle ČKAIT může rychlost zaručit jen koordinace úřadů a orgánů, transparentnost a digitalizace celého stavebního řízení. Ruku v ruce s jistotou, že nový stavební zákon nepovede k rozpadu stávajícího systému a kolapsu veškerých stavebních řízení.

„Jako odborná profesní komora inženýrů, techniků a stavitelů pracujících ve stavebnictví jsme připraveni na všech změnách, které by se měly do novely nového stavebního zákona promítnout, aktivně spolupracovat. Platí to rovněž pro digitalizaci, na kterou je naše Komora připravena a kterou od začátku podporujeme. Od ledna 2022 mohou již všechny autorizované osoby ČKAIT využívat k autorizaci svých projektových dokumentací digitální autorizační razítko. Vyvineme maximální úsilí, aby rekodifikace stavebního práva přinesla očekávané zjednodušení, zrychlení a díky transparentnosti i zkvalitnění stavebního prostředí v České republice,“ doplňuje Ing. Robert Špalek. ČKAIT se dlouhodobě angažuje i v oblasti celoživotního profesního odborného vzdělávání autorizovaných osob a chce tuto možnost aktivně nabízet i pracovníkům stavebních úřadů.

S kvalitou staveb mimo jiné souvisí přetrvávající a zatím nenaplněný požadavek Komory na to, aby se normou závaznou i pro stavby financované soukromým sektorem stal povinný dozor projektanta. Ten by měl dohlížet na soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací, pokud zpracovala dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (podle zákona č. 360/1992 Sb.).

Tomáš Rovný 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter