Novým majitelem zkrachovalé huti Liberty Ostrava se stane sdružení společností SPV NH Ostrava a SPV NH Koksovna někdejšího ministra vnitra Martina Peciny. Návrh insolvenčního správce Šimona Petáka schválil věřitelský výbor a zajištění věřitelé huti. Sdružení za celý závod nabídlo 3,01 miliardy korun.

Prodej bude ještě schvalovat insolvenční soud a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na nového majitele by podnik mohl být převedený na podzim, řekl mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl.

„Varianta prodeje hlavního závodu a koksovny je podle znaleckého posudku i dvou ekonomických analýz renomovaných poradenských společností výhodnější pro majetkovou podstatu a tedy i vyšší uspokojení věřitelů. Současně se díky prodeji touto formou podařilo udržet přibližně 2500 pracovních míst a zachovat provoz huti,“ uvedl Štefl.

Jiný zájemce o koupi huti než Pecina nebyl. „Věřím, že celý proces prodeje bude uskutečněn tak, abychom mohli podnik převzít co nejdříve. Už od počátku projevuji zájem o koupi běžícího závodu se zkušenými zaměstnanci, kteří mají jistě velkou zásluhu na tom, že se daří udržet výrobu, a budeme tak moci pokračovat ve výrobě ocelových produktů,“ uvedl Pecina.

Mohlo by vás zajímat

Pecina
Martin Pecina na ilustrační fotografii uprostřed. Foto: Agrofert

V provozu jsou 3 závody

Slezská huť patřící Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu.

V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz tollingově financují jiné firmy. Při takovém financování tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu. Závody 15 a 16, což jsou rourovny a válcovny plochých výrobků, financuje společnost Vítkovice Machinery Trade (VMT) ze skupiny CE Industries. Závod 14, tedy středojemnou válcovnu, polská společnost Donquixote.

„Výroba v huti bude pokračovat formou tollingu, a to jak ze strany společnosti VMT, tak společnosti Donquixote. O konkrétních podmínkách budeme se zástupci obou společností jednat,“ uvedl Pecina.

Nabídka 230 investorům

Prodejní proces organizovala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC), která oslovila 230 potenciálních investorů. Nabídkovou cenu na základě znaleckého posudku vyhodnocovala PwC a společnost Deloitte Advisory.

„Obě analýzy dospěly k závěru, že prodej za tuto cenu je pro věřitele výhodnější než alternativní rozprodej jednotlivých aktiv. Znalci rovněž potvrdili, že cena převyšuje likvidační hodnotu podniku. Transakci bude ještě schvalovat insolvenční soud a antimonopolní úřad. Předání společnosti novému majiteli je pak plánováno na podzim letošního roku,“ uvedl Štefl.

Kdo je Martin Pecina:

  • Pracovní kariéru zahájil jako programátor, poté byl obchodním ředitelem firmy Proxima či generálním ředitelem společnosti Hutní projekt Frýdek-Místek. V únoru 2003 se stal náměstkem sekce nerostných surovin, energetiky a hutnictví ministerstva průmyslu a obchodu.
  • Jako náměstek ministra průmyslu a obchodu (2003 až 2005) byl spoluautorem kontroverzního návrhu státní energetické koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004 a která mimo jiné nevylučovala výstavbu dvou jaderných bloků a „racionální přehodnocení“ územních limitů těžby hnědého uhlí.
  • Od června 2003 do září 2005 byl členem dozorčí rady státní energetické společnosti ČEZ. Kvůli účasti ve velkorysém opčním programu této firmy později Pecinu a další členy dozorčí rady vyšetřovala policie. Případ by ale nakonec odložen.
  • V letech 2005 až 2009 byl předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
  • V květnu 2009 byl jmenován ministrem vnitra v úřednické vládě Jana Fischera, kterým byl do července 2010. V květnu 2010 byl zvolen poslancem za ČSSD, ve Sněmovně působil do března 2011 – na poslanecký mandát rezignoval kvůli nesouhlasu s politikou strany pod vedením jejího předsedy Bohuslava Sobotky.
  • Poté se stal generálním ředitelem a místopředsedou představenstva společnosti Vítkovice Power Engineering.
  • V letech 1996 až 1997 byl členem ODS, v letech 2001 až 2005 a opět 2010 až 2013 ČSSD (nyní SOCDEM).
  • V červenci 2013 se opět stal ministrem vnitra a místopředsedou dočasné úřednické vlády Jiřího Rusnoka, které fungovala do ledna 2014.
  • V srpnu 2013 vstoupil do Strany práv občanů – zemanovců (SPOZ), za kterou téhož roku neúspěšně kandidoval do Sněmovny.
  • V říjnu 2023 se stal expertem hnutí SPD na bezpečnost, migraci, krizové řízení a bezpečnostní sbory.
  • Za prosazování těžby hnědého uhlí v severních Čechách a za návrhy na stavbu dvou jaderných bloků získal v roce 2005 cenu Ropák, která je udělována za největší antiekologický počin.
  • Je honorárním konzulem Turecké republiky v Ostravě.