Nastupující maďarský premiér Péter Magyar během kampaně slíbil „změnu režimu“. I když jeho strana získala ústavní většinu v parlamentu, změny nemusí být rychlé ani snadné. Lídr strany Tisza v řadě ohledů zůstává maďarským nacionalistou. Odmítá imigraci i přímé vyzbrojování Ukrajiny, zároveň ale slíbil reset vztahů s Bruselem.
Pokud vláda vedená Tiszou a jejím lídrem Péterem Magyarem dodrží svůj volební program, mělo by to mít zásadní dopad i na evropskou politiku. Změní se přístup Budapešti v oblasti migrace, energetiky, právního státu i zahraniční politiky.
Nadšení v Evropě
Nadšení řady evropských politiků z výsledku, kdy drtivě vyhrála opozice a poslala po 16 letech Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz do politického důchodu, je pochopitelné, ale bude záležet na konkrétních krocích Magyara a jeho týmu. Každopádně přerod Maďarska z hráče s právem veta na konstruktivního evropského partnera by okamžitě změnil několik legislativních trajektorií v příštích 12 měsících.
„Tento mandát umožňuje efektivní, spravedlivý a mírový přechod,“ slíbil vítěz voleb. Magyar vyzval maďarského prezidenta, jmenovaného Fideszem, aby mu umožnil sestavit vládu a poté společně se státními zástupci, které jmenoval Orbán, odstoupil.
Nebudeme vyzbrojovat Ukrajinu
Vítěz voleb někdy zní jako nacionalista. Je proti imigraci a odmítá vyzbrojovat Ukrajinu. Slíbil však, že obnoví spolupráci s Unií, v neposlední řadě proto, aby zajistil 18 miliard eur (439,2 miliardy korun) z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli nedostatkům v oblasti právního státu.
Také se zavázal, že umožní evropskému bloku uvolnit půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Očekává se, že Maďarsko se přesune z tábora „blokující menšiny“ do tábora prointegračních členů sedmadvacítky.
Ze změny by měl profitovat hlavně Kyjev, Moskva je naopak největším poraženým. Ale o cenného spojence v EU přišel také americký prezident Donald Trump. Ztratil ideologického partnera, křesťanského nacionalistu a zdroj inspirace pro své hnutí MAGA. K vítězství Orbánovi nepomohla ani nedávná dvoudenní návštěva Budapešti amerického viceprezidenta J. D. Vance.
Česká reakce
Bouřlivé reakce vyvolal výsledek voleb i mezi českými politiky. Expremiér Petr Fiala (ODS) označil konec vlády Orbána za „dobrou zprávu nejen pro Maďarsko, ale i pro celou svobodnou Evropu“. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ocenila, že ve funkci skončí člověk, který Maďarsko zavedl „do temných chodeb Kremlu“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) Orbána těsně před volbami výrazně podpořil. Maďarský premiér podle Babiše vždy bojoval za silnější Evropu a maďarské národní zájmy. Prohru Orbána okomentoval také ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka. Česko ztratilo v Orbánovi spojence v EU, uvedl.
Dobrá zpráva pro evropskou bezpečnost
Orbánova vláda měla s Bruselem dlouhodobé spory. Napětí se vyostřilo poté, co vyšlo najevo, že si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pravidelně volal s ruským protějškem Sergejem Lavrovem a informoval jej o dění v Radě EU.
„Vztahy maďarské vlády poškozovaly i evropskou bezpečnost – koneckonců to ukázaly předvolební skandály, kdy si ministr zahraničí Szijjártó volal s Lavrovem a mluvil jako jeho služebník,“ napsal evropský poslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Podpora migračního paktu
Maďarsko také změní přístup k Paktu EU o migraci a azylu. Země se během Orbánovy éry odmítla účastnit programu „dobrovolné solidarity“ v rámci Paktu. Magyar ale slíbil, že pakt přijme jako unijní právní rámec, který se zaměřuje na ochranu a financování vnějších hranic. Skládá se z deseti nařízení a směrnic, první z nich se mají začít uplatňovat od 12. června 2026. Některé z nich stále čekají na schválení v Radě EU. Česká vláda naopak pakt jako celek odmítá.
Program strany Tisza počítá také se změnou energetického směřování země. Zavazuje se zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie a do roku 2035 postupně ukončit závislost na ruských energiích. Cílem strany je také zlepšit maďarskou proekologickou politiku.
Blokování nových daní
Orbán využil principu jednomyslnosti rovněž k hrozbě veta při zavádění nových unijních daní. Hlavně jako páku k uvolnění zmrazených fondů soudržnosti. Také tento přístup by měl nový maďarský kabinet změnit.
Magyar slíbil, že zavede změny, které obnoví nezávislost soudů. Také se zavázal k podpoře úřadu evropského veřejného žalobce. Chce rovněž omezit funkční období pro premiéra na maximálně dvě volební období. Slíbil rozšíření svobody médií.
Řada překážek
Nastupující vláda Pétera Magyara pravděpodobně okamžitě nebo úplně nezruší všechna maďarská předchozí veta. Diplomaté v EU očekávají spíše „opatrný reset“ než úplnou změnu politiky.
Zde platí několik překážek. Některé z nich jsou strukturální povahy. Prezidentskou funkci od roku 2024 zastává Tamás Sulyok. V letech 2016 až 2024 byl předsedou Ústavního soudu Maďarska. Rovněž ústavní soud je ovládán lidmi z Fidezsu a může vetovat novou legislativu. Rozpočtová rada má zase právo veta nad maďarským rozpočtem.
