Z kontaktního alespoň částečně digitální. Tak by se měl podle nového generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona změnit jím řízený úřad. Najmon má nyní pod sebou téměř 12 tisíc zaměstnanců po celé republice, kteří se musí připravit na očekávaný nápor klientů. Ulehčit by jim mohla možnost vyřídit si některé žádosti – například evidence mezi žadatele o práci či rodičovský příspěvek – online. „Úřad práce byl historicky koncipován jako úřad kontaktní, předchozí měsíce ukázaly, jak důležitá je možnost vyřídit veškeré záležitosti elektronicky a ve 21. století musí být tento způsob při jednání s úřady už samozřejmostí,“ říká v prvním rozhovoru Viktor Najmon s tím, že významným pomocníkem bude „Bank ID“.
Pane řediteli, dostal jste se na generálním ředitelství od pozice řadového úředníka na personálním oddělení až na „špičku ledovce“, takže úřad dobře znáte. Co Vás přimělo kandidovat až ve 3. kole?
Do výběrového řízení jsem se rozhodl přihlásit poté, co jsem působil deset měsíců ve funkci zastupujícího generálního ředitele ÚP ČR. Mimo jiné jsem v rámci vize dalšího fungování zohlednil i praktické zkušenosti získané v rámci první a druhé vlny koronakrize.
Překvapivě se o vašem výběru dlouhou nevědělo, jaká byla reakce krajských ředitelů po vašem jmenování?
Se všemi kolegy z krajských poboček jsem denně v úzkém kontaktu a jsem moc rád za jejich pozitivní zpětnou vazbu.
Máte se svými kolegy – krajskými ředitelkami a řediteli dlouholetou pracovní zkušenost – když jste byl šéfem kanceláře vaší předchůdkyně Kateřiny Sadílkové. Jaké hlavní úkoly jsou před krajskými pracovišti úřadů práce pro následující rok?
Letošní rok ukázal, že jsou to hlavně úkoly spojené s modernizací Úřadu práce ČR a zajištěním dostupnosti služeb pro klienty v online prostředí. Musím zdůraznit, že Úřad práce byl historicky koncipován jako úřad kontaktní (to se ostatně skrývá i v názvech poboček – „kontaktní pracoviště“) . Musím reagovat na současnou situaci, není to tedy jen o jednotlivých krajských pobočkách, ale samozřejmě o Úřadu práce ČR jako celku. Dalšími oblastmi, které nás v nejbližších měsících čekají, je zavedení Kurzarbeitu a náhradního výživného. V neposlední řadě se chci zaměřit na ještě lepší fungování Krajské pobočky ÚP ČR pro hl. m. Prahu. Právě ta je v celorepublikovém porovnání tou nejvytíženější. Jedním z důvodů je fakt, že přes 20 % zaměstnavatelů má sídlo právě v hlavním městě. Počet klientů jak ze strany uchazečů o zaměstnání, tak i zaměstnavatelů či příjemců nepojistných sociálních dávek je skutečně velmi vysoký. Je tedy třeba přizpůsobit tomu i chod pracovišť v metropoli.
Jaké vidíte hlavní úkoly pro celý Úřad práce pro rok 2021?
Navázal bych na předchozí odpověď – jde tedy především o modernizaci a digitalizaci úřadu a jím poskytovaných služeb. Předchozí měsíce ukázaly, jak důležitá je možnost vyřídit veškeré záležitosti elektronicky a ve 21. století musí být tento způsob při jednání s úřady už samozřejmostí.
Při svém jmenování jste mluvil o digitalizaci úřadu, ta probíhá kontinuálně, ale Úřad práce je v schizofrenní situaci, kdy – díky historickému nastavení pravomocí – si IT systémy nevybírá sám, ale pracuje s tím, co vybere ministerstvo práce a sociálních věcí. IT systémy jsou jedno z nejpalčivějších problémů generálního ředitelství a všech poboček úřadu práce. Chcete v této oblasti něco měnit?
Jak uvádíte stávající IT systémy pro Úřad práce jsou v kompetenci MPSV. ÚP ČR s jeho zástupci velmi úzce spolupracuje a po celou dobu poskytuje maximální součinnost při zavádění a rozvoji veškerých IT systémů.
Prioritou ÚP ČR je samozřejmě zajištění včasného zpracování všech přijatých žádostí a zajištění řádné výplaty dávek a podpor. Včetně mimořádné okamžité pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19. Právě tato jednorázová dávka ze systému hmotné nouze je určena na pomoc lidem, které významně postihla koronakrize a prokazatelně jim klesl příjem. V rámci této dávky můžeme poskytnout pomoc např. i na splátku hypotéky. Celý proces je mnohem jednodušší a rychlejší. Tak, aby skutečně pomohl tehdy, kdy je třeba, např. v případě samoživitelů a samoživitelek. Nově se u této dávky testuje příjem jen z poloviny. To znamená, že se pro účely hodnocení nároku na dávku MOP COVID-19 a její výši započítává pouze 50 % veškerých příjmů žadatele.
7,3 % nově nezaměstnaných osob po 1. 3. přišlo z podniků, které využívaly program Antivirus
Kromě IT systémů jste při jmenování paní ministryní Maláčovou zmínil také digitalizaci žádostí. Co tím máte na mysli?
Chceme využít připravované autentizace klienta pomocí „bankovní identity“, která slouží k ověření totožnosti. Tuto praxi můžeme využít i v rámci činnosti ÚP ČR. Pilotně například při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání a zavedení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo žádosti o rodičovský příspěvek. V rámci „bankovní identity“ budeme tedy moci nabídnout klientům širší možnosti autentizace a využití našich on-line služeb.
O tématu bankovní identity jsme minulý týden hovořili s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Strouhalem. Zapojení bank a jejich motivaci jsme řešili v textu Bitva o bankovní identitu. Banky sázejí na „autorizaci“ klientů pro komerční účely
Občanka s čipem nebude stačit na některé státní online služby. Bude potřeba i další identifikátor
V rámci programu Antivirus Úřady práce podpořily přes 61.000 firem, bezmála 830.000 zaměstnanců, vyplatil 144.000 žádostí o podporu a poskytl příjemcům téměř 19 mld. Kč.
Měl jste schůzku s ředitelem největšího dodavatele IT systémů pro MPSV a pro váš úřad – Vítězslavem Cimlem z OKSystemu. Považuje Vaši představu za reálnou?
Schůzka se týkala aktuální úpravy IT systému v rámci automatického překlopení dávek státní sociální podpory v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii. Jde o příspěvek na bydlení a přídavek na dítě a příspěvek na péči, kdy ÚP ČR při stanovení výše a výplaty uvedených dávek na 4. kalendářní čtvrtletí roku 2020 vychází z údajů o příjmech a nákladech, které lidé doložili za 2. čtvrtletí roku 2020. Dalším předmětem jednání byla stávající administrace CP Antivirus a přípravy IT systému na Kurzarbeit. Šlo tedy o ověření připravenosti dodavatele na přicházející praxi.
Budete potřebovat na tento projekt více peněz? Máte je přislíbené od paní ministryně nebo jejích kolegů?
V rámci digitalizace služeb konzultujeme veškeré kroky na pravidelných pracovních poradách a snažíme se vejít do peněz, které máme k dispozici. Chceme naopak ukázat, že digitalizace přinese úspory. Mimo jiné v oblasti zpracování žádostí a dalších podkladů, v nákladech na tisk, či poštovného, a ve zjednodušení práce samotných zaměstnanců. Celý proces bude mnohem rychlejší a jednodušší.
Antivirus dosud podpořil 61 tisíc firem, vyplatilo se přes něj skoro 19 miliard
Úřady práce administrují projekt Antivirus. Můžete sdělit souhrnná čísla za dobu jeho fungování? Počet žádostí, procentuální úspěšnost žadatelů, výši vyplacených prostředků?
Program Antivirus je považován za jeden z nejúspěšnějších a nejlépe fungujících krizových programů vlády, zejména proto, že prokazatelně pomohl udržet lidem pracovní místa. Zásadním způsobem ovlivnil skutečnost, že se míra nezaměstnanosti navzdory někdejším předpovědím stále drží v přijatelných mezích. Pouze 7,3 % nově nezaměstnaných osob po 1. březnu přišlo na Úřad práce ČR z podniků, které využívaly program Antivirus. Zbylých 92,7 % nově nezaměstnaných pochází z firem, jež do Antiviru vůbec nevstoupily. Riziko ztráty zaměstnání v podnicích zapojených do Antiviru tak bylo mnohem nižší než u podniků, které do programu nevstoupily.
V rámci programu Antivirus ÚP ČR podpořil přes 61 tis. firem, bezmála 830 tis. zaměstnanců, vyplatil 144 tis. žádostí o podporu a poskytl příjemcům téměř 19 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat
Lze očekávat, že nezaměstnanost poroste, jak se připravujete na tyto predikce ekonomů? Přijímáte nové zaměstnance? Daří se vám to?
Velmi citlivě vnímáme změny trhu práce a vyjádření všech zainteresovaných stran. ÚP ČR nadále aplikuje v praxi nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměřuje se přitom na individuální přístup jak k uchazečům, tak i zaměstnavatelům. ÚP ČR úzce spolupracuje jak se zaměstnavateli, tak kraji a obcemi. Jde o nastavený postup, který realizuje standardně v celé republice.
V tomto ohledu určitě stojí za zmínku projekt OUTPLACEMENT. Je určen zaměstnancům, kterým hrozí ztráta zaměstnání, stejně jako pro nové zaměstnavatele, kteří by měli zájem propouštěné pracovníky zaměstnat. ÚP ČR ho realizuje od 1. června 2020 v celé ČR. Vstoupit do projektu mohou zaměstnanci, kterým hrozí, že přijdou o práci kvůli hromadnému propouštění nebo jsou ve výpovědní době, a současně se zaevidovali na Úřadu práce ČR jako zájemci o zaměstnání. Vstoupit do něj mohou i zaměstnanci, kterým končí pracovní poměr dohodou nebo na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. Úřad práce ČR nabízí účastníkům projektu kromě individuální péče také celou řadu dalších aktivit, mimo jiné kariérové poradenství, školení v oblasti pracovního práva, finanční gramotnosti nebo i proškolení v oblasti měkkých dovedností. V neposlední řadě mohou klienti absolvovat i rekvalifikační kurzy, jejichž obsah a složení zohledňují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. Lidé, kteří se potýkají s životní změnou z důvodu změny zaměstnání tak mohou využít projekt jako významnou podporu a efektivní pomoc ve fázi, kdy neví kam dále směřovat, nebo v jaké oblasti na trhu práce se uplatnit. Projekt se zaměřuje i na zaměstnavatele, kteří přijmou propouštěné pracovníky do práce. Mohou získat příspěvky na jejich mzdy v rámci vytvořených pracovních míst. A v případě potřeby mohou prostřednictvím projektu tyto své nové zaměstnance také vzdělávat.
Pokud jde o nové zaměstnance v rámci našeho úřadu nabízíme stále volná pracovní místa a přijímáme nové kolegy a kolegyně do svých řad. V neposlední řadě bych chtěl touto cestou všem zaměstnancům/kolegům poděkovat za jejich práci v této velmi výjimečné době.
Jiří Reichl
