Litevec Andrius Kubilius je historicky prvním komisařem Evropské unie pro obranu a svou roli bude muset smyslupně obhájit. Sedmašedesátiletý ostřílený politik má řadu politických zkušeností. Dvakrát byl litevským premiérem, provedl zemi globální ekonomickou krizí, což mu v jeho rodné zemi zajistilo takřka kultovní status, řekl o něm například litevský europoslanec za stranu Renew Petras Auštrevičius.
Kubilius má velkou výhodu, je členem konzervativní Evropské lidové strany, stejného uskupení, ze kterého předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Zatímco velké země mohou nad historicky prvním eurokomisařem pro obranu Andriusem Kubilisem ohrnovat nos, skutečnost, že pochází z menší země přináší i výhody. Kubilius může vystupovat autoritativněji, když bude volat po penězích z unie, ve srovnání s politiky z velkých zemí, kteří by mohli být obviňováni ze snahy posílit své národní průmyslové skupiny.
Andrius Kubilius se nechal slyšet, že členské státy Evropské unie musí zásadně zvýšit výdaje na obranu a na zbrojení. Podle něj bude Rusko připraveno na velký ozbrojený konflikt za cirka šest až osm let.
„Ministři obrany a generálové NATO se shodují, že by Vladimir Putin mohl být připraven na konfrontaci s NATO a EU za šest až osm let,“ řekl agentuře Reuters kritik současného Ruska.
Mimo jiné prohlásil, že by členské země EU měly nakupovat nové zbraně společně a také podporovat evropské zbrojovky. Podle něj je zapotřebí, aby padala rychlá rozhodnutí. S novou šéfkou pro diplomacii Kajou Kallasovou chce probrat alternativy, jak zajistit větší objem financí na zbrojení. Proč?
Je známo, že evropský zbrojní průmysl postrádá bilion eur v oblasti investic a to podle litevského politika není ideální stav.
Kubilius proto navrhuje, aby země EU v několika dalších letech investovaly až 500 miliard eur (cca 12,6 bilionu korun) do evropského obranného průmyslu. Evropská komise přitom ale nemá žádné legislativní nástroje, jak členské země ke zvýšení výdajů na zbrojení donutit.
Financování zbrojení by mohly zajistit společné evropské dluhopisy, případně prostředky z fondu na obnovu a odolnost po pandemii covidu-19. Na posílení obranného průmyslu by se podle Kubiliuse mohla podílet také Evropská investiční banka.
Vydání společných eurobondů už navrhl někdejší italský premiér a exšéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Unie podle něj musí ročně investovat do rozvoje ekonomiky 750 až 800 miliard eur (cca 18, 8 až 20,1 bilionu korun), aby zůstala být konkurenceschopnou. Společné zadlužování ale odmítají Německo či Nizozemsko.
Nabídněte Moskvě kus své země, vzkázal kritikům bránící se Ukrajiny
Jaký je postoj Andriuse Kubiliuse k Ukrajině? Je jejím silným podporovatelem, což je pro post prvního eurokomisaře pro obranu velmi důležité.
„Pro ty, kteří tvrdí, že by Ukrajina měla souhlasit s mírovými podmínkami Vladimira Putina, bych navrhoval, aby se podívali na možnost nabídnout Putinovi území své vlastní země,“ řekl v červenci v Evropském parlamentu a doplnil: „Míru lze dosáhnout pouze tehdy, pokud Ukrajina vyhrává a její územní suverenita je bráněna. A to je možné pouze s naší mnohem delší podporou.“
Název jeho funkce zní sice velkolepě, ale žádným zastřešujícím ministrem obrany států nebude. Místo velení armádám má mít Kubilius na starosti lepší organizaci fragmentovaného obranného průmyslu Evropské unie a pomoc členským zemím s přezbrojením, zatímco bude EU pokračovat v dodávkách klíčových zbraní na Ukrajinu.
„Bude pracovat na rozvoji evropské obranné unie a posílení našich investic do kapacit,“ řekla o Kubiliusovi po oznámení složení nové komise její předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Ursula von der Leyenová navrhla vytvoření komisaře pro obranu na začátku tohoto roku v reakci na totální ruskou invazi na Ukrajinu. Podle portálu Politico je porušení tradice EU, která se považuje za projekt věnovaný míru. „Dokonce i hlavní finanční nástroj bloku pro částečné proplácení zbraní darovaných Ukrajině se nazývá Evropský mírový nástroj,“ připomíná Politico.
„Ale každé nové místo v komisi zahrnuje vyrvání spisů ze stávajících (a často mocných) držitelů moci. A právě zde je jasné, že Kubilius začíná na zadní noze. Bude se muset zodpovídat finské političce Henně Virkkunen, která má na starosti technologické portfolio, uvedla von der Leyenová. Ursula von der Leyenová také zdůraznila, že nová funkce není uchvácením moci,“ napsal dále portál Politico.
„Mám velmi jasno v tom, že existují kompetence členských států, jako je složení jednotek, mise, rozmístění,“ řekla von der Leyenová a podotkla, že Kubilius „je zodpovědný za jednotný trh a průmysl a posílení obranné průmyslové základny.“
Ve prohlášení k novému komisaři pro obranu von der Leyenová Kubiliusovi řekla, aby do sta dnů vypracoval dokument o budoucnosti evropské obrany, který připraví unijní země na nejextrémnější vojenské eventuality. Padl také pokyn vypracovat koncepce evropského štítu protivzdušné obrany a programů kybernetické obrany.
Zároveň má být gestorem budování koridorů vojenské mobility bloku a pracovat na agregaci poptávky po vojenském vybavení mezi národními armádami.
Ursula von der Leyenová v červnu odhadla, že obrana Evropské unie potřebuje v příštím desetiletí 500 miliard eur, ale není jasné, odkud tyto peníze přijdou. Země jako Německo a Nizozemsko jsou silně proti vydávání společných dluhopisů, což se stalo po covidové pandemii. Peníze by mohly pocházet z víceletého rozpočtu Evropské unie. „Což by vyvolalo politickou bitvu,“ varuje portál Politico.
Pokud jde o kosmickou složku Kubiliusova portfolia, ta má zahrnovat řízení stávajících satelitních programů Evropské unie – Galileo a Copernicus – spolu s prosazováním třetí části projektu – multimiliardové bezpečné internetové satelitní konstelace nazvané IRIS, která by měla být spuštěna a spuštěna během příštího funkčního období.
Titáni od Baltu
Andrius Kubilius to nebude mít vůbec lehké. Bude historicky prvním eurokomisařem pro nelehký resort. Bude muset ukázat, že v Komisi umí získat vliv. Zároveň bude jedním z primárních cílů kremelské dezinformační scény.
První velkou výzvou pro Kubiliuse bude grilování v Evropském parlamentu.
Po boku bude mít Kubilius bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou, jež byla jmenována nejvyšší diplomatkou Evropské unie, která bude dalším primárním cílem Kremlu. Kubilius s ní bude muset úzce spolupracovat.
Další do „trojice statečných“ od Baltu je finská politička Henna Virkkunen, která byla jmenována výkonnou místopředsedkyní Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Logicky další potenciální cíl dezinformací, proudících z Kremlu.
„Nový komisař bude muset investovat hodně energie, aby přesvědčil velké členské státy, že je pro ně lepší spolupracovat jako Evropská unie. S parlamentem bude muset úzce spolupracovat, aby vize eurokomisaře pro obranu dokázal prosadit,“ uvedla na Kubiliusovu adresu europoslankyně za Zelené Hannah Neumannová.
Andrius Kubilius se narodil 8. prosince 1956 ve Vilniusu v Sovětském svazu, dnešní Litvě. Kubilius je pravicový politik, vedl Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté a byl dvakrát předsedou litevské vlády.
Po ukončení 22. střední školy ve Vilniusu byl přijat na tamní univerzitu, kde studoval na Fyzikální fakultě, kterou absolvoval v roce 1979. Následně pokračoval v akademické dráze postgraduálním studiem (1981–1984).
Kubilius se angažoval politicky už dříve, jako člen hnutí Sąjūdis usiloval o nezávislost Litvy na SSSR. V tomto hnutí se stal výkonným tajemníkem. Krátce po obnovení národního parlamentu Seimu, byl zvolen poslancem. V roce 1993 vstoupil do Vlasteneckého svazu, ve kterém setrval do současnosti.
Úřad premiéra zastával poprvé jeden rok v letech 1999 až 2000.
V parlamentních volbách 28. října 2008 se stal úspěšným lídrem kandidátky strany, která porazila sociální demokracii a 27. listopadu byl v Seimasu zvolen předsedou vlády, poměrem hlasů 89 pro, 27 proti a 16 se zdrželo.
Kubilius hovoří rusky, litevsky a anglicky. Manželka Rasa Kubilienė je houslistka v litevské národní filharmonii. Mají dva syny.
Jan Hrbáček
