Začíná platit nový atomový zákon, který zpřesňuje požadavky a procesní pravidla pro provoz nynějších a pro spouštění nových bloků jaderných elektráren. Legislativní úpravu připravil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
„Jako jednoznačně pozitivní rys nové právní úpravy je vnímána lepší úroveň transpozice evropských předpisů a mezinárodních doporučení,“ uvedl mluvčí SÚJB Radek Pokorník, podle kterého zákon přináší řadu pozitivních novinek, které mají zajistit vyšší úroveň bezpečnosti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
Nový zákon mimo jiné stanovuje, co jsou citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, budou potřebovat bezpečnostní prověrku. Vláda uvádí, že Národní bezpečnostní úřad bude muset nově prověřit nejméně 2700 lidí.
Změna se nejvíce dotkne energetické skupiny ČEZ. Vedoucí útvaru komunikace Jaderné elektrárny Temelín Petr Šuleř ČTK řekl, že skupina počítá s tím, že prověrku bude muset mít řádově 2000 jejích zaměstnanců. „Jde o celou řadu profesí od členů managementu, technologů, strojníků, elektrikářů, až po například některé mluvčí,“ uvedl.
Podotkl, že v současné době mnozí zaměstnanci, včetně většiny operátorů jaderných elektráren, nebo zaměstnanců, kteří zajišťují transport jaderných materiálů, prověrky již mají. „Nejde tedy o zcela novou situaci. Počítáme s tím, že o prověrky budou zaměstnanci žádat postupně v určitých vlnách a v těsné spolupráci s bezpečnostními složkami,“ dodal. Prověrky podle něj budou například pro vstup do reaktorových sálů, prostorů ve kterých je uskladněn jaderný materiál nebo do takzvaných velínů jaderných elektráren.
Na základě zásahu Sněmovny dále zákon zvyšuje proti původnímu návrhu jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, poslanci schválili částku až 50 milionů korun.
Poslanci naopak snížili plánované navýšení pravidelného poplatku za použité palivo z jaderných elektráren. Poplatek se má vypočítat jako sazba násobená množstvím vyrobené elektřiny v megawatthodinách. Vláda původně chtěla, aby sazba činila až 80 korun za megawatthodinu. Sněmovna sazbu ale stanovila přesně na 55 korun. Dosud činil poplatek 50 korun za vyrobenou megawatthodinu .
O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností a projektů. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská ČTK řekla, že na leden 2017, respektive únor téhož roku, se chystají se zájemci intenzivní jednání. Uskuteční se v Česku, vést je má vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller a členové stálého výboru pro jadernou energetiku, který byl letos ustaven. Upozornila, že stále jde pouze o zkoumání trhu, nikoliv o oficiální výběrové řízení.
–čtk–
