Pro příští rok se zvyšuje daňové zatížení OSVČ platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění i pro OSVČ v prvním paušálním režimu. Více na pojistném zaplatí i zaměstnanci s nadstandardními příjmy, zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s nízkou mzdou nebo osoby bez zdanitelných příjmů. Bude však možné si více přivydělat bez odvodů pojistného na pracovní dohody. Jaké jsou hlavní daňové novinky?
Přestože se sazby přímých daní, tj. daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění meziročně nemění, tak si finančně pohorší řada osob samostatně výdělečně činných i někteří zaměstnanci. Pozitivní zprávou však je zvýšení limitů pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění z pracovních dohod.
„Z dohody o provedení práce se nebude v roce 2025 platit sociální a zdravotní pojištění, když bude hrubá měsíční odměna nižší než 11 500 korun a z dohody o pracovní činnosti, jestliže bude hrubá měsíční odměna nižší než 4 500 korun,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
OSVČ vykonávající hlavní činnost musí vždy platit alespoň minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2025 se přitom zvyšují poměrně výrazně. Minimální záloha na sociální pojištění se zvyšuje z 3 852 korun na 4 759 korun a minimální záloha na zdravotní pojištění z 2 968 korun na 3 143 Kč. „Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude nutné platit souhrnné měsíční zálohy na pojistném ve výši 7 902 korun, což je téměř o 60 procent více než ještě v roce 2021,“ vypočítává dále Gabriela Ivanco.
Mohlo by vás zajímat
Do kapes sáhnou více i paušalisté
Z důvodu zvýšení minimálních záloh se pro rok 2025 zvyšuje i částka měsíční paušální daně v prvním pásmu, a to ze 7 498 korun na 8 716 korun. Částky měsíční paušální daně ve druhém a třetím pásmu zůstávají stejně vysoké, tj. 16 745 korun a 27 139 korun.
„Pro OSVČ s nízkými příjmy přinese rok 2024 výrazně vyšší daňové zatížení. Některé OSVČ s nízkými příjmy proto mohou zvážit přechod do zaměstnaneckého poměru jako alternativní možnost, zejména s ohledem na zvýšení minimální mzdy z 18 900 Kč na 20 800 Kč,“ pokračuje Gabriela Ivanco.
Zvýšení důchodů od ledna
Od ledna se všechny státní důchody valorizují, základní výměra důchodu se zvyšuje o 260 korun a procentní výměra o 0,6 procent. Z důvodu zvýšení minimální mzdy se zvyšuje i limit pro daňové osvobození důchodů. Nově budou důchody osvobozeny od daně do ročního limitu 748 800 korun, částka nad tento limit bude podléhat zdanění.
Změny pro lidi s vysokými příjmy
I v roce 2025 budou sazby daně z příjmu 15 a 23 procent, vyšší daňové sazbě však bude podléhat roční daňový základ nad 1 676 052 korun místo 1 582 812 korun. Daňoví poplatníci s vysokými příjmy tedy ušetří na dani z příjmu, protože větší část jejich daňového základu bude podléhat patnáctiprocentní sazbě daně z příjmu. Zvyšuje se však maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění z 2 110 416 korun na 2 234 736 korun, takže lidé s vysokými příjmy zaplatí více na sociálním pojištění.
„Případné vyšší odvody na sociálním pojištění však mají, na rozdíl od plateb na dani z příjmu, přímý pozitivní vliv na poplatníka, protože bude mít vyšší starobní důchod, popřípadě invalidní důchod,“ vysvětluje dále Gabriela Ivanco.
Připlatí si i OBZP
Osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy měsíčně platit zdravotní pojištění. V roce 2025 bude měsíční platba již 2 808 korun místo 2 552 korun v roce 2024, důvodem je zvýšení minimální mzdy, od které je měsíční platba odvozena.
„Nejčastěji jsou osobami bez zdanitelných příjmů lidé pouze s pasivními příjmy (např. z pronájmu), lidé v domácnosti nesplňující podmínku péče o dítě, studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní bez evidence na úřadu práce,“ dodává daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
