Novela zákona o silniční dopravě má umožnit rozšíření mýtného systému na silnice II. a III. třídy

Krajské silnice by výhledově měly být zpoplatněné mýtem. Využíván k tomu bude systém elektronického mýtného, který provozuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). O zařazení konkrétních pozemních komunikací do systému zpoplatnění bude rozhodovat ministerstvo dopravy na návrh vlastníků komunikací, tedy krajů. Počítá s tím pozměňovací návrh poslance Stanislava Blahy (ODS), který je součástí novely zákona o silniční dopravě.

Návrh má podporu ministerstva dopravy. Jak uvedl koncem minulého týdne na sněmovním hospodářském výboru ministr dopravy Martin Kupka (ODS), zpoplatnění je nutné do zákona vložit, aby bylo možné soutěžit budoucí mýtný systém.

Pokud by taková úprava v zákoně podle ministra nebyla, zpoplatnění silnic nižších tříd by podle něj nebylo možné dalších deset let. „Vyslyšeli jsme dlouhodobý silný hlas krajů, které tu možnost chtěly ukotvit,“ zmínil. O zavedení mýta podle něj nebude rozhodovat tato vláda, ale ani ta další, bude to ta, která přijde po ní.

Že se s možností zpoplatnění silnic II. a III. třídy mýtným pro nákladní automobily počítá, sdělila Ekonomickému deníku také mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. „Vláda na svém zasedání 25. 9. 2024 schválila dokument ‚Zpoplatnění pozemních komunikací v Česku po roce 2029 ‚  a jeho součástí je i návrh způsobu, jakým by po roce 2029 mohly být zpoplatněny pro vozidla nad 3,5 tuny pozemní komunikace jiných vlastníků, než je stát,“ uvedla.

Mohlo by vás zajímat

Výrobce leteckých motorů GE Aerospace investuje v Česku 135 milionů korun

Samotný požadavek na zpoplatnění nestátních komunikací podle mluvčí pak vycházel především z poptávky krajů, které tuto možnost dlouhodobě prosazovaly jako způsob omezení tranzitní nákladní dopravy na silnicích II. a III. třídy.

Návrh konkrétního řešení zpoplatnění podle ní vychází z pravidel stanovených evropskou směrnicí a z praktických zkušeností s fungováním stávajícího systému. „Výstup z vyjednávání s kraji ukazuje, že je předběžný zájem na zpoplatnění přibližně tří tisíc kilometrů silnic nižších tříd. Náklady na jejich zpoplatnění ponesou vlastníci těchto komunikací, a dokud nebudou znát náklady, nemohou rozhodnout, které silnice zpoplatní,“ poznamenala Alena Mühl.

Výše nákladů na vybudování systému bude podle mluvčí známá až po výběru dodavatele systému elektronického mýtného, tedy nejdřív v roce 2028. „Jednotliví správci tedy budou moci dát konečné rozhodnutí o zpoplatnění konkrétních silnic někdy v roce 2029, jejich zpoplatnění pak bude možné až po roce 2030,“ podotkla mluvčí.

Finance mají jít krajům

Zatím podle ní není možné určit, kolik a jakých vozidel se bude zpoplatnění týkat, protože nejsou konkrétní úseky silnic, na kterých má mýto platit. „Také nevíme, jaké sazby mýta za pět let budou,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Co jasné je, že peníze z mýta po odečtení nákladů půjdou krajům.

Přijetím pozměňovacího návrhu by se tak měnil i zákon o pozemních komunikacích a zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury. A to z toho důvodu, že v současnosti jsou peněžní prostředky získané ze zpoplatnění pozemních komunikací mýtným příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Z tohoto principu se navrhuje stanovit výjimku, dle níž peněžní prostředky získané ze zpoplatnění užívání silnice II. nebo III. třídy nebo místní komunikace I. třídy jsou příjmem vlastníka pozemní komunikace, a to v rozsahu, v němž jejich souhrnná výše přesahuje náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného vztahující se k této pozemní komunikaci,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Zpráva také uvádí, že se mýtné bude týkat silnic II. a III. třídy, vlastněných kraji, území hlavního města Prahy a místních komunikací I. třídy. „Na tyto místní komunikace je pamatováno proto, že jsou primárně využívány k tranzitu a lze u nich jednoduše označit jednotlivé mýtné úseky,“ zmiňuje materiál.

V České republice bylo k 1. lednu loňského roku podle materiálu celkem 14 700 kilometrů silnic II. třídy a 34 029 kilometrů silnic III. třídy. Silnice II. třídy mají podle posledního celostátního sčítání dopravy z roku 2020 průměrnou intenzitu 3,9 tisíc všech vozidel za 24 hodin, což je podle důvodové zprávy téměř osmkrát méně než na dálnicích. U silnic III. třídy je průměrná intenzita 700 všech vozidel za 24 hodin, což je ve srovnání s dálnicemi více než čtyřicetkrát méně.

Zpoplatnění komunikací plní podle důvodové zprávy nejen funkci fiskální, v podobě příjmů veřejných rozpočtů, ale i regulační, v podobě změny chování uživatelů pozemních komunikací.