Předkládání posudků stranami v řízení před civilním soudem má být znovu podmíněno souhlasem všech účastníků řízení. Zákon se tak vrací zpět před rok 2012 a Česká republika přejímá německou úpravu, uvádí k tomu důvodová zpráva. Dosavadní přístup zdražoval, prodlužoval řízení, vytvářel mnoho rozdílných posudků, čemuž nyní ministerstvo činí přítrž. Vládní návrh novely občanského soudního řádu, který se v minulém volebním období nepodařilo prosadit, byl opět poslán k projednání do poslanecké sněmovny.

Předmětná novela občanského soudního řádu je navázaná na nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a na nový zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, které už jsou předložené v poslanecké sněmovně. Česká justice o změnových zákonech již informovala v minulém volebním období.

Významná změna

Významná se má promítnout v novém § 127a občanského soudního řádu. Ten má vypadat takto: „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, a pokud s tím všichni účastníci řízení souhlasí, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“.

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Nový zákon o znalcích, tlumočnících a překladatelích se podle důvodové zprávy musí promítnout do dalších zákonů – například do živnostenského zákona, do trestního řádu nebo do občanského soudního řádu: „V neposlední řadě pak tento doprovodný zákon obsahuje i novelu občanského soudního řádu v té části, která se týká předkládání znaleckých posudků stranami řízení. Současný přístup, kdy i jednotlivé strany řízení mohou předkládat důkazy znaleckým posudkem, se příliš neosvědčil a vedl spíše k prodloužení a prodražení řízení,“ komentuje současnou úpravu předkladatel v důvodové zprávě.

Konec soukromých posudků se stejnou váhou

Proto bude napříště možné předkládat znovu posudky pouze za podmínky souhlasu všech účastníků řízení: „Navrhuje se tudíž tento přístup, který se jeví v rámci evropského srovnání navíc jako ojedinělý, opustit, a v zásadě se navrátit ke stavu, který zde v procesním dokazování fungoval do roku 2012, resp. přejmout německou právní úpravu, která umožňuje, aby strany předložily znalecký posudek (s důležitostí znaleckého posudku, nikoli pouze listinného důkazu) pouze v situaci, kdy s tím všichni účastníci řízení souhlasí,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Změna § 127a občanského soudního řádu podle důvodové zprávy  přímo nevyplývá z návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ale do značné míry s ním souvisí, uvádí k tomu dále předkladatel zákona:  „Tato změna by měla odstranit zbytečné průtahy v soudních řízeních a zefektivnit postup soudu. V zásadě se jedná o návrat do stavu před novelou č. 218/2011 Sb., která umožnila, aby strany řízení předkládaly soudu znalecké posudky vypracované na žádost soukromého zadavatele, přičemž tyto posudky měly stejnou váhu a muselo k nim být přistupováno stejně jako ke znaleckým posudkům, které zadal k vypracování soud,“ znovu shrnuje důvodová zpráva současný stav.

Jak to, že se čtyři posudky doberou různých výsledků?

Strany současnou úpravu využívají, jenže výsledkem je podle ministerstva spravedlnosti množství diametrálně rozdílných posudků: „Tato změna, ačkoli byla zavedena s dobrým úmyslem urychlit a zjednodušit řízení, přinesla pravý opak. Strany možnost předložit soukromé znalecké posudky plně využívají, dalo by se říci, dokonce nadužívají, což soud vede k nutnosti zadávat, často i opakovaně, revizní znalecké posudky. V konečném důsledku pak nejsou výjimky, kdy v řízení byly předloženy nebo zpracovány i čtyři či více znaleckých posudků. Celý tento proces tak řízení prodlužuje a prodražuje. Zároveň to vede i k degradaci znalecké profese, neboť se logicky musíme ptát na otázku, proč je potřeba zpracovávat tolik znaleckých posudků, když by všechny, pokud byly provedeny správně, měly dojít ke stejným, či obdobným výsledkům?,“ uvádí své důvody předkladatel.

A v důvodové zprávě pokládá rozhořčeně otázku: „Jak je tedy možné, že jsou v řízení předloženy čtyři znalecké posudky, často s diametrálně odlišnými závěry?“

Příště už více posudků nebude třeba

Pokud chceme výkon znalecké činnosti navrátit dobrou pověst, vážnost, prestiž a v neposlední řadě kvalitu, je i změna občanského soudního řádu jedním z nezbytných kroků. Ačkoli úprava procesních pravidel sama o sobě zajisté nepřinese zvýšení kvality znaleckých posudků, jedná se o jeden krok z mnoha. „Návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech by měl přinést změny, které v konečném důsledku měly znamenat, že předkládat vícero znaleckých posudků v řízení by nebylo ani potřeba,“ předkládá svůj záměr v odůvodnění návratu před rok 2012 ministerstvo spravedlnosti.

[/mn_protected]

Irena Válová