Změna financování nepedagogických pracovníků ve školství může podle hejtmana Plzeňského kraje Kamala Farhana (ANO) prohloubit rozdíly mezi regiony. „Pokud by kraj neobdržel potřebné finanční prostředky, musel by je vyčlenit v rámci svého rozpočtu. Výnosy z daní se liší podle ekonomické výkonnosti regionu, hrozí tedy nerovnoměrné podmínky mezi školami,“ upozorňuje Farhan.
Sněmovna novelu školského zákona, která počítá s tím, že budou nepedagogy místo státu platit obce a kraje, schválila minulý týden. Co to pro vás znamená? Máte připravený krizový plán?
Plzeňský kraj bude muset při přípravě rozpočtu na rok 2026 počítat s finančními prostředky pro financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních, které zřizuje. Počítat bude muset také s hrazením ostatních neinvestičních výdajů, jde například o pomůcky. Jednalo by se o přibližně o 600 milionů korun.
Financování ze strany zřizovatelů má přímou návaznost na rozpočtové určení daní. Pokud kraj neobdrží potřebné finanční prostředky, bude je muset vyčlenit v rámci svého rozpočtu.
Přenesením nákladů na nepedagogické činnosti na zřizovatele, byť takzvaně krytých systémem rozpočtového určení daní, vytvoří riziko v dostupnosti potřebných prostředků pro samosprávy. Ty pak budou muset v případě zhoršených podmínek na straně výnosu svou rozpočtovou politiku optimalizovat, a to může mít přímý dopad na nepedagogickou činnost škol, zejména těch zřizovaných obcemi.
Mohlo by vás zajímat
Nerovnoměrné podmínky mezi školami
Uvedl jste, že by šlo o navýšení výdajů až o 600 milionů korun ročně. Odkud by kraj tyto peníze čerpal, pokud by nedošlo k plnému dofinancování ze strany státu?
Pokud by kraj neobdržel potřebné finanční prostředky, musel by je vyčlenit v rámci svého rozpočtu.
Jak hodnotíte argument vlády, že změna povede k větší efektivitě a lepší správě škol z pohledu kraje jako zřizovatele? Odpovídá to vaší zkušenosti s řízením škol?
Je nutné upozornit, že neexistují pevné garance, že výnosy z daní skutečně pokryjí všechny náklady. Výnosy z daní se liší podle ekonomické výkonnosti regionu, hrozí tedy nerovnoměrné podmínky mezi školami.
Je podle vás možné, že by kraj kvůli této změně musel omezit jiné výdaje nebo investice, například v dopravě, zdravotnictví nebo v rozvoji školství?
Pokud nedojde k zákonné úpravě rozpočtového určení daní a finanční prostředky budou vyčleněny v rámci rozpočtu kraje, dojde k omezení některých plánovaných výdajů včetně některých plánovaných investičních akcí.
Zaznamenal jste už obavy starostů obcí z finanční zátěže a nedostatku času na přípravu? Má kraj připravenou podporu nebo metodiku, která by obcím pomohla se změnou vypořádat?
Zaznamenali jsme obavy starostů obcí, především v souvislosti s výší výnosů z rozpočtového určení daní. Pro plánování rozpočtu na příští kalendářní rok jsou důležité informace o jeho výši pro jednotlivé obce. Tyto informace potřebují obce co nejdříve, stejně jako mít legislativní jistotu finančního krytí nákladů. A tu nyní nemají.
Zatím nevíme…
Pokud stát nebude dlouhodobě kompenzovat náklady na nepedagogické pracovníky v plné výši, jaké systémové řešení byste prosazoval na úrovni Asociace krajů České republiky?
V současné době nelze odpovědět, není zatím schválena potřebná legislativa.
V rámci vyjádření na sociálních sítích jste upozorňoval také na slučování menších škol, co to pro obce znamená? Zde by asi zřejmě kraj ušetřil, ale jaké to může mít další dopady na jiné oblasti?
Novela školského zákona řeší podmínky slučování škol jednoho zřizovatele na úrovni obcí.
