Poslanecká sněmovna v úterý pozdě večer schválila novelu energetického zákona Lex OZE 3, a to včetně kontroverzních přílepků předložených ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Zákon tak vedle podpory moderní energetiky přinese také byrokratickou šikanu majitelů solárních elektráren z let 2009 a 2010, na které dopadnou individuální kontroly ziskovosti. Kdo nevyplní dotazník nebo překročí povolenou míru ziskovosti, tak o provozní podporu přijde.

Obě hlasování přitom byla velmi těsná. Senátní verzi nejprve podpořilo 95 poslanců z 190 přítomných, což ke schválení nestačilo; jeden hlas k potvrzení verze bez Stanjurových přílepků a bez zásahu do stavebních předpisů měst Prahy, Brna a Ostravy. Pro senátní verzi hlasovali poslanci hnutí ANO, SPD, Pirátů, nezařazený Ivo Vondrák a také čtyři poslanci ODS.

Následovalo hlasování o původní sněmovní verzi novely Lex OZE 3. Ta naopak těsně prošla, když ji podpořilo 102 poslanců (požadované minimum bylo 101 hlasů). Pro verzi „obohacenou“ o zásah proti majitelům solárních elektráren byli skoro všichni poslanci vládní koalice (pouze Václav Král z ODS se zdržel hlasování) a nezařazený Ivo Vondrák. Opoziční poslanci se zpravidla zdrželi hlasování.

Sněmovní, nebo senátní verzi?

Schválení senátní verze novely během jednání sněmovny podpořil senátor Miroslav Plevný (STAN). „V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně byl návrh podstatně upraven řadou přijatých pozměňovacích návrhů. Při projednávání v Senátu však dvě z těchto úprav vzbudily velkou diskusi, která posléze vyústila v přijetí senátních pozměňovacích návrhů, které nedělají nic jiného, než že opětovně vypouštějí z návrhu zákona tyto sněmovní pozměňovací návrhy. Dále byl Senátem schválen soubor legislativně technických oprav a kolizí s právním řádem,“ řekl Plevný.

Senátor Plevný dále varoval před schválením individuálních kontrol ziskovosti solárníků. „Je velmi sporné, zda jsou sněmovním návrhem navrhované individuální kontroly reálně proveditelné, protože provozní výdaje, které je nutné pro výpočet vnitřního výnosového procenta za každý jednotlivý rok vykázat, je potřebné doložit nikoliv za právnickou nebo fyzickou osobu, ale za konkrétní instalaci, a to více než 15 let dozadu,“ upozornil Plevný a připomněl také nesouhlas odborné veřejnosti včetně zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy.

Mohlo by vás zajímat

Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) naopak považuje kontroly solárníků za přínosné. „Já to chápu, tak na jedné straně jsou možné překompenzace v řádu miliard, na druhé straně tady řešíme, jestli tady rozkýváme prostředí investorů a podobně. Já si myslím, že za pokus to stojí. Ale nechci nikoho přesvědčovat, protože nakonec jsme to rozhodli tady hlasováním na plénu Poslanecké sněmovny. A dneska se bude muset rozhodnout podruhé, jakou variantu si zvolíme,“ řekl Adamec.

Zásah proti solárníkům naopak ve svém dlouhém projevu kritizoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Podle jeho slov za tímto návrhem stojí snaha ministra financí ušetřit peníze ve snaze snížit rozpočtový deficit. „No, ale to, co je nejhorší, znevěrohodnili jste opět investiční prostředí, a to já považuji tedy za největší problém. Jsme v době, kdy potřebujeme nastartovat ekonomiku. Prosím pěkně, kdo tady bude startovat ekonomiku? Stát? Vláda? Zapomeňte na to. Jediný, kdo je schopen to nastartovat, je privátní sektor,“ upozornil Havlíček.

Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také posílení ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.

Smíšené pocity z podoby novely

Podle reakcí na schválení novely je zřejmé, že v oboru moderní energetiky z něj mají smíšené pocity. Ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek uvedl, že se Česká republika po letech prodlení dočká legislativy, která zavede akumulaci, agregaci a flexibilitu. „Konečně došlo k prvnímu zásadnímu kroku, a sice vytvoření podmínek pro flexibilní využívání elektřiny, stabilizaci elektrizační soustavy a usnadnění dalšího rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů,“ řekl Fousek. Zklamán je naopak z toho, že prošly Stanjurovy přílepky proti solárníkům.

„Poslankyně a poslanci bohužel potvrdili, že varování oborových asociací či Hospodářské komory a vládních senátorů a senátorek jsou pro ně nerelevantní. Česko tím dalo jasně najevo, že u nás neexistuje předvídatelnost a zákony se mění nekoncepčně, na poslední chvíli a bez jakékoli konzultace. V takovém prostředí chceme, aby firmy investovaly do nových elektráren – nejen obnovitelných, ale i plynových a dalších.  Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže,“ komentuje podobu zákona výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

„V České republice si umíme podřezávat větev sami pod sebou. Namísto toho, abychom vytvořili stabilní podmínky pro výstavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které potřebujeme především k zachování přiměřených cen elektřiny pro spotřebitele, měníme zpětně po patnácti letech zákonem dané podmínky provozu solárních elektráren. Tímto zákonem jsme zaseli nestabilitu a spory podnikatelů se státem,“ varoval Pavel Doucha, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Expertní tým Frank Bold upozorňuje, že majitele solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 čeká větší administrativa a mohou přijít v případě překročení povoleného vnitřního výnosového procenta (IRR) přijít o část státní podpory, kterou dosud za vyrobenou obnovitelnou energii dostávali. „Může se stát, že i zdroje, které požadované IRR dosud splňovaly, budou muset podat žádost o snížení podpory, protože jim IRR vyjde vyšší. Není divu, že takovou změnu pravidel uprostřed hry vnímají provozovatelé elektráren s nevolí,” zhodnotila Anna Francová, vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti.

Ministr Vlček slibuje úpravy schválené novely

„Schválení novely LEX OZE III je důležitým krokem k moderní, decentralizované a flexibilní energetice. Spotřebitelé získají nové možnosti, jak efektivněji nakládat s elektřinou a snížit své výdaje. Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ uvedl ke schválenému zákonu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Ministr Vlček v rámci novely Lex Plyn pozměňovací návrh, který navrhuje zvýšit limit individuálních kontrol z původních 30 kW na 145 kW. Malé zdroje se tak kontrolám vyhnou. Pozměňovací návrh věcně nezasahuje do návrhu k individuálním kontrolám, pouze zvyšuje zmíněný limit a upravuje výše zmíněné stavební předpisy.