Celkem hladce dnes prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně novela energetického zákona, která otevírá cestu ke sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky či v rámci energetických společenství. Poslanci novelu známou jako Lex OZE II přikázali k projednání v hospodářském výboru a výboru pro životní prostředí.
V první fázi bude možné v rámci energetického společenství sdílet elektřinu v rámci území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností (nebo na celém území hlavního města Prahy). Počet členů bude v první fázi omezen na maximálně 1000 odběrných míst. Tato omezení padnou po startu provozu Elektroenergetického datového centra (EDC), plánovaném na polovinu roku 2026.
„Výsledná podoba novely Lex OZE II představuje funkční, a hlavně stabilní model budoucího fungování komunitní energetiky u nás. Jsem rád, že poslanci ji v prvním čtení schválili a věřím, že projde úspěšně i dalšími kroky legislativního procesu,“ uvedl k nové legislativě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodal: „Komunitní energetika umožní snížit naše výdaje za energie a posílit také energetickou nezávislost každého z nás a s tím i celé naší společnosti.“
Opozice se postavila k novele celkem vstřícně. „Z mého pohledu je to energetický zákon roku, který budu podporovat a hnutí ANO jej nebude blokovat,“ zdůraznil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zákonu má osm dílčích připomínek, které by chtěl probrat během projednání ve výborech. V návrhu chce lépe definovat možnost vystoupení z energetické komunity a přímo do zákona by zařadil přesnější definici sdílení energie.
Poslanec Roman Kubíček (ANO) neměl výhrady k úpravě komunitní energetiky, za nepovedený a „bezpředmětný“ označil paragraf definující chráněného zákazníka. Podle jeho vyjádření není možné, aby dodavatelé energií fungovali jako sociální úřad a posuzovali finanční či zdravotní situaci svých zákazníků.
Poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL) upozornil na značné zpoždění. Novela Lex OZE II zavádí do české legislativy změny dané evropskými směrnicemi, které jsme měli přijmout už v letech 2020 a 2021. Následující debata se tak trochu posunula do fáze hledání viníka. „Všichni víme, kdo v té době vládl,“ poznamenal ministr Síkela.
Ostřejším tónem pak Jozef Síkela kritizoval nejmenované lobbisty, kteří chtějí zbohatnout na poradenství a dalším byznysu okolo komunitní energetiky a tlačí proto na co nejvstřícnější podobu zákona. Zpravodaj zákona Ivan Adamec (ODS), který vystoupil po Síkelovi, přímo jmenoval právní a poradenskou firmu Frank Bold, která prý svými přehnanými požadavky zpomalila přípravu novely Lex OZE II o několik měsíců.
Samotná firma na kritiku nereagovala, ale zastali se jí někteří experti z oboru zelené a moderní energetiky. „Kdyby nebylo Unie komunitní energetiky a Frank Bold, tak se ten zákon nyní vůbec neprojednává, možná napřesrok,“ poznamenal energetický expert Jiří Beranovský.
Průběh debaty nepotěší ani firmy podnikající v oboru akumulace energie a flexibility. Ivan Adamec nesouhlasí s tím, aby byly příslušné paragrafy připojeny k novele Lex OZE II, a chce počkat na další novelizaci energetického zákona. Podobně se vyslovil také opoziční poslanec Roman Kubíček.
Dílčí výhrady k jinak vítané novele mají i zástupci sektoru zelené energetiky. „Poslanci dnes ukázali, že jim levná a dostupná lokální energie pro české spotřebitele není lhostejná. Doufáme, že během následujících kol legislativního procesu dojde k doladění stávající novely tak, aby obsahovala všechny klíčové prvky umožňující snadné a efektivní sdílení energie. Jde zejména o zavedení úlev z distribučního poplatku pro energii sdílenou na krátkou vzdálenost a silné postavení obcí v komunitách,“ uvedl Martin Ander, expert na komunitní energetiku ve Svazu moderní energetiky.
Dnes nebo spíše v příštích dnech bude sněmovna v prvním čtení projednávat také novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, obecně známou spíše jako „Lex ČEZ“. Ta vyvolává snad ještě vyhrocenější emoce než Lex OZE II.
David Tramba
