Na plenárním zasedání dnes Europoslanci zvolili jedním z místopředsedů i Čecha Pavla Teličku, který křeslo získal za hnutí ANO. Na příští volební období tak bude zastupovat nového předsedu EP Antonia Tajaniho, který byl na dva a půl roku zvolen už včera.

Pavel Telička se dnes stal čtvrtým Čechem, který funkci místopředsedy Evropského parlamentu získal (před ním to byli Miroslav Ouzký z ODS, Libor Rouček za ČSSD a Oldřich Vlasák z ODS). Žádný jiný Čech tentokrát o post neusiloval. Telička byl stejně jako většina jeho kolegů z nového předsednictva zvolen už v prvním kole a získal 313 hlasů.

Pavle Telička (51) je původně právník, europoslancem je od roku 2014. Českou republiku zastupoval jako její velvyslanec při EU v letech 2003 a 2004, kdy se stal prvním českým eurokomisařem. V evropském parlamentu předsedá frakci Aliance liberálů a demokratů. V jejím čele třeba nedávno představil frakční představu o řešení migrační krize a kvóty označil za chybu.

„Nemusím asi zdůrazňovat, že EU se nachází v “rozbouřených vodách”. Čelíme nelehké současnosti a volba předsedy Evropského parlamentu určitě nevyřeší všechny naše problémy. Může ale nabídnout nádech čerstvého vzduchu, potřebného pro evropskou demokracii. Teď není čas pro velké institucionální reformy. Je ale potřeba pragmatismus, jasný směr, kde jsou slyšet občané a řeší se problémy jejich skutečného zájmu,“ uvedl v komentáři své kandidatury Telička na vlastním blogu.

Mohlo by vás zajímat

Místopředsedové mohou v případě potřeby nahradit předsedu při plnění jeho povinností, včetně předsedání plenárním zasedáním. Jsou rovněž členy předsednictva, orgánu zodpovědného za vnitřní pravidla Parlamentu. Předsednictvo taky navrhuje předběžný rozpočet Parlamentu a rozhoduje o administrativních, personálních a organizačních záležitostech instituce.

Předsedou EP se už včera stal kandidát nejsilnější lidovecké frakce Ital Antonio Tajani (63). Ve funkci střídá po pěti letech Němce a socialistu Martina Schulze, který už nekandidoval. Tajani je poslancem od roku 1994 s pauzou v letech 2008 až 2014, kdy byl eurokomisařem pro dopravu, později pro průmysl a podnikání. Prosadil třeba letovou reformu, která zkrátila trasy letů a omezila zpoždění. Dřív se živil jako právník a novinář, stál i u vzniku strany Forza Italia Silvia Berlusconiho.

Jeho volba ale nebyla jednoduchá a jako vítěz z ní vyšel až po čtvrtém kole. Dohoda mezi lidovci a socialisty, že si post vyměňují jejich kandidáti po volebním období, totiž tentokrát neplatila. Socialistům se nelíbilo, že by lidovci získali další důležitý post vedle předsedy Evropské komise (Jean-Claude Juncker) a šéfa Evropské rady (Donald Tusk).

-Vanda Kofroňová-