Evropská komise navrhla pro rozpočet na období 2028 až 2034 nové zdroje příjmů. Kromě rozšíření systému emisních povolenek jde o daně z obratu pro velké firmy, tabákovou daň nebo poplatek za elektroodpad.
Evropská komise chce v rámci návrhu víceletého finančního rámce vytvořit pět nových „vlastních zdrojů“. Finanční potřeby sedmadvacítky rostou – Unie musí splatit svůj pandemický ozdravný program NextGenerationEU.
Takzvané vlastní zdroje představují příjmy specifické pro EU. Jejich cílem je snížit závislost na příspěvcích členských států a posílit finanční autonomii Unie. Patří mezi ně příjmy z emisního systému, tabáková daň nebo příspěvek za elektronický odpad.
Systém obchodování s emisemi
Komise chce část příjmů z rozšířeného systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) nasměrovat do rozpočtu EU. Systém ETS, který nutí firmy platit za emise skleníkových plynů, se postupně rozšiřuje, vztahovat se má na silniční dopravu i na vytápění budov. Fungovat by měl začít v roce 2027.
Čtěte také: Povolenky zdraží teplo i dopravu. Česko už je nezastaví, přiznává Hladík
Mohlo by vás zajímat
Tento zdroj je také jedním z nejméně sporných. Odborníci tvrdí, že příjmy z ETS lze považovat za skutečné vlastní zdroje EU. Emise oxidu uhličitého jsou přeshraniční externality a ETS, stejně jako cla, je regulován na úrovni EU. Očekávané příjmy činí 9,6 miliardy eur (236 miliard korun) ročně.
To však znamená, že zátěž může být rozložena nerovnoměrně. Východoevropské země jsou více závislé na fosilních palivech a mohou nakonec přispívat více.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zahrnuje uhlíkovou daň na dovozy, jako je ocel, cement a hnojiva. Zajišťuje, že zahraniční výrobci budou čelit stejným uhlíkovým nákladům jako firmy v EU. CBAM, který je oficiálně formulován jako poplatek spíše než daň, vstoupil v platnost v říjnu 2023 a plně funkční bude v roce 2026.
Jeho role jako rozpočtového zdroje může být skromná, ale z politického hlediska zapadá do modelu poplatku na úrovni EU. Stejně jako cla se vybírá na vnějších hranicích EU. Očekávané příjmy mají činit 1,4 miliardy eur (34,4 miliardy korun) ročně.
CBAM je považován jako relativně nekontroverzní mechanismus. Je vítán jako spravedlivé opatření pro podniky v evropském bloku. Roste ale odpor u států mimo Unii. Země BRICS odsoudily CBAM s argumentem, že pod záminkou klimatických opatření ohrožuje rozvoj rozvíjejících se ekonomik. Pravděpodobně zůstane sporným bodem i v probíhajících obchodních jednáních EU s Indií.
Daň pro velké firmy
Daň pro velké firmy (Corporate Resource for Europe – CORE) je z nových návrhů politicky nejcitlivější. Ukládá pevný roční poplatek společnostem působícím v EU s obratem nad 100 milionů eur (2,5 miliardy korun). Společnosti by měly podle svého obratu platit od sto tisíc eur (2,5 milionu korun) až po 750 tisíc eur (18,5 milionu korun) ročně. Celkový očekávaný výnos je 6,8 miliard eur (167 miliard korun) ročně.
Například Německo tento nápad kategoricky odmítlo. „O zdanění společností Evropskou unií nemůže být řeč, protože EU k tomu nemá právní základ,“ zdůraznil německý kancléř Friedrich Merz. Kritikům se nelíbí, že nová daň sníží konkurenceschopnost firem v době, kdy je její zvýšení jednou z unijních priorit. Zdanění firem odmítlo také Nizozemsko.
Technicky vzato to není EU, kdo daní společnosti, ale členské státy. Ty by výběr daně prováděly a převáděly ji do rozpočtu EU. Zda toto řešení přesvědčí odpůrce, je nejisté. Hlavní obchodní lobby kontinentu BusinessEurope označila tuto daň za „zcela kontraproduktivní“ a varovala, že by dále narušila investiční klima v EU.
Skupina S&D v Evropském parlamentu návrhu nové daně vyjádřila podporu a označila ji za krok směrem ke spravedlivému zdanění. „Naše dlouhodobé a vytrvalé volání po spravedlivém zdanění bylo konečně vyslyšeno Evropskou komisí. Věříme, že velké korporace musí platit spravedlivé daně a přispívat do evropského rozpočtu v rámci systému nových a skutečných vlastních zdrojů,“ uvedla poslanecká frakce.
Daň z tabáku
Komise rovněž navrhuje jednotnou sazbu ve výši 15 % ze spotřebních daní, které se již uplatňují na tabákové výrobky v celé EU. Tím by se stávající národní zdroj příjmů stal zdrojem příjmů na úrovni EU. Komise tento krok prezentuje jako nástroj zdravotní i fiskální politiky.
Odpor v některých členských zemích se ale dostavil okamžitě. Švédská ministryně financí Elisabeth Svantesson označila tento návrh za „zcela nepřijatelný“ s tím, že daňové příjmy by měly přinášet prospěch národním rozpočtům, nikoli institucím EU. Itálie a Řecko se připojily k tomuto názoru. Očekávané příjmy činí 11,2 miliardy eur (276 miliard korun) ročně.
Europoslankyně Danuše Nerudová (EPP/Česká republika) ale návrh uvítala: „Podporuji spotřební daně z tabáku. Na trhu se objevují nové formy škodlivých tabákových výrobků, které často nejsou řádně zdaněny. To musí přestat.“
Myšlenka zvýšení daní z tabáku není zcela kontroverzní. V březnu 2025 unijní ministři zdravotnictví napsali evropskému komisaři EU pro zdraví Olivéru Várhelyiovi a vyzvali ho k razantnějšímu postupu EU proti tabáku a novým nikotinovým výrobkům. Skutečnost, že tyto peníze poputují do Bruselu namísto k národním orgánům, zůstává sporným bodem.
Příspěvek za elektronický odpad
Komise navrhuje také daň založenou na množství elektronického odpadu vyprodukovaného každým členským státem. Cílem je podpořit recyklaci a snížit škody na životním prostředí a zároveň vytvořit nový zdroj příjmů.
Tento návrh se setkal s relativně malým politickým odporem. Jeho dlouhodobá stabilita je však nejistá. Příjmová základna se může časem zmenšovat, pokud dojde ke změně environmentální chování. Očekávané příjmy činí 15 miliard eur (369 miliard korun).
„Zdá se, že se nepoučujeme ze svých chyb,“ poznamenala centristická frakce Renew Europe Evropského parlamentu. „Stejně jako v případě daně z plastů je i tato daň z elektronického odpadu pravděpodobně příliš malá a příliš nestabilní na to, aby financovala významnou část rozpočtu EU,“ uvedla skupina.
„Pokud nenajdeme nové vlastní zdroje, bude existovat pouze jedna možnost – škrty,“ varovala europoslankyně Fabienne Kellerová (Renew/Francie), hlavní vyjednavačka skupiny pro dlouhodobý rozpočet EU. „Buď najdete zdroje, nebo omezíte výdaje. Ale něco se musí změnit,“ zdůraznila.
