Evropu obchází strašidlo emisních povolenek na plyn a uhlí z menších kotlů. Naopak teplárny platí za emise oxidu uhličitého už dnes a zpoplatnění menších zdrojů považují za férové srovnání podmínek. Lidem v bytových domech se totiž mohlo vyplatit odpojit se od teplárny a pořídit si vlastní zdroj tepla. Zavedení nového systému povolenek EU ETS 2 by naopak mohlo část lidí motivovat k návratu k dodávkám tepla z centrálního zdroje, uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Firemní skupina Veolia Energie mezitím pokračuje v ambiciózním investičním programu. Během tohoto desetiletí investuje až 20 miliard korun do přechodu od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům. „Chceme být co nejflexibilnější. To znamená používat co nejširší paletu paliv, která snižují emise CO2 oproti uhlí a šetří emisní povolenky. Tedy zemní plyn, biomasu, tuhá alternativní paliva, nebo také odpadní teplo z průmyslu a čistíren odpadních vod,“ říká Jakub Tobola. Odchod od uhlí chce Veolia Energie stihnout do roku 2030. Pokud nastane zpoždění proti plánu, bude spíše v řádu měsíců.
Na začátku července Veolia Energie oznámila akvizici teplárny v Příbrami. Jedná se výjimečný případ, nebo chcete dále posilovat v oboru teplárenství a kupovat další firmy?
Podepsali jsme smlouvu o koupi majoritního podílu ve firmě Energo Příbram. Teď čeká na schválení od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže ještě nejsme vlastníky. Je to součást naší strategie. Vybíráme si teplárny, které jsou už do značné míry dekarbonizovány, nebo jsme je schopni v relativně krátkém čase a rozumným způsobem dekarbonizovat a jejich provoz zefektivnit. Snažíme se na trhu hledat ještě příležitosti. Budeme se dívat dál, co je na trhu zajímavého.
Dekarbonizace, tedy odchod od uhlí, je teď zásadním tématem českého teplárenství. Jak daleko jste se změnou paliva ve vašich teplárnách?
Spalování uhlí jsme ukončili v Přerově, ve Frýdku Místku a Kolíně. Také teplárna v Krnově dnes spaluje hlavně biomasu. Teď je na řadě Teplárna Karviná, kde už proběhla první etapa – plynofikace zdroje. Dnes připravujeme výběrové řízení na zhotovitele druhé části. Bude to kombinace spalování tuhých alternativních paliv a plynového kogeneračního zdroje. Hledáme nejlepší možné řešení, které by pro Karvinou bylo vyhovující. Předpokládáme, že v průběhu letošního roku dojde k vyhlášení výběrového řízení. Počítáme se zahájením provozu v roce 2028.
Mohlo by vás zajímat
Na konec vám tedy zůstanou dvě největší uhelné teplárny v Ostravě a Olomouci, je to tak?
V Ostravě dokončujeme koncepci a budeme připravovat výběr zhotovitele. Chceme využít zemní plyn, to znamená jeden nebo dva paroplynové cykly a zvažujeme využití dalších zdrojů, které jsou v okolí k dispozici. Jde třeba o odpadní teplo z čistírny odpadních vod nebo odpadní teplo z průmyslové výroby. V Olomouci také přejdeme od uhlí ke spalování tuhých alternativních paliv a plynu.
Stihnete odchod od uhlí do roku 2030, jak uvádíte v dekarbonizační strategii?
Děláme pro to maximum. Zatím jsme termín nepřehodnocovali, držíme ho. Může se stát, že to nabere určité zpoždění. Ale nebavíme se o tom, že to bude rok 2035. Pokud zpoždění nastane, půjde o měsíce, ne o roky.
Ptám se i proto, že není snadné vysoutěžit dodavatele technologií a stavebních prací. Soutěže se protahují a prodražují. Navíc výrobců plynových turbín je málo a zájemci čekají v dlouhé frontě…
Jsou to velké projekty se státní dotací, které procházejí výběrovým řízením. Takže to bude určitě náročné. Důležité je se dobře připravit a udělat kvalitně zadávací dokumentaci. Naše řešení, které plánujeme, je odlišné od řešení jiných teplárenských firem, co se týče velikosti a skladby turbín. Navíc nespoléháme jen na zemní plyn, počítáme také se spalováním tuhých alternativních paliv.
Emisní povolenky za 70, nebo 250 eur?
Odchod od uhlí a vlna investic přichází v době, kdy ziskovost teplárenských firem výrazně klesá. Projevují se zde mírné zimy, zdražení povolenek i pokles cen elektřiny. Jak vidíte výhled oboru do budoucna?
Ziskovost teplárenství opravdu šla výrazně dolů. Souvisí to s nárůstem cen vstupů, zejména emisních povolenek. Zároveň klesá spotřeba tepla, což je prostě fakt. Nové teplárny, které plánujeme, chceme udělat co nejflexibilnější. To znamená používat co nejširší paletu paliv, které snižují emise CO2 oproti uhlí a šetří emisní povolenky. Naše emise klesnou po roce 2030 na polovinu oproti stávajícímu stavu. A v neposlední řadě poskytování podpůrných služeb na trhu s elektřinou, flexibilita, agregace, všechna ta moderní slova, která se dnes hodně používají.
Co se týká povolenek, větší teplárny si řadu let stěžují, že platí za emise. Menší kotle na uhlí či plyn za ně neplatí. Od roku 2027 má nastat zpoplatnění i těchto menších zdrojů. Jaký dopad na velké teplárny to bude mít? Vzroste opět zájem o teplo z centrálních zdrojů?
Povolenky EU ETS 2 jsou docela kontroverzní téma poslední doby a v Evropě to začíná trošku vřít. Je pravda, že to dopadne hlavně na domácnosti, ať už to bude v cenách benzínu a nafty, nebo v cenách zemního plynu. Kdo odebírá teplo z velké teplárny, už dnes platí cenu povolenky ve větší či menší míře v ceně tepla. Jak budeme postupně modernizovat a dekarbonizovat naše zdroje, tak podíl nákladů na povolenky v ceně tepla bude klesat. Takže ti, kteří třeba dneska zvažují odpojení od teplárny, tak by to rozhodně dělat neměli.
Bude to pro vás šance získat nazpět některé zákazníky, kteří se v minulých letech odpojili?
Ti, co mají malou plynovou kotelnou a odpojili se v minulosti, by mohli přejít zpátky k nám. Také další domy jsou v dosahu našich sítí. Nemusí jít jen o bytové domy, ale také o velké administrativní nebo veřejné budovy s vlastní kotelnou, kde již zájem evidujeme Tam to určitě dává smysl, protože si zajistí spolehlivou dodávku tepla se stabilní cenou a s do budoucna významně klesající uhlíkovou stopou. Evropská legislativa dnes dává omezené možnosti intervence na trhu tak, aby se cena povolenky ETS 2 korigovala v případě významných nárůstů ceny. Tak, aby nevyskočila třeba na 200 eur, jak někteří analytici předvídají už pro rok 2035 či dříve. To by mohlo znamenat zhruba až 70procentní zdražení ceny plynu.
Čekáte, že růst ceny povolenky bude až tak dramatický?
Některé analýzy tomu nasvědčují. Analytici udávají velké rozmezí od 70 do 250 eur. V roce 2040 to může být až 400 eur. Jednoznačně je zde snaha o to, aby cena povolenky motivovala k ekologizaci, zateplování a snižování emisní stopy. To je cílem emisních povolenek. Problém je v tom, že investiční procesy a cykly jsou dlouhé. Není možné se jen tak rozhodnout, že když dnes zdraží zemní plyn, tak si zítra pořídím tepelné čerpadlo. Navíc, cena elektřiny je také povolenkou zatížena.
Jak ušetřit za energie ve veřejném sektoru
Pojďme od děsivé budoucnosti raději zpět k současnému dění. Oběma komorami parlamentu prošla změna rozpočtových pravidel, která otevírá cestu k energetickým úsporám se zaručeným výsledkem – EPC – ve státních budovách. Je to pro vás zajímavá příležitost?
V poslední době dochází k boomu EPC projektů. Realizují se nebo soutěží projekty v nemocnicích, krajských a městských budovách. Na majetek státu se dosud z pohledu energetické účinnosti nesahalo. Ta překážka, která byl u státních budov, se teď odstraní. Vnímáme velmi pozitivně, že se souhlasem ministerstva mohou organizační složky státu tímto způsobem postupovat. Mohou se financovat dodavatelskými úvěry, což projektům do budoucna pomůže.
Očekáváte, že stát rychle vypíše soutěže na renovace budov, nebo to bude pomalejší proces?
Bude záležet na státním sektoru, jak rychle bude schopen projekty připravit. Projektu EPC předchází přípravná fáze – vytipovat správné budovy a vhodná opatření, zpracovat energetickou analýzu. Až na základě toho lze soutěž vypsat. Pokud vím, tak celá řada úřadů či ministerstev už na tom nějakým způsobem v minulosti pracovala. Na druhou stranu doufáme, že toho nebude moc najednou. Celý sektor dodavatelů EPC projektů má omezené kapacity, co se týká množství realizovaných projektů za jeden rok.
Zatímco státní budovy se teprve budou renovovat, hodně se teď investuje do školních budov. Jaké výsledky má v tomto oboru Veolia Energie?
Letos jsme dokončovali a slavnostně předávali projekt v Olomouci za zhruba 40 milionů korun. Jednalo se o sedm škol, kde jsme dělali energeticky úsporná opatření. Zejména v oblasti spotřeby tepla, osvětlení a spotřeby vody. Na jedné ze škol jsme instalovali fotovoltaickou elektrárnu. Jedná se o druhý takový projekt. První jsme měli v Karviné a byl o něco menší.
Jak vypadá výhled EPC projektů do nejbližších let? Stále je zájem investovat do snižování spotřeby energií ve veřejných budovách?
Co se týká větších projektů z letošního roku, které se nám podařilo podepsat a teď se rozjíždějí, tak je to nemocnice Benešov, což je projekt za 220 milionů korun. A také nemocnice Příbram, což je EPC projekt za 112 milionů korun. Další projekty jsou dnes ve fázi soutěže, ucházíme se o další. V příštích letech čekáme, že tempo ještě zrychlí.
Na ministerstvu průmyslu a obchodu chystají novou legislativu pro energetickou náročnost budov, která vychází k požadavků Evropské unie. Hovoří se zde o výstavbě budov v pasivním standardu i snižování energetické náročnosti starších domů. Je to z pohledu skupiny Veolia Energie nová tržní příležitost?
Myslím si, že příležitost to je nejen pro energetické firmy, ale i pro stavební sektor obecně. Stát má jít příkladem a od roku 2028 stavět budovy v pasivním standardu. Od roku 2030 to bude platit i pro ostatní. Naší doménou je energetická část, tedy úspory energií, řízení energií v budovách a samozřejmě obnovitelné zdroje energie, jako například fotovoltaické elektrárny.
Levnější elektřina v paneláku
Jaké výsledky má váš program Domy sobě? Kolik projektů na snížení nákladů za energie v bytových domech jste už realizovali?
Zapadá do toho, o čem jsme se dnes bavili. Ať už to jsou nové povolenky ETS 2 nebo renovace budov. Je to další způsob, jak lidé v bytových domech dneska můžou ušetřit. A sice na nákladech za elektřinu, která rozhodně není levná a do budoucna ani o moc levnější nebude. Máme za sebou zhruba 50 realizací, což znamená zhruba tisíc bytů, které už využívají fotovoltaiku. Máme dalších 30 projektů, na kterých pracujeme.
Fotovoltaických elektráren na bytových domech zatím v Česku vyrostlo poměrně málo. Na čem to drhne?
Překážek je celá řada a jistě si je dovedete představit. Bytové domy spravují společenství vlastníků. Na tom, že si dají fotovoltaiku na střechu, se musí vlastníci dohodnout. Prodejní proces této služby je komplikovaný. Ale zákazníci, kteří se pro to rozhodli a fotovoltaiku na střechu si pořídili, jsou velmi spokojení. Dosažené úspory jsou opravdu zajímavé.
