Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh nových operačních programů, které jsou plánovány pro období 2021-2027. Kvůli potřebě řešit aktuální a akutní záležitosti kolem pandemie koronaviru však jde o aktuální a nikoliv konečné návrhy. Zádrhely jsou nejen na straně domácích úředníků a politiků, ale také u těch „evropských“.
Podle zprávy o stavu příprav České republiky na nové programové období 2021-2027, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, je ČR v pokročilé fázi. „To je pozitivně hodnoceno i ze strany Evropské komise, se kterou probíhá neformální vyjednávání. Limitem pro dopracování a schválení Dohody o partnerství a operačních programů je zpožďování schválení legislativy EU pro politiku soudržnosti 2021–2027. Bez znalosti finálních schválených parametrů Víceletého finančního rámce nemohou být návrhy Dohody o partnerství ani jednotlivých operačních programů kompletní,“ uvádí se v předkládací zprávě materiálu.
Dokončení příprav jednotlivých programů a jejich pravidel komplikují dva fakty. Koronavirová krize a přednost pro řešení aktuálních problémů. „V reakci na krizi způsobenou koronavirem předložila Evropská komise 27. května 2020 nový Víceletý finanční rámec, zahrnující velmi ambiciózní plán obnovy pro Evropu, který zásadním způsobem navyšuje finanční prostředky a posiluje nástroje politiky soudržnosti a jejich vazbu na další unijní nástroje. Na tyto nové vstupy a také dopady pandemie na socioekonomickou situaci ČR bude nutno nyní v rámci přípravy programového období 2021–2027 a dopracování Dohody o partnerství a operačních programů reagovat,“ upozorňují autoři zprávy.
Druhou komplikací je lednový návrh vydaný Evropskou komisí pro nový Fond pro spravedlivou transformaci, který bude mít významný dopad na Dohodu o partnerství a dotčené operační programy.
Z materiálu MMR jsou nicméně jasné tyto programy připravované pro léta 2021-2027:
- Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu
- Operační program Doprava řízený Ministerstvem dopravy
- Operační program Životní prostředí řízený Ministerstvem životního prostředí
- Operační program Jan Amos Komenský řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
- Operační program Zaměstnanost plus řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí
- Integrovaný regionální operační program řízený Ministerstvem pro místní rozvoj
- Operační program Technická pomoc řízený Ministerstvem pro místní rozvoj
- Operační program Rybářství řízený Ministerstvem zemědělství
Dalším krokem pro jejich schválení je přijetí Víceletého finančního rámce (VFR), který předurčuje zásadní finanční parametry pro politiku soudržnosti v ČR, včetně financí, které Česká republika dostane. „Bez znalosti schváleného stavu základních tematických a finančních parametrů, jako jsou např. míry spolufinancování ze strany Evropské komise, pravidla tematické koncentrace a limity pro převod prostředků mezi fondy, nelze finalizovat Dohodu o partnerství ani jednotlivé operační programy,“ uvádí se dále v materiálu z dílny MMR.
Jisté je, že se pozice české ekonomiky od vstupu do EU částečně zlepšila. HDP na obyvatele přepočtený paritou kupní síly se pohybuje na 90 % průměru EU. Země ekonomického jádra EU však v produktivitě stále zůstávají daleko vepředu. Potenciál pro další růst a sbližování je velký, ale pokrok brzdí řada nevyřešených strukturálních problémů.
Problémem České republiky je poměrně nízká produktivita v kombinaci se systémem levné ekonomiky, levné práce, s nedostatečnou tvorbou domácího kapitálu. „Málo rozvinutý kapitálový trh a struktura investic vede k tomu, že v české ekonomice dlouhodobě převládají firmy v pozici dodavatelů nižších řádů. ČR zaostává v inovačním rozvoji, podíl inovativních podniků (zejména domácích) je nízký. Již několik let setrvává na stupni „mírný inovátor“,“ uvádí se v dalším materiálu – tentokrát týkajícím se tří chystaných operačních programů – Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Jan Amos Komenský a Integrovaný regionální operační program. Nízký inovační potenciál souvisí s tím, že nejsou dostatečné kapacity v oblasti výzkumu a inovací nejsou dostatečné, výzkumný systém je uzavřený a poměrně málo výkonný.
„Zastaralé průmyslové areály a další technicky významně nevyhovující objekty podnikatelské infrastruktury brání zavádění moderních provozů. Podnikatelská aktivita tažená výzkumem je nízká, vzniká málo start-up a spin-off firem. Potenciál je rovněž spatřován v dalším zvýšení intenzity spolupráce mezi výzkumným a podnikatelským a veřejným sektorem,“ uvádí se dále v odůvodnění programů. Podle něj malé a střední podniky nedostatečně investují do výzkumu a inovací, operují na nízkých stupních globálních hodnotových řetězců a jsou uzavřené v nízkopříjmové pasti.
Jednotlivým operačním programům a jejich cílům se budeme věnovat v dalších textech Ekonomického deníku.
Jiří Reichl
