Daňová ustanovení nového víceletého finančního rámce vyvolávají nejistotu mezi poslanci Evropského parlamentu. Mnozí varují, že daň z obratu podniků oslabí konkurenceschopnost Evropy, což je právě cíl, který Komise chtěla posílit.

Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová představila návrh rozpočtu pro období 2028 až 2035 jako investiční plán zaměřený na budoucnost, v němž je na konkurenceschopnost vyčleněno 410 miliard eur, což představuje zhruba 23 % celkového rozpočtu.

Zahrnuje to financování výzkumu, inovací, čistých technologií a zvýšení průmyslové kapacity. Velká část těchto prostředků má za cíl mobilizovat soukromý kapitál a posílit strategickou nezávislost EU. „Jedná se o investici do naší schopnosti reagovat a do naší nezávislosti,“ uvedla.

Základním kamenem návrhu je Evropský fond pro konkurenceschopnost, přezdívaný „Draghiho fond“. Odkazuje na zprávu z roku 2024 bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Italský expremiér v ní varoval před klesající produktivitou Evropy a slábnoucí konkurenceschopností na globální scéně.

Mohlo by vás zajímat

Zlom, nebo zmrazení?

V reakci na tyto signály slibuje nově představený návrh víceletého finančního rámce větší zaměření na posílení ekonomické síly Evropy. Komise sice označuje Fond konkurenceschopnosti ve výši 410 miliard eur za průlom, reakce v institucích EU a podnikatelských kruzích však naznačují, že mezi ambicemi a důvěryhodností bruselské exekutivy existuje velká propast.

„Ať se to snažíte zabalit jakkoli, ve skutečnosti jde o zmrazení investic a výdajů v reálném vyjádření. Plus půjde o splácení půjček z programu NextGenerationEU,“ uvedli zpravodajové Evropského parlamentu k rozpočtu Siegfried Mureşan (EPP/Rumunsko) a Carla Tavaresová (S&D/Portugalsko). „Je to status quo, o kterém Komise vždy tvrdila, že nepřichází v úvahu,“ dodali k záměru zavést nové daně.

Evropský komisař pro průmysl Stéphane Séjourné (Renew/Francie) označil fond za klíčový pro strategická odvětví. Před evropskými poslanci tvrdil, že by mohl mobilizovat více než 1 bilion eur soukromého kapitálu na průmyslové cíle EU, od čisté energie po umělou inteligenci, biotechnologie a obranu.

„Úderná síla a investice do strategických odvětví. Skutečný Draghiho fond. Takto můžeme shrnout fond pro konkurenceschopnost, který jsem představil jako součást příštího rozpočtu EU,“ pochlubil se Séjourné.

Daň CORE

Cílem fondu pro zvýšení konkurenceschopnosti je posílení evropské ekonomiky. Kritici ale varují, že jiná část návrhu Komise může tento cíl ohrozit: nová celoevropská daň z příjmů právnických osob, jež se označuje jako CORE (Contribution on Revenue of Enterprises).

Podle tohoto plánu by společnosti, včetně zahraničních firem, působící v EU s čistým ročním obratem nad 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) podléhaly pevné roční dani, odstupňované podle příjmových pásem. Komise odhaduje, že by to do unijního rozpočtu ročně přineslo 6,8 miliardy eur.

Firmy jsou proti

Odmítavá reakce přišla podle očekávání od uskupení BusinessEurope, které je hlavní lobbistickou organizací hájící zájmy firem na kontinentu. Označilo tuto daň za „zcela kontraproduktivní“ a varovalo, že dále sníží atraktivitu EU pro investice. „V době, kdy EU čelí značným problémům v oblasti konkurenceschopnosti a relativně vysoké míře zdanění, vytvoří tento přístup další překážky pro ekonomický růst,“ varovala skupina ve svém prohlášení.

Navrhovaná daň by se vztahovala na obrat, nikoli na zisky, a nerozlišovala by mezi odvětvími s vysokou a nízkou marží. Byla by vypočítávána pro jednotlivé společnosti nebo stálé provozovny, nikoli na úrovni celé firemní skupiny, vypočítávají kritici námitky.

Víc škody než užitku

Několik poslanců Evropského parlamentu se k nesouhlasu firem připojilo. Poslankyně Anouk van Brugová (Renew/Nizozemsko) varovala, že nová daň nakonec přinese více škody než užitku: „Podnikatelé dělají Evropu silnou. Místo toho, abychom jim dali prostor pro růst, je ještě více zatěžujeme. Navrhovanou daní z příjmů právnických osob v rozpočtu EU riskujeme, že podniky odeženeme. EU si musí vybrat: investovat do inovací, umělé inteligence a obrany – ne do vyššího daňového tlaku.“

Rihards Kols (ECR/Lotyšsko) vyjádřil podobné obavy. „Rozpočet s horní hranicí 1,26 % hrubého národního příjmu Unie nepodpoří konkurenceschopnost nebo obranu. Klíčové priority zůstávají nedefinované, zatímco trend směrem k centralizované kontrole, odsunutí regionů na okraj a oslabení demokratické kontroly je znepokojující. Navíc návrh zahrnuje nové daně na úrovni EU, a to na tabák, elektronický odpad a zisky podniků, což je v rozporu s údajnou ambicí EU posílit konkurenceschopnost,“ uvedl Kols hlavní výtky k návrhu rozpočtu.

Německo, největší ekonomika EU, se také jasně vyslovilo proti zavedení nové daně pro firmy. Bez podpory Berlína je přitom nepravděpodobné, že by CORE prošel.

Naopak parlamentní skupina S&D vyjádřila podporu této dani a uvítala ji jako krok směrem k spravedlivému zdanění: „Naše dlouhodobé volání po spravedlivém zdanění bylo konečně vyslyšeno Evropskou komisí. Jsme přesvědčeni, že velké korporace musí platit spravedlivé daně a přispívat do evropského rozpočtu.“