Na úpravě unijních klimatických pravidel se v úterý pozdě večer dohodli zástupci Evropského parlamentu s předsednictvím Rady Evropské unie. Nová podoba počítá s cílem snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Rada EU i europarlament to oznámily v noci na dnešek.
Dohoda ponechává určitou flexibilitu v tom, jak cílů do roku 2040 dosáhnout. Změny ale ještě musí formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Nové emisní povolenky budou později
Zástupci obou institucí se podle prohlášení zároveň shodli na tom, že zavedení emisních povolenek ETS2 posunou o rok, tedy z roku 2027 na 2028. ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
Podle agentury Reuters dohoda umožní využít zahraniční uhlíkové kredity, které pokryjí pět procent snížení emisí. Klimatický cíl podle ní vyžaduje, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent. Od roku 2036 budou smět státy unie platit nečlenským zemím za snížení emisí, aby pokryly zbývající část.
Babiš: Místo odkladu zrušit
Odklad emisních povolenek o rok ale podle designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) zdaleka není dostatečný. Nová vláda přijme usnesení, ve kterém bude požadovat úplné odstoupení od ETS2. Babiš pro ČTK řekl, že povolenky by zdražily pohonné hmoty i vytápění.
„Máme připraveny příslušné pozměňovací návrhy. Budeme chtít posunout zemní plyn a jádro v taxonomii, zrušit zbytečné reportovací povinnosti atd.,“ poznamenal dál Babiš.
Mohlo by vás zajímat
Evropská unie se podle něj rozhodla pokračovat v dalším navyšování zelených ambicí místo toho, aby se nejprve vypořádala s negativními dopady Green Dealu.
Pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že se jedná o potvrzení, že EU nechápe rozměr problému současné Evropy. „Cíl 90 procent fakticky zpřísňuje evropskou klimatickou politiku a urychluje proces ekonomického rozkladu unie. Zdroj příjmů, kterým je privátní sektor, postupně oslabuje a EU se postupně stává nekonkurenceschopným regionem,“ uvedl pro ČTK.
Posun ETS2 považuje za kosmetickou změnu. „Šidítko, které v konečném dopadu nic neřeší. Naopak, devadesátiprocentní závazek znamená tlak na vyšší cenu jak ETS2, tak ETS1. Nevítězí ekologové, ale lobbisté a prohrává byznys a zdravý rozum,“ dodal Havlíček.
Úspěch, ale jen zčásti
Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) je odklad emisních povolenek ETS2 úspěchem. Vedla k tomu tvrdá vyjednávání na všech úrovních v evropských institucích, uvedl na síti X. „Cílem ovšem musí být systém emisních povolenek dál změkčit, nebo ideálně úplně zrušit,“ napsal k tomu Fiala.
„Je to především dobrá zpráva pro Česko, protože dopad zavedení emisních povolenek nebude znamenat žádné razantní negativní dopady do peněženek českých občanů,“ míní zase odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Chtěli jsme stabilizaci ceny emisní povolenky, odklad zavedení účinnosti, to, aby finanční prostředky mohly být použity na to, aby se domácnosti mohly připravit,“ poznamenal.
„Bude záležet na budoucí vládě, jestli naplní svoje řeči o tom, jak odvrátí povolenky ETS2,“ podotkl k dalším krokům ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). „Máme v tuhle chvíli jasný odklad povolenek, ale zároveň další mechanismy, které zabrání tomu, aby se cena povolenek vyšplhala do nepřijatelné výše.“
Shoda na klimatické politice
„Evropa se sjednotila kolem našeho jasného směřování ohledně klimatické politiky – založené na vědě a chránící naši bezpečnost a konkurenceschopnost,“ uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země unii do konce roku předsedá.
Europarlament a Rada EU musí dohodu ještě potvrdit, aby začala platit. Podle Reuters jde obvykle o formalitu stvrzující předem sjednané podmínky. Pravidla vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům, technologickému rozvoji a mezinárodní konkurenceschopnosti EU.
Dřívější výhrady Česka
Evropská komise představila návrh závazného klimatického cíle pro rok 2040 na začátku července – navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které žádaly odklad. Návrh poprvé počítal s možností, aby státy EU využily takzvané uhlíkové kredity z rozvojových zemí k dosažení emisních cílů.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část vlastních emisí finanční podporou projektů, které snižují nebo zachycují emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesů, ochranu deštných pralesů nebo investice do obnovitelných zdrojů.
Evropská klimatická pravidla stanovují cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závazný pro všechny členské státy EU. Počítají také s právně závazným cílem snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti roku 1990.
