Přestože Evropská komise původní návrh na nové emisní limity zmírnila, automobilový průmysl varuje, že ani ty stávající nebude možné splnit. Hrozí tak úplný konec spalovacích motorů, a to už za necelých pět let. Sdružení automobilového průmyslu apeluje na to, aby komise novou legislativu pečlivě vyhodnotila nejen s ohledem na kvalitu ovzduší, ale také na technologické možnosti, proveditelnost změn a důležitost automobilového průmyslu pro unijní ekonomiku.
Aktuální normy Euro 6 stanovují limity oxidu uhelnatého, uhlovodíků, oxidů dusíku a pevných částic a metodiku pro měření těchto škodlivin. Připravované normy Euro 7 ty dosavadní zpřísňují a rozšiřují seznam sledovaných škodlivin. Jejich součástí však budou i přísnější metody či sjednocení limitů pro měření v laboratořích i v reálném provozu. První návrhy počítaly se zařazením extrémních hraničních podmínek testování, i při takzvaném „studeném“ startu, jízdě do kopce s přívěsem či za velmi nízkých teplot. Všechny tyto aspekty by podle Sdružení automobilového průmyslu vyřadily spalovací motory z dalšího použití.
„Automobilový průmysl je pod obrovským tlakem regulací a technologického vývoje, zároveň jsou firmy vlivem pandemie koronaviru výrazně oslabené, ať již propadem poptávky či výpadky v dodavatelském řetězci. Současně platné limity škodlivin v rámci Euro 6/VI i pro spotřebu paliva, respektive emise CO2 přitom již dnes výrazně zasahují do modelové nabídky automobilek,“ říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a dodává, že jakkoliv bere autoprůmysl svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí vážně, případné drastické zpřísňování podmínek v tak krátké době je pro evropské páteřní průmyslové odvětví nerealistické.
Málo času na implementaci
První konkrétní podoba norem se objevila v říjnu loňského roku na zasedání poradní skupiny AGVES, která při Evropské komisi pomáhá s přípravou návrhu. Původní velmi přísné návrhy se sice zmírnily, limity i tak zůstávají stále velmi přísné.
Pokud by nově navržené normy platily už od roku 2025, pro automobilový průmysl to bude představovat extrémní ekonomickou zátěž. Takto krátká doba pro implementaci nových opatření je v přímém rozporu s délkou vývojového cyklu vozidla, která obvykle trvá pět až sedm let.
„Nové emisní požadavky by měly být proveditelné a kontrolovatelné, pokud jde o měření a testování. Vyvinout v tak krátké době nová technologická řešení k dosažení takto nastavených limitních hodnot není technicky možné anebo by to bylo za enormní cenu, která by neodpovídala celkovému přínosu,“ varuje Milan Šlachta ze skupiny Bosch v České republice.
Omezený přínos norem
„Pro výrobce to vše pochopitelně znamená nutnost dalšího vývoje jak samotného spalovacího motoru, tak jeho aftertreatmentu a další senzoriky na motoru či výfukovém potrubí. Zároveň s tím existuje potřeba v co nejširší míře využívat rekuperaci energie pro zlepšení energetické bilance vozidla. V praxi to přinese další elektrifikaci pohonů u všech kategorií vozidel. Nelze však opomenout ani využití „nových“ perspektivních a relativně čistých paliv,“ vysvětluje Luboš Trnka ze společnosti TÜV SÜD.
Celý proces implementace nových norem nakonec nemusí nutně přinést výrazné pozitivní přínosy pro životní prostředí. Dle výstupů studie AERIS Europe zveřejněných na webu Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA by přínos nových norem byl jen omezený. Velmi výrazných pozitiv pro kvalitu ovzduší, například v rovině snížení emisí oxidů dusíku, přinesou již nová vozidla dle norem Euro 6/VI. A přičíst se musí také vliv samostatné regulace emisí CO2.
Podstatných výsledků by tak mohlo být dosaženo podporou obměny vozového parku bez drastických zásahů jdoucích proti reálným možnostem jednotlivých firem i spotřebitelů.
„Na silnicích se přirozeně nepohybují pouze nová vozidla. Průměrné stáří osobních vozidel v EU se pohybuje okolo jedenácti let a v ČR je to více než patnáct let. Pokud by EU svým nařízením od roku 2025 de facto zakázala prodej nových automobilů se spalovacími motory, lze očekávat, že trh se zachová přesně opačně, než je kýžený efekt,“ vysvětluje Zdeněk Petzl.
Podle něj jsou nejvíce v ohrožení malé vozy ve třídě A0, kterým reálně hrozí ukončení prodeje v Evropské unii. Auta se tak stanou pro určitou skupinu lidí nedostupná. Řada uživatelů tak spíše prodlouží používání svých stávajících vozidel se spalovacím motorem, než by vydaly vysoké částky za technologie, které nemusí vnímat jako plnohodnotnou náhradu.
Vozidla starší deseti let tvoří v České republice z celkového počtu registrovaných vozů největší podíl. V roce 2019 se jich na českých silnicích pohybovalo více než 3,6 milionu. Naproti tomu nových aut – do dvou let od výroby – ministerstvo evidovalo jen něco málo přes sedm set tisíc.
Tomáš Rovný
